Pandemie i dnes stále ovlivňuje mnoho rodičů. Přehnané požadavky byly pro mnohé smutnou součástí každodenního života dlouho před covidem, ale během a po covidu jako by povinností přibývalo a sil naopak ubývalo. Jak se ukázalo – vyhořením trpí zejména rodiče v západních zemích. Proč?
Uzavřené školky a školy, vakcíny a opatření, která se schvalovaly pouze jedna za druhou, obavy z nákazy zranitelných skupin: koronavirová pandemie přivedla rodiče hned na začátku na pokraj zoufalství. Ale ještě před virem byla míra vyčerpání rodičů vysoká – zejména v západních zemích. Proč tomu tak je, chtěla zjistit rozsáhlá studie (1) z roku 2021.
Individualismus v zemi zvyšuje riziko syndromu vyhoření rodičů
Proč jsou na tom rodiče v západních zemích se současnými výzvami mnohem hůř? Ve studii, která zkoumala 17 409 rodičů ze 42 zemí, se vědci chtěli zabývat právě touto otázkou. V rozhovoru pro "Science News" nakonec vyjádřili překvapení nad jasným výsledkem studie (1).
„Měla jsem podezření, že individualismus přispěje k rodičovskému vyhoření,“ říká psycholožka Isabelle Roskamo z Univerzity v Lovani v Belgii. Ve skutečnosti žádný jiný faktor – jako vysoká rodičovská zátěž nebo čas strávený s dětmi – neměl tak jasnou souvislost s rodičovským vyhořením jako individualismus, tedy důraz a důležitost nezávislosti v zemi (1).
Ve studii (1) se skóre individualismu jednotlivých zemí vypočítalo na základě dat analytické společnosti. V zemi jako Spojené státy, která má skóre individualismu 91, vyhořel téměř každý desátý rodič (osm procent). V zemích s nižšími hodnotami, jako je Pákistán nebo Čína, naopak trpěla vyhořením dvě procenta rodičů.
Výsledky studie pod palbou kritiky
V zemích, kde je osobní rozvoj obzvláště důležitý, bývá méně prostoru pro pocit sounáležitosti a společenství. Na druhé straně v kolektivistické kultuře má skupina tendenci mít přednost před jednotlivcem.
Každý, kdo v takové kultuře žije, se může spolehnout na širokou rodinu, přátele, někdy i známé, že budou podporováni při výchově dětí a s tím spojených každodenních úkonech. Alespoň to je jedno z možných vysvětlení, které by se dalo ze studie odvodit. Kritizovány jsou však i výsledky a samotné vyšetřování.
Sociolog Frank Furedi z University of Kent se obává, že výrazy používané v dotaznících studie (1), jako je „vyčerpaný“ a „unavený“ ve vztahu k rodičovství v nezápadních zemích, nedávaly respondentům smysl. „Tato studie promítá [západní] vizi do zbytku světa,“ řekl Science News (1). V nejhorším případě by to znamenalo, že by odpovědi rodičů z těchto zemí ztratily smysl, takže by byly žádoucí neutrální otázky (např. otázka na optimální čas, který by rodiče chtěli trávit se svými dětmi).
Zdroj: (1) www.link.springer.com/article/10.1007/s42761-020-00028-4
