Lidé trpící nadváhou a obezitou v době puberty končí v dospělosti o padesát procent častěji s rakovinou jater. Tento orgán je chemickou a energetickou továrnou těla. Nadbytečný příjem energie játra přetěžuje a buňky jsou později v životě náchylnější ke vzniku nádorových onemocnění a dalších chorob.
Muži jsou přitom ohroženi ještě o šestnáct procent víc než ženy a rakovina jater je u nich o čtyřicet procent smrtelnější. Kromě rakovinou trpí muži, kteří jsou obézní mezi sedmnáctým a devatenáctým rokem života, častěji také celou řadou dalších jaterních onemocnění. Vyplývá to z výzkumu švédských epidemiologů, kteří sledovali několik tisíc mužů mezi roky 1969 a 1996.
„Muži, kteří měli nadváhu v době mezi sedmnáctým a devatenáctým rokem života, onemocněli rakovinou jater o padesát procent častěji než ti, kteří měli v tomto věku normální váhu,“ tvrdí jeden z autorů výzkumu doktor Hannes Hagstrom z Karolinska Institutet ve Stockholmu.
Počet případů rakoviny jater v poslední době roste, stejně jako roste počet obézních v populaci. Obezita souvisí také s vyšším rizikem onemocnění diabetem, chorobami srdce a cév a rakovinou tlustého střeva.
Ze stresu tloustnou už i děti!
Je jasné, že za současnou epidemií obezity u dětí a dospívajících je především nezdravé stravování a nedostatek pohybu. Ovšem často i stres! Ten není součástí života jen nás dospělých. Přejídání ze stresu odborníci zaznamenávají už u pětiletých dětí!
Belgičtí vědci sledovali život několika stovek pěti- až desetiletých dětí a jejich rodičů. Zajímali se o to, jaké stresující zážitky rodina prožívala. Také je zajímalo, co děti konzumují, kolik sladkého a jak často žadoní o dobroty.
Analýza výsledků poté potvrdila, že ty děti, které byly psychicky stresované a prožívaly často úzkosti, konzumovaly mnohem více sladkostí. „Dívky byly zvláště náchylné ke komfortnímu přejídání, pokud se ocitly v psychicky náročném období,“ tvrdí vědci z Univerzity v Gentu.
U dětí stejně jako dospělých roste při stresu hladina hormonu kortizolu v krvi. Ten má v dlouhodobém hledisku negativní vliv na buňky a tkáně, ale zvyšuje také pocit hladu a touhu přejídat se. Navíc snižuje schopnost těla reagovat na leptin, hormon nasycení, který se v žaludku vylučuje po konzumaci jídla. Mozek tak neví, kdy má dost, a chce jíst pořád.
„
Rodiče a děti by měli vědět, že stres může ovlivnit emocionální přejídání, takže mohou dávat pozor na to, kdy ke stresu dochází a předcházet přejídání nezdravými potravinami. Tím předejdou nadváze a obezitě, která má vážné důsledky na zdraví. Děti by měly být také připravovány na stresující životní situace a umět požádat o pomoc, aby se neuchylovaly k přejídání a řešení stresu jídlem,“ tvrdí doktorka Nathalie Michels z Univerzity v Gentu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
