Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Vážená paní magistro, předně děkuji mnohokrát za velmi rychlou odpověď, čtu si ji stále dokola, velmi mě uklidňují Vaše slova. Jestli dobře chápu, chcete mi říct, že i když manželovi vrátím 100% důvěru, může se stát, že mi bude opět nevěrný musím to přijmout jako fakt. A taky, že si musím užívat přítomnosti, protože je pro mě teď krásná a nezabývat se co bylo, případně co bude. Víte, někdy se mi to daří, 2-3 dny je to v pohodě, třeba si ani nevzpomenu, ale pak to přijde jak sprcha a zase v tom lítám. Pak si připadám nepřitažlivá, zbytečná a podvedená. Zkusím, co jste mi poradila, doufám, že to zvládnu a já si budu užívat té lásky a štěstí naplno, co se mi právě teď dostává. Děkuji a přeji hodně štěstí ve Vaší záslužné práci.

Dobrý den,paní magistro. Chtěla bych Vás poprosit o radu k problému, který mě velice tíží a nevím, jak ho zaplašit, jak z něj ven. Tak tedy: S manželem spolu žijeme již 22 let (je nám oběma 43 let), děti máme 2-dospělé,studují.Naše manželství bylo celkem šťastné, ale po 2 letech soužití, kdy jsem spolu se synem odjela na návštěvu k manželovým rodičům,měl manžel náhodný styk.Tehdy jsem to jen tušila, poznala dle jistých indicií, ale nevěděla jistě,na přímou otázku mi odpověděl, že nikoho neměl. Při své mladické naivitě jsem tomu chtěla věřit a tak jsem potlačila pochyby a uvěřila. Celá léta jsem si to nepřipouštěla, jakoby zapomněla.Až nyní. Zhruba před 3 léty jsme se přestali sex.stýkat, šlo to nejdříve postupně, pak jsme se nemilovali vůbec. Já chtěla, snažila jsem se s ním o problému mluvit, ale odmítal a tvrdil, že je to díky problémům v práci, taky při milování selhal. Pak odjel služebně pracovat mimo republiku (SK), nejspíše chtěl (já ne), ale cítila jsem, že se doma asi dusí a tak vše zlé je pro něco dobré. Doufala, že nás odloučení sblíží (jezdil na víkendy domů). Nebyla jsem svatá, ne vždy jsem se k němu chovala fér, ale snažila jsem se. Stále jsem se snažila komunikovat, ale odmítal. Když jsem se k němu přitulila, sedla na klín, jasně dával najevo, že o mou přítomnost nestojí. Po celou dobru 3 let jsme spolu nespali, nicméně jsem mu slíbila, že sice nevím, co ho tíží, ale že počkám, že mi za to stojí a netlačila jsem. Stále jsem si namlouvala, že má zdravotní problém, prosila ho, aby zašel k lékaři, nepřipouštěla si, že by mohl mít jinou ženu, kterou ostatně nikdy nepřiznal a dost možná opravdu nebyla, nevím. Pak se vrátil ze Slovenska a já postupně začala přicházet na jisté věci. Syn se mi svěřil, že viděl, jak na PC vyhledává ve slovenské seznamce,byla jsem zdrcena, ale prozatím neřešila. Pak se ukázalo, že má své slov.slečny i na Facebooku, se kterými si povídá, na skypu atd....stále jsem mlčela. Pak následovala dovolená v Chorvatsku, kde nastal jistý zlom. Vrátil se ke mě, milovali jsme se a já byla nejšťastnější na světě. Vysvětlil mi vlastně to, co už jsem věděla a co mi řekl dávno před tím. Ale tížily mě ty hrozný seznamky a tak po dovolené doma, jsem tak trošku uhodila. Chtěla jsem znát proč, důvody, které ho k tomu vedly a dozvěděla jsem se, že s úplně cizími ženami diskutoval o mě, o našich společných problémech, proč se nepřitahujeme (to mě velice zasáhlo, nejsem snad ani ošklivá, štíhlá), proč si lezeme na nervy, atd. Hledal odpovědi u úplně cizích žen a mě urazilo, že nepřišel za mnou, které se to nejvíce týkalo. Udělala jsem spoustu chyb, prý jsem ho shazovala před dětmi, nikdy nepochválila, při milování jsem nechtěla (tehdy orální ex, který miluje). Každý den jsme o tom diskutovali (pouze proto, že jsem brečela, byla jsem a stále jsem psychicky na dně-nemůžu se s tím prostě vyrovnat), stále mi říká, že se ke mě vrátil, protože mě miluje, že mu na nás záleží a ty rozhovory na chatech nepomohly, přišel na to, že si stejně musí pomoci sám, ženu na SK prý neměl. Do profilu si dal ale k příležitostnému sexu, že "za daných okolností". Ve mě se spustila lavina pochybností, nedůvěry a po tom, co mi přiznal, že tehdy před lety měl náhodnou známost z hospody (byl prý opilý), vlastně potvrdil to, co už jsem tušila. Všechny kontakty zrušil, účty také, dělá v podstatě, co mi na očích vidí, cítím, že ví, že udělal chybu i to nahlas řekl, že mě miluje, (v posteli to je neuvěřitelně krásné, jakobych byla spící Růženka a teď se probudila), ale já ztratila důvěru, trápím se, že tam někoho měl, že mi lže (zase) a když si vzpomenu na dávná léta a představím, co s ní dělal, co měl rád, že s ní dělal, to, co se mnou, je mi vážně ouzko. Pořád mi to v hlavě vyskakuje, i když nechci. Po tom, co jsme si vše vyříkali, odpustila jsem mu a je mi už trapné se k tomu vracet, nechci ho stresovat, potažmo sebe, protože chci být šťastná, ale stále to v té hlavě pulsuje, byl s jinou, co s ní dělal, jak to dělal, jak vypadala? Prostě otázky, na které nechci znát odpověď, mám ale strach, že se mi to bude promítat do konce života. Chci mu dát důvěru, o kterou tolik stojí, ale nejde mi to. Jsem velmi smutná. Prosím, jak to zaplašit, jak ho zase milovat tak čistě, jak to bývalo, bez této hruzy? Velmi ho miluji a stojí mi za to bojovat. Ale jak? Děkuji moc za odpověď.

