Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou. Jsme s manželem skoro šest let spolu (teď žijeme v zahraničí) a já řeším, zda s ním zůstat či nikoli. Celý můj problém je v mé žárlivost, která nás dohnala až k rozvodovému řízení, ale rozhodli jsme se to znovu zkusit. Můj problém vznikl několik měsíců po svatbě, když jsem přišla na to, že můj manžel se asi půl roku před svatbou stýkal a psal s jednou slečnou, kde jsem se dočetla, že by nebyl problém mě podvést,ale do této doby jsem mu naprosto věřila. On mě samozřejmě ujišťoval, že spolu nic neměli. Postupem času jsem začala být hodně podezřívavá a přicházela jsem na spousty věcí. Tedy, že nebyla jediná, že flirtuje kde může a zkoušel zbalit více holek,kam dál to zašlo si můžu jen domyslet.Do toho lži a pak jsem vždy byla špatná já, že jsem stíhačka, že s nimi nikdy nic neměl a že to přehánim. Došlo to až do takové fáze, že jsem mu začala kontrolovat telefon, email....ale on si to spíš naopak hlídal. Dvakrát jsme se mezi tím odloučili a začali s novým začátkem, s tím, že se změním (tedy přestanu žárlit, kontrolovat ho) a on, že se s dotyčnými přestane stýkat.Během toho času jsem mu přestala věřit, protože mi lhal a v rozchodovém období, hned někoho balil, zatím co já jsem byla psychicky úplně zničená. Půl roku poté,kdy jsme si spousty věcí vyjasnili, to bylo dobré,ale já už mu nevěřila a zároveň nechtěla být s nikým jiným než s ním. Poté se zase začal stýkat s jednou dlouholetou kamarádkou na kávu, do kina a pozval si ji v pět ráno k sobě domů... On samozřejmě tvrdí, že s ní nic mít nechce, kdyby ano,tak není se mnou ... a pořád dokola. Problém je v tom, že já mu prostě nevěřím a myslím si, že mě opakovaně podvedl, ale důkazy k tomu nemám žádné a spousta lidí by tohle chování už dávno netrpěla. Na druhou stranu mu styk s kamarády zakazovat nechci a vím, že každý má své přátelé, koníčky a když mě bude chtít podvést udělá to. Před několika měsíci se manžel naštval s tím, že to přeháním, kontroluji ho a chce rozvod. Zhroutil se mi svět. Měla jsem před státnicemi a manžel mě v podstatě živý. Odstěhovala jsem se od něj a teď po několika měsících to zkoušíme znovu. On mi neustále opakuje,že chce být se mnou,ale že musím přestat žárlit. Chtěla bych vědět, zda to s žárlivostí opravdu přeháním a nebo, zda žárlím oprávněně v přiměřené míře na manželovo chování. Chtěla bych s tím něco udělat, ale vím, že to tkví v mé nedůvěře k němu. Jen se s někým stýká ve volném času, už v tom vidím víc. Také si uvědomuji, že člověka nepředělám. Chtěla bych mu zase začít věřit a užívat si společných chvil a budovat budoucnost,ale bojím se, že to bude pořád dokola, že má podezření jsou oprávněná, všichni kolem mě to vědí a jediná já jsem za de..la. Má tohle vůbec nějakou budoucnost? Děkuji za zodpovězení.

Dobry den, bydlim v karlovych varech a muj pritel je z kraslic a v karlovych varech je na intru, takze spolu chodime ven apodob..A protoze jsem priserne zarliva, tak mi strasne vadi, ze nemuzu byt s nim kdyz je doma a proto si ho musi radoby znepratelit. Vzdy, kdyz odjede, tak si rikam jaky je to blbec apodob., pak prijdu domu a porad mu koukam na fb a vidim tam fotky, ktere jakoze nejsou semno a ani o nich nevim a uz zacinam strasne zarlit, ale kdyz se zase vrati tak ho miluju. Vubec nevim, co s tim mam delat. Vzdyt on me miluje vic nez ja jeho, vim ze mi vse rika, ale stejne zarlim. A jeste k tomu je o 4 roky starsi a je strasne milej, krasnej... No dekuji za odpoved a jestli jste to pochopila, tak taky dekuju ;) :)

