Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

problematiku příspěvku na péči upravují § 7 - 30 zákona č. 108/2006 o sociálních službách a vyhláška č. 505/2006 Sb. V § 9 zákona o sociálních službách jsou uvedena některá omezení pro základní životní potřeby: Například v případě péče o zdraví je uvedeno, že se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem. Péče o domácnost se pak nehodnotí u osob do 18 let věku. U oblékání a hygieny zákon o sociálních službách žádnou věkovou hranici nestanovuje.

Ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., která vymezuje, co se rozumí tím, že člověk zvládá určitou životní potřebu, je mj uvedeno, že například v případě oblékání se za zvládnutí této schopnost považuje stav, kdy je osoba schopná vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se. V případě hygieny pak jde o schopnost mýt se osušovat si jednotlivé části těla, česat se, provádat ústní hygienu. Protože schopnosti člověka s postižením se porovnávají se schopnostmi zdravého člověka ve stejné věku, z uvedeného vymezení je zřejmé, že ani zdravé dítě do tří let věku není schopné se samo obléci a obout nebo provádět osobní hygienu. Proto tyto schpnosti nejsou u takto malých dětí posuzovány. Zákon ani vyhláška tedy nestanovuje konkrétní věkovou hranici pro posuzování těchto schopností, ale řekla bych, že obě schopnosti by mohly být posuzovány přibližně od dosažení školního věku (zahájení povinné školní docházky).

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

o kompenzační bonus ve výši 500 Kč si budou moci požádat OSVČ za každý den bezprostředního zákazu či omezení podnikání v důsledku vládních restrikcí, a to za období vymezené nouzovým stavem. Podmínkou čerpání kompenzačního bonusu bude převažující činnost podnikání v oboru, který byl přímo uzavřen v důsledku vládních restrikcí. Oproti jarním měsícům tak již nebude zkoumán souběh se zaměstnáním, ale pouze tzv. dominantní zdroj obživy za rozhodné období od 1. června do 30. září 2020 v některé z oblastí postižených vládními restrikcemi, např. v pohostinství, kultuře, sportu a dalších oblastech podle přijímaných vládních opatření. Návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna, nyní míří do senátu, poté ho ještě musí podepsat prezident. Příjem žádsotí o kompenzační bonus tedy začne zřejmě až na začátku listopadu.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

jsem toho názoru, že úřad práce by měl zohlednit pouze ty příjmy, které Vám ve třetím čtvrtletí byly skutečně vyplaceny. K potvrzení příjmů, do kterého Vám zaměstnavatel vyplnil příjem za září, který jste ale obdržela až v říjnu, tedy doložte výpis z účtu, ze kterého bude zřejmé, kdy jste výplatu obdržela, a žádost o příspěvek na bydlení podejte. Pokud by Vám byl nárok na příspěvek zamítnut, můžete se ve stanovené lhůtě odvolat.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, pokud jste vlastníkem či nájemcem bytu/domu a 30% příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit nájemní smlouvu a veškeré příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Z příjmů je zapotřebí doložit jak přídavky na děti, tak i případné výživné. Veškeré příjmy, které jsou rozhodné pro přiznání příspěvku, jsou uvedeny v § 5 zákona o státní sociální podpoře. Do nákladů na bydlení se započítává nájemné, náklady na energie, provoz výtahu, osvětlení a úklid společných prostor apod. Veškeré náklady, které jsou započítávany, jsou uvedeny v § 25 zákona o státní sociální podpoře.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

v systému německých sociálních dávek se tolik neorientuji, ale mám za to, že Kindergeld je obdobou českého přídavku na dítě. I v České republice má dítě, které pobírá přídavek na dítě, nárok na výživné a domnívám, se, že stejné by to mělo být i v Německu. Dle mého názoru by tedy otec dítěte měl Vaší manželce výživné hradit. Pro více informace a další postup ale Vaší manželce doporučuji kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně - http://www.umpod.cz Pracovníci úřadu by jí měli poskytnout informace, jak v dané situaci dál postupovat.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

