Lidské emoce jsou často v literatuře metaforicky opisovány změnou barvy ve tváři. Lidé tak vzteky často rudnou, blednou, zelenají, fialoví i žloutnou. Hrůzou nejčastěji blednou jako stěna a studem rudnou jako červánky. Tyto metafory přitom nejsou jen přirovnáním, odrážejí skutečné změny zbarvení obličeje. Vědecky to až teď potvrdili vědci z Ohia s tím, že lidé umějí tyto barvy velmi dobře číst.
Ačkoli není člověk schopen výrazných změn v barvení kůže jako chameleoni, jemné změny v odstínech kolem nosu, očí, na bradě a čele jsou pozorovatelné pouhým okem a velmi dobře detekovatelné citlivými přístroji.
Barvy tak člověka zradí ve chvíli, kdy se silné emoce snaží schovat.
Jakou barvu má štěstí
„Prokázali jsme jisté rysy zbarvení kůže, které jsou unikátní pro každou emoci, již jsme studovali. Věříme, že tyto barevné rysy jsou díky jemným změnám v prokrvení a složení krve ovlivňovaných ústředním nervovým systémem. My nejenže vnímáme tyto barevné změny, ale používáme je ke správné identifikaci pocitů druhých lidí, je jedno, zda to děláme podvědomě, nebo vědomě,“ tvrdí doktor Aleix Martinez z Ohio State University.
Z analýzy zbarvení obličeje vyplývá, že lidé znechucení a odpor nejčastěji projevují modro-žlutým barevným kanálem, (modrá a žlutá jsou protichůdné neboli opozitní barvy spektra), kolem rtů, ale červeno-zeleným kanálem kolem nosu a na čele.
Štěstí se projevuje zčervenáním na lících a spáncích a zmodráním brady. Téměř stejně zbarvený obličej s mírnějším zmodráním brady a červenějším čelem vyjadřuje překvapení.
Není barva jako barva
Tým profesora Martineze provedl také další pokus s dobrovolníky. Tváře vyjadřující jasně emoce štěstí, smutku či zhnusení obarvil chybně. Jinými slovy obličeji šťastnému dal zbarvení smutného a zhnusenému překvapeného.
„Dobrovolníci byli schopni zcela jasně určit, které obrázky mají zbarvení odpovídající výrazu a které jsou počítačově upraveny,“ dodal profesor Martinez.