Dobry den,co mam ze sebou delat?Porad mam podezreni ze muj pritel nekoho ma,ze me podvadi,pritom to tak vubec neni!Divam se mu do mobilu,do emailu,na facebook,proste mam podezreni.Nevim jak se toho mam zbavit.Vim,ze by to neudelal a ja prez to delam tohle!Pritelovi pise jedna slecna,ktera je vdana,ma dve deti,ale pise mu takovym stylem ze by se to nelibilo nikomu!Proste po nem,,jede,,!Uz me napadlo ze bych ji napsala treba smsku,ze se mi to nelibi co dela,tim vlastne ublizuje i svemu manzelovi,ale jeste jsem se k tomu neodhodlala.Prave kvuli teto pani delam to,co delam!Vim,ze pritel potrebuje nejake soukromi ale kdyz se deje tohle,tak proste nedokazu prestat.Vadi to i me,ale to podezreni ze mu zase psala nejakou tu ,,lechtivou,,smsku,to uz proste nejde.Chodime spolu 2 roky,me je 19 a pritelovi 23.PROSIM poradte :(

Dobrý večer, obracím se na Vás s prosbou o radu. Je mi 35 let. Svého přítele(33let) jsem poznala před3 lety, kdy jsem se rozváděla (netrpěla jsem rozvodem) a toužila jsem být nějaký čas sama. Jelikož jsem velice náruživá žena řekla jsem si, že mít jen občasně, stálého (na určitou dobu) milence bude pro mne za dané situace to nejlepší. A tak jsme s přítelem měli milenecký vztah na dálku (dělilo nás 200km.). Přítel ještě v té době setrvával ve vztahu. Po krátké době jsme se do sebe bláznivě zamilovali a po roce jsme začli spolu žít. Věděli jsme oba , že naše soužití bude trošku divočejší, protože jsme oba dost paličatí, ale naše láska překonala tolik překážek, že jsme si naprosto věřili, že nás nic nerozdělí. Naše soužití bylo nádherné, byl přesně takový jaký má být, starostlivý, pracovitý, milující, neustále mě něčím překvapoval, dárky, pozornosti, kytičky jen tak, vždy toužil být co nejvíc se mnou a já z něho cítila jak moc mě miluje ,tak jako já jeho. Po dvou letech změnil přítel práci a začal pracovat v baru a jeho chování se trochu změnilo, sice nikam nechodil a sex byl stále stejně špičkový, ale můj ženský 6 smysl něco napovídal, srdce nebylo tak klidné jako předtím. Samozřejmě tím co jsem vnímala, jsem se také změnila, jsem člověk, který neumí dusit věci v sobě a dost často jsem mu říkala, že se něco děje, že mi není dobře, že je jiný a že mě to moc trápí. Většinou mě objal a přesvědčoval, že to mám asi jen v hlavičce. Jen dodávám, že přítel je velice žárlivý a že jsme se několikrát bavili o nevěře a jaký máme na tuhle věc názor, já jsem věrná a vždy jsem mu říkala, že mu v životě odpustím cokoliv, jediné co neodpustím je nevěra!!! Přítel je a vždy byl dost na mne fixovaný .Nikdy mi nedal pocit, abych si myslela, že je mi nevěrný to ne, spíš jsem měla pocit, že ta hospoda ho pohltila, noví kamarádi, alkohol, peníze a ženy, které mu dávaly často najevo, že se jim líbí a to i kolikrát přede mnou, když jsem občas za ním do baru chodívala, nikdy však nedal najevo, že nechce,abych za ním chodila ba naopak. Vždy jsem měla pocit, že se se mnou chlubí...vždy mě hrdě představoval svým kamarádům a často po mne chtěl, abych za ním do baru chodila. Asi měsíc před jeho nevěrou byl náš vztah nesnesitelný, chovala jsem se hrozně a naše hádky byly ob den. Po půl roce práce v baru jsem svého přítele nachytala s ženou v našem domě a v naší posteli. Tato záležitost je stará měsíc . Přítel své nevěry lituje, neustále o mne bojuje a já mu věřím, že mne opravdu miluje. Můj problém je jinde...myslím si, že je chronický kurevník, protože podváděl obě své předchozí partnerky se, kterými žil přede mnou a byly to dlouhodobější vztahy. Miluji ho, ale bojím se, že mi to po čase udělá znovu a já budu trpět stejně a tohle už zažívat nechci. Přítel moc, opravdu moc bojuje, věřím, že lituje a jak už jsem psala věřím a cítím, že mě miluje, ale mám stále v hlavě to, že mi za čas ublíží zase. Moc děkuji za přečtení mé prosby a následné odpovědi.

