I když zvýšená teplota, kašel nebo rýma u dětí vypadají nevinně, do tělocvičny rozhodně nepatří. Někdy ale rodiče posílají nemocné děti na cvičení, aby nezameškaly hodiny anebo aby nepropadli zaplacené kroužky. Tím, ale můžete dětem jen uškodit!
„Zvláště na podzim a na jaře, kdy je více nachlazení a chřipkových onemocnění, řešíme poměrně často problém, kdy se na cvičební lekci ocitne dítě, které prokazuje příznaky nemoci. V takovém případě ale musíme trvat na tom, aby se dítě hodiny, byť ji má řádně zaplacenou, neúčastnilo. Je to totiž nejen v jeho zájmu, protože cvičení představuje pro nemocný organismus nepřiměřenou zátěž, ale i v zájmu všech dalších dětí v kolektivu, na které by se mohla infekce přenést,“ říká Kristýna Přibylová z dětských profesionálních tělocvičen.
Obezřetnost na místě
S tím souhlasí i prof. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D., z Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno.
„Každé cvičení vyžaduje zvýšený přísun energie. A zejména příčně pruhované svalstvo, které je zapojováno při tělesném cvičení dítěte, je obrovskou továrnou, jež spálí mnoho energetických zásob organismu. Stejnou energii však potřebuje organismus na boj s infekcí. Ať už proto, že musí zvýšit tělesnou teplotu, aby zahubil choroboplodné zárodky, nebo na to, aby vytvořil dostatek protilátek na boj s bacily. Pokud tedy budeme tuto energii odebírat a přesouvat ji pro potřebu cvičení, může nám potom chybět pro boj s infekcí.“
Právě viróza je podle profesora Plánky příklad onemocnění, kdy je nutné nechat tělo, aby bojovalo samotné. „Antivirotika nejsou běžně dostupná pro konkrétní druh viru, účinnost je diskutabilní a běžně se nepoužívá. Proto je třeba nechat tělo trochu „zatopit“ a vytvořit dostatečné množství bílých krvinek, které virové toxiny eliminují. Počínající viróza je tedy jistě rozumným důvodem pro odložení tělesné zátěže.“
