Evropa je doslova potopená v alkoholu

Pro chemika je alkohol organická sloučenina zahrnující uhlík, vodík a kyslík. Běžný člověk na něj nehledí tak složitě a slovo alkohol bere jen jako zkratku pro široký výběr piva, vína, destilátů a likérů. Jde-li o odborníky, ti v něm zase vidí regulovanou drogu, která při menším množstvím uvolňuje zábrany, v tom větším zase tlumí tělesné systémy (1).

Sonda na hlubin lahve a sklenky

Alkohol se vyrábí procesem zvaným fermentace, při kterém se voda a obiloviny, zelenina nebo ovoce mísí s kvasinkami a bakteriemi, jež spotřebovávají cukry v potravině za vzniku etanolu a oxidu uhličitého. Pivo a víno je tedy fermentovaný alkohol. Lihoviny a destiláty procházejí ještě dalším destilačním procesem, který odstraňuje část vody a zanechává vyšší koncentraci alkoholu (2). Tak či tak, příliš častá a nadměrná konzumace toho či onoho může vést k řadě zdravotních komplikací. Pravděpodobně nejzávažnější jsou možné nežádoucí účinky na srdce, a to včetně vysokého krevního tlaku, mrtvice, arytmií a kardiomyopatie. Lidově zvaná metla lidstva může přispět i k cirhóze jater, rakovině a kognitivním úpadkům (3). A těmto rizikům nejvíce čelí Evropa. Právě v ní se vypije nejvíce alkoholu na světě.

Co Evropan, to pijan!

Podle Světové zdravotnické organizace (4) je Evropa v alkoholu doslova potopená. K naprosto největším evropským pijanům patří (ne)překvapivě Česko, neboť každý jednotlivec prý v průměru vypije přes 14 litrů čistého alkoholu ročně. Zahanbit se ale nenechají ani Němci, Irové, Španělé, Bulhaři, Moldavané a obyvatelé Lucemburska. Tyhle národy nás Čechy sice netrumfnou, ale v hitparádě největších evropských a vlastně i světových spotřebitelů alkoholu nám pořádně šlapou na paty a dýchají na záda.

Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3307043/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK531660/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK436003/, (4) www.worldpopulationreview.com/country-rankings/alcohol-consumption-by-country