Mám strach že mi je můj přítel nevěrný.Nemám žadný důkaz který by to dokazoval nebo potvrzoval mou teorii,dokonce to na sobě ani nedávám znát že žárlím abych nám náš vztah nezničila,vím že mě má rád a určitým způsobem mu věřím ale jak se mám té příšerné žárlivosti a obavy zbavit?

Dobrý den, je mi 19 let a můj partner se se mnou rozešel. Mám před maturitou, takže můj stres je dvojnásobný. Moje problémy ale netrvají až od rozchodu, i během vztahu už jsem přemýšlela o pomoci psychologa. Hlavním důvodem je asi má žárlivost a závislost na partnerovi. Žárlila jsem při každém jeho pohledu na jinou, při každém slovu, co řekl jiné.. Vadilo to i mně samotné, ničilo to mě, jeho, i náš vztah. Snažila jsem se ovládat, získat nad sebou kontrolu ale už na to nemám sílu. Samotná to nezvládnu. Párkrát jsem se obrátila na odbornou pomoc přes internet (online poradenství), ale nedočkala jsem se odpovědi. Svého partnera pořád miluji a pokud se nezměním a nedám se do pořádku, vím, že ho zpátky nezískám. Obracím se tedy s prosbou na Vás, jestli by jste byla schopná nějak mi poradit, pomoct a zbavit mě té strašné nemoci jako je žárlivost. Já sama nevím, jak se z ní 'vyléčit', i když jsem se dlouho sama snažila..:( Předem Vám děkuji za odpověď a případnou pomoc.

Dobrý večer paní Evo,chtěl jsem se zeptat co mám dělat,s přítelkyní spolu žijeme přes rok a pul,a poslední pulrok jsou to jen samé hádky,ona mi opakovaně lže v tom kde byla a ským,wím jsem trochu žárliví,ale i přesto toleruji jí její ulety,ty ůlety byly dva,po prvním my slíbila že se to nebude opakovat,a stejně se to znovu opakovalo,chtěl jsem se tedy zeptat,jak máme w našem vztahu pokračovat, a jak jsi mám znova vypěstovat důvěru k ní...děkuji

Dobrý den, chtěla bych poradit. Mám takový problém, který má myslím většina lidí. Jsem strašně moc žárlivá, chodím se svým přítelem 8 měsíců, jednou mě pod vlivem alkoholu podvedl. Odpustila jsem mu, protože ho miluju. Od té doby mu nevěřím v ničem. A když vidím jen, jak se baví s kamarádkou tak žárlím a zuřím vzteky. Každá maličkost ve mě vyvolá vztek. Dokonce i když jde ven se sestřenicí. Nevím jestli je to v mém věku normální (19let). Několikrát jsme se kvůli tomu pohádali a málem rozešli. Trápí mě to. I ve snech se mi zdá, že je s jinou. Nechci o něj přijít, můžete mi prosím poradit ? A taky mě trápí, že jsem na něm strašně závislá, jeden den se nevidíme a já už mu zato nadávám, že nepřijel. Předem strašně moc děkuji.