způsob stanovení denního vyměřovacího základu (a tedy i výpočtu PPM) je stanoven v § 18 zákona o nemocenském pojištění. Na Vaši situaci se vztahuje zejména odst. 4 zmíněného paragrafu, ze kterého vyplývá, že pokud od vzniku pojištění (nového zaměstnání) do vzniku sociální události (nástup na mateřskou dovolenou) uplynulo méně než 12 měsíců, je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního měsíce před nástupem na mateřskou dovolenou. Ve Vašem případě tedy nebude rozhodným obdobím posledních 12 měsíců, ale doba od vzniku posledního zaměstnání. Konkrétní výpočet výše PPM je poměrně komplikovaná záležitost, s dotazy ohledně výše PPM se prosím obracejte na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), která Vám bude PPM vyplácet.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den, Aneto,

výše denní dávky PPM činí vždy 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše PPM se Vám tedy bude počítat tímto způsobem z příjmu od nového zaměstnavatele.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, pokud 30% příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve je tedy zapotřebí, abyste celé kalendářní čtvrtletí hradila bydlení a teprve poté si můžete požádat o příspěvek na bydlení. Problém může být také v tom, že budete žít s manželem odděleně bez rozvodového řízení. Ze zákona jsou totiž nezaopatřené děti a jejich rodiče automaticky považováni za společně posuzované osoby. Kromě příspěvku na bydlení byste si také mohla požádat o dávky hmotné nouze - příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. I vyřízení žádosti o tyto dávky bude nějakou dobu trvat, doporučuji, abyste si tedy nejprve udělala nějakou finanční rezečvu. Oba s manželem máte vzájemnou vyživovoací povinnost vůči sobě navzájem a také k dítěti. Pokud nyní pobíráte jen rodičovský příspěvek a manžel pracuje, měl by Vám poskytovat výživné nejen pro dítě, ale i pro Vás jako manželku, aby Vaše životní úroveň byla stejná.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

podle zákona o státní sociální podpoře, který upravuje příspěvek na bydlení, jsou společně posuzovanými osobami nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Zákon už ale nestanovuje, jakým způsobem doložit, že spolu osoby trvale nežijí a nehradí společně náklady na své potřeby. Problém může být v § 7 odst. 3 uvedeného zákona, který říká, že: Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče. Pokud rodiče dítěte jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Problém je tedy v tom, že zákon vždy posuzuje rodiče nezletilého dítěte společně, pokud nejsou rozvedeni. Doporučuji přesto žádost o příspěvek na bydlení podat s dokumenty, které jste uvedal (manžekiova nová nájemní smlouva a čestné prohlášení). Pracovník úřadu práce nemůže odmítnout žádost přijmout, i když se domnívá, že Vám nárok na příspěvek na bydlení nevznikne. Pokud bude Vaše žádost zamítnuta, můžete se v zákonem stanovené lhůtě proti rozhodnutí úřadu práce odvolat.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den, Lociko,

Váš dotaz je spíše právního charakteru než ze sociální oblasti, přesto se pokusím odpovědět. Ohledně výplaty pojistného plnění doporučuji prozkoumat pojisntou smlouvu, kterou jste s pojišťovnou uzavřeli. V tomot případě bude důležitá zejména pasáž týkající se výplaty pojistného plnění - komu má být pojistné plnění vyplaceno. Pokud je ve smlouva jednoznačně uvedeno, že pojistné plnění má být vyplaceno pojištěné osobě - osobě, které se pojistná událost stala, měl by Vám manžel vyplatit i pojistné za trvalé následky. Můžete manžela také upozornit na to, že - pokud nemáte zúžené společné jmění manželů (SJM) - jsou peníze na jeho účtu součástí SJM a že tedy pojistku neplatí ze svých peněz jak se mylně domnívá, nýbrž ze společných peněz. Pokud domluva s manželem nebude možná, můžete se zkusit obrátit například na některou z občanských poraden, které nabízejí bezplatné právní poradenství ve větších městech, nebo na online bezplatnou právní poradnu.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