Dobrý den, mám dotaz ohledně mého vztahu. S manželem jsme celkem 8 let, máme syna. Dle něho jsme již před půlrokem začali velikou manželskou krizi . Ano, je pravda, že jsme měli tichou domácnost. Ale manžel to po takové době, řekla bych bezchybného vztahu vyřešil nevěrou, kterou vždy odsuzoval a dle mého celkem dlouhodobou ( cca 5 měsíců, kdy si říkali, že se milují, atd...). V tu dobu, nebýval doma, a potom se mi přiznal. Když jsem to chtěla řešit, vrátil se domů, že chce být s rodinou.. Trvalo to dva týdny, kdy jsem se opět cítila zvláštně. Zjistila jsem, že manžel ve vztahu pokračuje a tudíž mu sdělila, ať si tedy jde. Po týdnu, se manžel vrátil, že chce být se mnou a miluje mě. Nic méně, choval se hezky pouze týden a nyní po cca měsíci je to stejné jako předtím. Ne že bych měla pocit, že něco pokračuje, ale nevěřím mu a čekala jsem od něj více zájmu o mou osobu, aby o mě nepřišel.. Nevím,jestli jsem pouze naivní a manžel, ode mě nyní očekává, že už bude vše smazáno. Takového ho vůbec neznám a nevím, zda-li to vůbec k něčemu vede.

Dobrý den.Přítel mi byl před pár měsíci nevěrný.Spával a stýkal se s ní několikrát,nakonec to ale ukončil.V té době jsem zjistila,že jsem těhotná.Žačala jsem si vyřizovat potrat i s jeho schválením.Začal se totiž hned potom co ukončil vztah s tamtou psát a stýkat se se svojí bývalou,se kterou má syna.v den potratu jí psal jak moc jí miluje a chce si jí vzít.Odstěhoval se k ní ale po týdnu od ní odešel,prý proto,že jsi uvědomil jak moc miluje mě.Je pravda,že od té doby-už je to 4 měsíce je ůplně jiný.Věřím že jse z toho všeho i on sám poučil a cítím,že mě miluje.Prý se do toho tak zamotal,že nevěděl jak dál.Teď chce semnou rodinu a vzít si mě ale já se bojím.Miminko chci taky,mám už 6letého kluka ale nějak se tomu všemu nemůžu přizpůsobit.Vrtá mi to pořád hlavou a bolí to stále.Co jsi myslíte o takovém člověku..je šance,že jsi to uvědomil?

Dobrý den, s mojím přítelem jsme už spolu 2 a půl roku a asi před týdnem jsem se dozvěděla, že mi byl zhruba před měsícem nevěrný. Když jsem mu řekla o tom, že to vím, dost ho to vzalo. Od té doby za mnou furt jezdí, vozí mi kytky, je pozorný. Tvrdí mi, že se dokáže změnit a že mě miluje, že to byl jenom úlet kvůli hádkám které jsme měli. Vidím na něm, že ho to opravdu mrzí a že city nepředstírá. Bojím se ale, že po nějaké době se to bude zase opakovat. Myslíte si, že se takovýto člověk může změnit? Vůbec nevím jak mám tuto situaci řešit, nevím jestli mu to dokážu odpustit a přestat na to myslet. Mám ho strašně moc ráda, ale ten jeho podvod mě strašně zasáhl a nedokážu mu teď věřit. Má vůbec takovýto vztah dál cenu? Za týden sme měli jet na naši první dovolenou k moři a já vůbec nevím, jestli tam mám jet a tím mu dat šanci a nebo dovolenou zrušit.