Dobrý den,jsem zoufalá tak hledám radu.S manželem jsme dohormady spolu 9 let.Máme 2 malé děti.Bohužel se stalo to co se stalo a já si vyrazila s kamarádkama do hospody a začala jsem tam flirtovat s jedním mladším kamarádky bratrem,bylo to asi 3 když jsme se potkali,ale nic se nestalo,byl to je flirt,tancování letmé dotyky.Jenže manžel se to dozvěděl od té mojí kamardádky a bylo zle.Byl naštvaný ,řekl mi že je mu ze mě zle.atd.Pak zse že ho to vlastně nebolelo,že zjistil asi že už mě vlsatně nemiluje.Byla jsem z toho zoufalá jak to myslí.Nicméně ,zahodit manželství se nám nechtělo a řekl mi že mi dá šanci na měsíc že si to urovná v hlavě jetsly mě jěště miluje nebo ne.Jenomže jak se dozvěděl že jsem flirtovala s tím bratrem kamarádky ,byla u toho žena která je starší no a vlezla mu tím do cesty,a taky si přihodila svoje protže tam byla tenkrát s náma taky,když se to stalo a napovídala mu spousta věcí navíc,protože se jí líbil.No a stalo se to,že manžel se sní začal scházet,a já to netušila.Takže za ten měsíc co mi měl dát šanci se scházeli ,v hospodách,jezdil za ní domů atd.Já se to pak dozvěděla a on mi pak řekl,že mě už nemiluje a že semnou nemůže žít.Tak jsem vzala děti a odstěhovala se jinam.No a pak mi napsal,že sice semnou nemůže žít ale sex je jiná a že potřebu máme oba tak jetsly bych nechtěla,tak jsem šla bylo to 3 a řekla jsem dost.poslední sex byl dokonce se svíčkami,tak jsem si řekla že se asi bude chtít vrátit a dala jsem si naději,tvrdil že ona je jen kamarádka a že sní nic nemá.No a nakonec se mi přiznal že jsou spolu,a ona už jezdí k němu domů.Takže to hrál na obě strany a neví co vlastně chce,nejdřív že ho to vůbec nebolelo a pak mi psal v sms,že ho to hrozně bolelo všechno a že to v něm zůstalo každá ta nějaká věc.Fakt nevím co bude dál,jsou spolu a já na 2 malé děti sama.