podpůrčí doba při nemocenské je omezena na 380 kalendářních dní. Jestliže jste tuto dobu již vyčerpal nebo dokonce překročil (požádal o prodloužení), pak Vám opravdu další nemocenské dávky vypláceny nebudou. Ve Vaší situaci tedy doporučuji obrátit se na úřad práce v místě Vašeho bydliště a požádat si o sociální dávky, které s Vaším zdravotním stavem nijak nesouvisí. Jste-li vlastníkem či nájemcem (podnájem nestačí) bytu/domu a 30% Vašich příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, můžete si požádat o příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit veškeré příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Dále by mohly připadat v úvahu dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Při žádosti o tyto dávky je ale yapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o Vašich celkových poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda máte peníze na bankovním účtu, zda vlastníte nějaký (ne)movitý majetek, který byste mohl prodat, nebo zda máte uzavřené stavební spoření či penzijní nebo životní pojištění, ze kterého byste mohl získat finanční prostředky. Doporučuji tedy začít nejprve se žádostí o příspěvek na bydlení.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

jste-li vlastníkem či nájemcem bytu (domu) a 30% Vašich příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, budete mít nárok na příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Do nákladů na bydlení se ale nezapočítávají splátky hypotéky. Pokud by to tak bylo, přispíval by stát na splácení hypotéky a žádná taková sociální dávka neexistuje. Dále byste mohla mít nárok na přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Poté by připadaly v úvahu už jen dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda máte peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne)movitý majetek nebo zda máte uzavřené stavební, penzijní či životní spoření. Nelze tedy předem odhadnout, zda by Vám na dávky hmotné nouze vznikl nárok.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

pokud během posledního roku pobíráte příspěvěk na živobytí déle než 6 měsíců, úřad práce Vám bude nejméně 35% a nejvíce 65% příspěvku vyplácet v poukázkách. Výjimkou jsou pouze případy uvedené v § 43 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi nebo v přípdech, kdy se jedná o "důvody hodné zvláštního zřetele". Jestliže chcete požádat o výjimku ohledně výplaty v poukázkách, musíte se obrátit přímo na pracovníky úřadu práce a přesvědčit je, že ve Vašem případě se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

samotná změna bytu nemusí být problém, záleží samozřejmě na tom, jak se oproti původnímu bytu změnily náklady na bydlení. Úřadu práce bude samozřejmě zapotřebí doložit novou nájemní smlouvu. Co se týče Vašeho přítele, nově je zapotřebí doložit příjmy všech osob, které v bytě skutečně žijí. Takže musíte doložit i příjmy Vašeho přítele, i když nemá (nebude mít) v bytě trvalé bydliště.

Odpověd

Vladimíra Šťastná

Dobrý den,

pokud byste pro zaměstnavatele odpracovala v letošním roce alespoň 60 dní, vznikl by Vám nárok na tzv. poměrnou část dovolené - tedy na 1/12 dovolené za každý celý odpracovaný měsíc. Doba řádné dovolené se ale nepovažuje za odpracovanou dobu, za odpracovanou dobu se považuje čerpání mateřské, nikoliv řádné dovolené. Jestliže jste letos odpracovala jen 45 směn, nemáte (zatím) nárok na poměrnou část dovolené, ale na tzv. dovolenou za odpracované dny - za každých 21 dní máte nárok na 1/12 dovolené, ve Vašem případě tedy celkem na 2/12 dovolené. Dvě dvanáctiny dovolené činí 3,33 dní, takže z mého pohledu činí Vaše letošní výměra dovolené 3,5 dne, celkově s loňsko dovolenou 5,5 dne. Výpočet Vaší účetní je tedy v podstatě správný, lišíme se jen zaokrouhlením o půl dne dovolené. 

Pokud byste ale ukončila nemocenskou například k poslednímu září a odpracovala byste alespoň 15 pracovních směn tak, abyste dohromady měla odpracováno 60 směn, vznikl by Vám nárok na poměrnou část dovolené. Ta by se Vám počítala za leden - říjen (v listopadu už nebude celý odpracovaný měsíc, pokud nebude pracovní smlouva prodloužena) a krátila by se Vám o 1/12 za prvních 100 zmeškaných směn a o dalších 1/12 za každých dalších 21 zmeškaných směn.