Lidstvo je ve svém duchovním vývoji stále velmi zaostalé. Nasvědčuje tomu výzkum psychologů ze Španělska, podle něhož je třetina lidí ve svém životě motivována závistí. Jsou ochotni zvolit si horší variantu jen proto, pokud si tím zajistí, že jejich kolegové, sousedé, vrstevníci či příbuzní na tom budou ještě hůře než oni. Závistivých lidí je v populaci vůbec nejvíce ze čtyř základních typů osobnosti.
Devadesát procent populace lze rozdělit do skupin: závistiví, optimističtí, pesimističtí a důvěřiví. Deset procent se chová indiferentně a kolísá mezi všemi skupinami podle různých příležitostí. Nicméně nejpočetnější skupinu, třicet procent z celé populace, tvoří právě závistí v životě motivovaní lidé. Ostatní tři kategorie mají po dvaceti procentech a zbývajících deset, jak už bylo řečeno, nepatří nikam trvale.
„Tito lidé se zdají být motivováni závistí, rozhodují se jen podle toho, jaký status z toho získají, naprosto jim chybí důvěra… tito hráči se vždy snaží zabránit tomu, aby jejich kolegové či protivníci měli lepší výsledky, je přitom jedno, jestli to pro ně znamená, že sami o něco přijdou,“ tvrdí profesor Yamir Moreno z Univerzity v Zaragoze ke skupině lidí definované jako závistiví.
V praxi to znamená asi toto. Když závistivý člověk stojí před dvěma variantami, z nichž v prvním případě může riskovat velký zisk, ale znamená to, že by mohl více získat i protivník, zatímco v druhém případě jistě ví, že když se spokojí s malým ziskem, jeho protivník na tom bude ještě hůř než on, pak raději volí méně výhodnou variantu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