Dobrý den. S přítelem jsme rok a půl. Mě je 27 studuji a jemu 28let a pracuje u internetové firmy jako Obchodní manažer. Byl to první kluk, který měl byt. Sice spolu nebydlíme, ale přes týden tu jsem a starám se o nej, jen šaty tu nemám. Někdo z mých přátel mi říká, že nechci opustit výhody kt.s ním mám, než jeho samého..., ale já si myslím, že to co mi nabízí soužití s ním, mi ještě nikdo nedal a asi mám strach, že už ani nenabídne, včetně toho, že máme všechny věci společné. Hudbu, druh a styl zábavy, vkus v oblékání, sportovně založený, máme stejné uvažování, nechrápe, nekouká v televizi na sport a nevadí mu se rozbrečet u filmu a koukat se mnou např.na Ulici, romantický filmy, který hodně chlapů nemůže. Má v sobě od všeho kousek jako já. Jsem hodně vybíravá a i maličkost mě dokáže hned na začátku odradit. Dokáže mě rozesmát ale i pěkně vytočit a v tom je kámen úrazu. Rád mě provokuje a to já nesnesu, natož před lidmi, to mě ponižuje stejně, jako jeho moje podezírání, žárlení. Já vybouchnu a trvá mi chvíle na to abych se uklidnila a uvedomila si co sem vlastně řekla a co tím způsobila, ale to už je pozdě, to už on se odmlčuje, nechce komunikovat a veškerá další moje vyčitka k jeho chování, reakci na mě, ho v tom, že spolu nemáme být, ještě víc utvrzuje. A já zas těžko krotím svoje emoce, takže je pro mě velice těžké zkousnout jeho odmlčení a čekat až se ozve. Vyvolává to ve mě pocit, že se vidíme jen když on chce a jemu hodí. Ale on tvrdí že to tak neni. Že se mnou nemanipuluje i když by mohl. Tak sem došla k závěru, že manipulace je v něm už tak z práce zakořeněná, že si jí na mě ani neuvedomuje a dochází k tomu podvědomě, ale mě to pobuřuje. Abysme se dostali k tomu Proč sem začla žárlit je jednoduchá. Za prvé sem taková od přírody a za druhé v jejich práci dělá spoustu žen, takže si s nimi furt volá a píše a já si domýšlím. Má profil na fb a drtí mě každá přidaná holka. Abysme se kvůli tomu nemuseli hádat a já nechtěla vysvetovat odkud všechny jsou a jak se poznali atd.museli sme se vymazat z přátel, abych mu neviděla na zeď. Je i na "lidech" seznamka a tu taky hlídam esli tam chodí nebo ne. Pak sem se mu začala koukat i do mobilu abych vedela na čem sem. Můj problém je, že za vším vidím něco i když mi to pak vysvětlí, připadam si jak blbec já. Ale jednou mi ukazoval fotky z z firemní akce na horách a na nich mladá holka, a prej že je nová a že s ní nic neměl a že jí tam taky volal nakej kluk furt jako já jemu a že proto se dali do řeči, sežrala sem mu to, ale později zjistila, že takhle to vubec nebylo a fotil si ji protože se mu líbila. A takovejch podobnejch aférek na tech jejich akcích je podle mě dycky aspon jedna. Nemůžu se zbavit toho pocitu že si vždycky nekoho najde. že je prostě nemocnej na holky a nedokáže s nima dát pokoj. I když mě tvrdí že to tak neni. Ale je fakt, že sem nedávno přišla na další 2holky od nej z práce, s jednou byl na kafi a druhou vzal za odměnu od firmy na hory, ale s dalšími 40ceti lidmi. Překvapivě mi obojí vyklopil, ale až když sem ho k tomu "dokopala", že pochopil že ho někdo viděl a je blbost zapírat. Udělal z toho nevinný kafe, zas mi vše do detailů popsal, ale to mi popsal i s tou předešlou co si jí fotil a pravda byla taky jiná. Řek že si myslel, že takovýhle věci dyž sou nevinný mi nemusí řikat, že kdyby o něco šlo, tak mi to řekne, ale že tohle mu přjde jako blbost, tak sem řekla že i takovýhle blbosti chci vedet. Odkejval mi to. Několikrát sme se rozešli a zase dali dohromady, několikrát sem to chtěla já a když viděl že sem to vzdala, začal to chtít zas on a takhle furt dokola. Po třičtvrtě roce to přestal brát vážně, ale já si myslela, že si ho sexem udržim, ale to byl omyl. Já chtěla vztah a on ne, ale namlouvala sem si že se dokážu změnit abych ho nenaštvávala podezíráním a on přestane chodit za jinejma a začne to s náma myslet zase vážně. Takhle to trvalo dalších půl roku. Za tu dobu se vyspal asi se třema holkama co mi přiznal. Když mi tohle řekl, řekla sem si a dost. Ale zase uběhla náká doba a zase mě překecal. Žárlit sem ale nepřestala. Takže to bylo furt dokola. Nastvala sem ho, šel hned za jinou a řešil to po svém. Já mezi tím byla na rande s několik klukama, ale ty mě znechutili další snahu poznávat další a další kluky. Takže sem si řekla, že s tou svojí žárlivostí musim něco udelat a on musí přestat chodit za jinejma při prvním naštvání. Domluvili sme se, on sice už dodržoval na čem sme se domluvili, ale já to nedokázala. Před vánocemi min.roku sem zjistila, že si píše s dvouma najednou, jednu má na občasný sex a s druhou rozjíždí něco víc. Došlo mi že se mnou už nepočítá a rozešli sme se. Po 9ti dnech se ozval. zase milounkej a cokoli bych chtěla bych dostala, ale já byla rozhodnutá do nového roku jít s čistým štítem. Ten den sem jela do města a on mě mermomocí chtěl odvezt, tak sem kývla. Nabidl se že mi pak hodí i domu, řekla sem že si to rozmyslim. Přjel a požádal mě jestli si můžeme jit nekam sednout že mi chce něco říct. Vyzpovídal se, že lituje všeho jak mi ubližoval s holkama, že si všechno uvedomuje, že si začal něco s nákou holkou, ale neni to s ní takový jako se mnou, že měl dost času na přemýšlení, že už ví co chce, že by si me chtel k sobě nastěhovat, usadit se se mnou, nechce tak často chodit do města pít, že už by taky chtěl miminko a já mu nevěřila ani slovo, ale postupem času si mě zase získal. Já to nechtěla, takže sem se nesnažila, tak to šlo po měs.a půl k šípku. Tentokrát sem to zachraňovala já, protože sme se 14 dní nevideli a já si o tom popovídala s jednou holčinou která s ním chvíli byla. Otevřela mi oči ve způsobu soužití dvou lidí jak co delam špatně, jak to dělá ona atd.. Protože on se opravdu přestal scházet s holkama, domlouvat si s nima schuzky a chtěl být už jen se mnou. Oba dva sme se vypracovali. Ale mě to furt kazí moje žárlivost a staré rány kt.nevim jestli někdy vymažu z paměti

