Také si vzpomínáte, jak vám maminky či babičky říkaly, že o víkendu je třeba si poležet, ve vajíčkách je málem smrtelně nebezpečný cholesterol a každé ráno máte posnídat vitaminovou pilulku, abyste žili déle?
Jenže poslední dobou se ukazuje, že některé staré dobré rady nemusejí být pro naše zdraví to nejlepší. Bety se proto rozhodla „posvítit si“ na pět z nich a uvést je na pravou míru.
Dospávat, či nedospávat?
Že nejsladší věcí na světě je spánek, věděla už i chytrá horákyně a většina z nás s ní musí (více či méně) souhlasit. Jenže ne vždycky se nám podaří dostat se do postele natolik včas, abychom si jej mohli užít a ráno vstávat s pocitem, že jsme odpočatí a vyspinkaní dorůžova. V tom, jak dlouho by měl člověk spát, nemají dodnes zcela jasno ani odborníci. Mluví se o osmi, ale i o pěti hodinách. Často je potřeba spánku hodně individuální záležitostí.
Zatímco někdo nebude celý den použitelný, pokud nebude spát alespoň sedm hodin, někomu stačí čtyři hodinky (ale to je opravdu dost málo) a cítí se odpočatě. Nechme tedy stranou ideální délku spánku a zaměřme se na „víkendové dospávání“.
Moje babička vždycky říkávala: „Zítra je sobota/neděle, nemusíš do školy/práce, tak si přispi.“ Myslela to v mém nejlepším zájmu a já jsem ráda poslechla. Možná to máte podobně – celý týden vstáváte brzy, jste v jednom kole, a tak si o víkendu všechno vynahradíte spánkem do pozdních dopoledních hodin (pokud vás tedy již od půl šesté neprobouzí cupitání něčích nožiček po bytě a opakované „mamííí“).
Jenže svému zdraví podle nejnovějších poznatků příliš neprospíváte a ve výsledku se můžete kvůli dospávání cítit mnohem unavenější, než kdybyste i o víkendu vstávali jako obvykle – rozházíte si totiž své biologické hodiny.
A co nám tedy odborníci doporučují? Jestliže máte z pracovního týdne nějaký ten spánkový deficit, vstaňte o víkendu jako obvykle, ale odpoledne si tak na 20 minut schrupněte a večer jděte spát o něco dříve. Zatím nikdo přesně neví proč, ale odpolední šlofík a brzký odchod do postele s biologickými hodinami nic nedělá.
Vajíčka vás nezabijí
Asi v polovině 90. let minulého století přišla zpráva, že vajíčka – do té doby velice častý pokrm na našich stolech – obsahují spoustu cholesterolu, neměla by se příliš konzumovat, a pokud už je někdo jí, měl by se vyhýbat hlavně žloutku. A tak jsme vejce v našem jídelníčku omezili. Dnes se zdá, že to nebude tak horké, jak se zdálo.
Pokud nemáte problémy s vysokou hladinou cholesterolu v krvi, vajíčka vám neublíží. Navíc dříve tolik proklínaný žloutek obsahuje lutein a zeaxantin – karotenoidy, které pomáhají chránit náš zrak. Některé studie rovněž poukazují na skutečnost, že cholesterol z vajíček naše tělo poměrně těžko absorbuje, díky čemuž běžná konzumace vajec jeho hladinu v krvi příliš neovlivní. Takže odhoďte strach a jedno vajíčko denně si klidně dopřejte.
Není káva jako káva
Máte rádi kávu, ale nechcete své tělo dopovat dávkami kofeinu, tak pijete její bezkofeinovou variantu v přesvědčení, že tím svému tělu neublížíte? Nebuďte si tak jistí. Nedávná studie alabamské univerzity ukázala, že ženy, které pijí čtyři a více šálků kávy bez kofeinu denně, mají větší pravděpodobnost výskytu revmatoidní artritidy než ženy, jež vypijí stejné množství klasické kávy. Podle vědců mohou za touto skutečností stát chemikálie, které se používají k „odkofeinování“ kávy.
Nechcete-li se tedy vzdát svého oblíbeného nápoje (ale ani zvýšit příjem kofeinu), čtěte pozorně etiketu bezkofeinové kávy, již kupujete. Pokud se dočtete, že byl kofein odstraněn pomocí procedur využívajících vodu nebo výrobce deklaruje, že nebylo použito žádných chemikálií, nemusíte se bát. Pokud však etiketa výrobku vypadá jako cvičení hodin chemie, zkuste se raději poohlédnout po jiné značce bezkofeinové kávy.
Příliš zdravá snídaně
Pokud každé ráno posnídáte společně s miskou cereálií také multivitamínovou pilulku v domnění, že jste zase posílili svůj imunitní systém a tělu dodali všechny potřebné vitaminy a minerály, nemusí to být tak úplně pravda. Ukazuje se totiž, že jídla s vysokým obsahem vlákniny (celozrnné cereálie, celozrnný chléb apod.) zabraňují vstřebávání některých minerálů (včetně například hořčíku, selenu či pro kosti vysoce důležitého vápníku). Vláknina je totiž naváže na sebe a do těla se jich dostane jen velmi omezené množství.
Pokud tedy chcete multivitaminové doplňky stravy užívat, dopřejte si je asi hodinu před snídaní (vzdávat se pokrmů s vysokým obsahem vlákniny by byla chyba) nebo je prostě konzumujte s jiným jídlem během dne.
Rady nad zlato
A na závěr jedna zajímavost. Že si nemají sedat na veřejných záchodcích na prkénko, říkají maminky svým dcerám snad na celém světě. Důvodem je větší pravděpodobnost nákazy nejrůznějšími infekcemi včetně zánětu močových cest. Britští vědci však přišli nedávno se zajímavým „objevem“ – všemožné krkolomné pozice, které ženy ve snaze nedotknout se záchodového prkénka, zaujímají, jsou z hlediska infekce močových cest podobně nebezpečné.
Nepřirozená poloha má podle nich za následek nedostatečné vyprázdnění močového měchýře, což rovněž přispívá ke vzniku onemocnění. Doporučují proto záchodové prkénko otřít (každá z nás přece nosí v kabelce hadr a dezinfekci) či použít jednorázový papírový kryt na prkénko (stejný problém). Jejich rady a poznatky jsou jistě vědecky podloženy a mají svou logiku. S velkou pravděpodobností však byli ve vědeckém týmu především (ne-li výlučně) muži, kteří nikdy nemuseli použít kabinku na veřejných záchodcích...
Sledujte nás na sociálních sítích:
