Od politiků očekáváme upřímnost, ochotu nesobecky pracovat na zájmech společnosti a integritu ve svém chování a názorech. Jenže spíš než tyto vlastnosti, ovlivňuje úspěch ve volbách to, kdy se člověk narodí. Projevuje se tzv. účinek relativního věku. Takže politikem se stávají častěji děti, které jsou ve třídě nejstarší.
Účinek relativního věku neboli účinek data narození se projevuje také ve sportu. Má se za to, že v rámci tzv. ročníku mají výhodu ti jedinci, kteří jsou v něm nejstarší. A protože v Evropě školní rok začíná nejčastěji v září, nejstarší děti jednoho ročníku jsou ty narozené v září, říjnu a listopadu. Ty pak většinou uspějí v atletice a sportu spíš než děti o půl roku, či dokonce jedenáct měsíců mladší, které mohou s nimi být ve stejné třídě.
Vše je relativní
Vědci z Londýna a Helsinek pak zjistili, že účinek relativního věku lze aplikovat také na úspěch v politice. Mezi poslanci a ministry jsou daleko častěji zrozenci podzimu a zimy než jara a léta.
Ačkoli by mohl někdo argumentovat astrologií, tedy že Panny, Váhy, Štíři, Střelci, Kozorozi, Vodnáři a Ryby se hodí pro politiku více, jde pouze o účinek relativního věku a vliv má kultura, která určuje začátek školního ročníku.
Vědci z Londýnské vysoké školy ekonomické to prokázali analýzou volebních výsledků ve Finsku mezi roky 1996 až 2012. Mezi zvolenými politiky bylo nejvíce těch narozených na podzim a v zimě. A vztah byl prokázán i po započtení mnoha proměnných a faktorů, které volební úspěch ovlivňují.
Jarní a podzimní osobnosti
„Starší děti v ročníku mají většinou více zodpovědností, jsou psychologicky zralejší a silnější než jejich mladší vrstevníci, mají větší sebevědomí a více si věří,“ míní autoři z London School of Economics.
Kupříkladu z jedenácti československých a českých prezidentů se sedm narodilo v měsících září až leden. Tomáš Garrigue Masaryk 7. března, Edvard Beneš 28. května, Emil Hácha 12. července, Klement Gottwald 23. listopadu, Antonín Zápotocký 19. prosince, Antonín Novotný 10. prosince, Ludvík Svoboda 25. listopadu, Gustáv Husák 10. ledna, Václav Havel 5. října, Václav Klaus 19. června a Miloš Zeman 28. září.
Účinek relativního věku se velmi silně projevuje také ve fotbale a sportu, což bylo v minulosti několikrát potvrzeno.