Dobrý den.Chtěla bych se zeptat. Mam pritele vubec nam to neklape hadame se kazdy tyden asi kvuli me protoze jsem moc zarliva a on si porad pise s nejakyma kamaradkama. jenze problem je v tom ze cekame miminko a ja ho mam moc rada na to abych odesla. Je to treba 4 dny krasny a pak prijde rana a rekne mi at si klidne jdu a tak dale moc mi tim ublizuje,ale vim ze to rika jen v amoku. kdyz je vse v pohode chova se moc hezky. Vubec si nevim rady dokazete mi poradit prosim?

Dobrý den.Mám problém s manželem a nevím si s ním rady.Je mi 36 let a manželovi 34 roky. Už jednou jsem byla vdaná a z prvního manželství má dcery 16 a 14 let.A s nynějším manželem máme skoro 2letého syna.Problém je ten,že manžel až chronicky žárlí ,ale nejen na chlapy kteří si se mnou povídají,ale i na moje kamarádky. Stačí když něco řeknu pěkného na jeho bratra nebo se seznámím s nějakým mužem ve společnosti a už je zle,prostě mě začne psychicky napadat a ,že jsme si vyměnili tel.čísla a že s ním budu spát a kdesi co si.Vadí mu že mám kamarádky s kterýma se scházíme s dětma a taky chodíme spolu cvičit a občas zahrajeme nějakou hru.A zjistila jsem,že nemá vůbec rád ženy má proti nim určitou averzi .Ani s mýma dcerama za celý 4 roky co jsme spolu nemluvil,prostě spolu nekomunikujou.Prostě musím do společnosti nemůžu sedět stále doma a obskakovat ho. Přitom mu do práce dělám svačiny vychovávám 3 děti starám se o domácnost a manžel neopraví ani dvířka u linky poikud ho k tomu nedonutím.Snažím se ,aby mu bylo se mnou dobře,ale nedokáže to ocenit.Myslela jsem si,že jsem si ho tak naučila,že mu dám jídlo až pod nos,ale má to z domu kde mu maminka ještě i teď jídlo připraví a obslouží.Nedávno jsem s ním o všem mluvila a co se týče žárlivosti a žen,které nemá vůbec rád tak o tom se mnou nechce mluvit.A to válení u televize pokračuje dál on je ten co chodí do práce.Synovi se taky nevěnuje tak jak by měl.Fakt nevím co s tím ? Předem děkuji za radu.

Dobrý den, nikdy jsem nebyla žárlivá - tohle jsem nikdy v životě neřešila. Můj přítel mě nikdy fyzicky nepodvedl (nebo jsem to nezjistila), ale vždycky v době, kdy náš vztah byl úžasný jsem na něco přišla: Nejdřív to byla kolegyně kterou vozil denně do práce (o tom mi samozřejmě neřekl), poté seznamky na netu (narazila jsem náhodou), a pak samé lži a vždycky v tom figurovaly ženské. Žárlivost se pro mě stala neúnosou a už mu nevěřím a pořád vytahuju staré záležitosti. Hodně nám to kazí vztah a po žárlivých scénách které jsem mu udělala cítím jako by si mě přestal vážit. Je měsíc kdy je všechno v pohodě, máme se rádi, ale mrzí mě, že už se mi tolik nevěnuje. Chápu, že každý vztah časem ochladne, ale já bych ho chtěla pořád oživovat, pořád si psát zamilované sms, miluju přítele jako na záčátku, ale pak se něco stane a zase se hádáme. Potřebuji spíš nějakou radu, jak zvládnout vlastní žárlivost, z každé situace vybruslit z grácií a nechovat se jako saň.