Výchova dětí patří k nejdůležitějším, ale také nejnáročnějším úkolům v životě každé mámy. A děti občas nebývají úplně spolupracujícími „protivníky“ ve vaší snaze. V bezelstném kladení nástrah a pastí vlastním maminkám navíc bývají mistři. A to nemluvíme o tom, jak si vlastní úsilí sabotujeme samy...
Na jaké záludnosti mateřství si dát největší pozor? Máme pro vás 5 nejčastějších.
Paní dokonalá
Dala jste sama sobě jasný úkol – v zaměstnání budete pracovnicí měsíce, doma pak perfektní mámou svým dětem a chápavou partnerkou i žhavou milenkou svému muži. Všechno zvládáte s chladnou hlavou a přehledem, bez jediného zaváhání, rodina klape jako hodinky, byt je vycíděný do posledního koutu... Tedy do chvíle, než se z toho zhroutíte.
Snaha o dokonalost na všech frontách je zbytečným plýtváním sil, navíc vzhledem k tomu, že dokonalost prostě neexistuje, budete neustále rozčarovaná a frustrovaná z toho, že se vám nevede podle vašich představ. Takže zařaďte zpátečku a pamatujte, že vaším cílem je spokojená rodina a tím i váš spokojený život (včetně toho pracovního), ne dokonalost na všech frontách!
Máma až na posledním místě
Zatímco bezdětné ženy jsou za oblečení, boty, kosmetiku a obecně péči o sebe schopny utratit polovinu výplaty, jakmile se z nich stanou mámy, svou vlastní osobu a své potřeby zcela upozadí a věnují energii i finance jen a jen rodině, především dětem. A tak v zimě mrznou v prošoupaném, sedm let starém kabátu a v opravně obuvi na ně jen smutně koukají, když už si pošesté nechávají podrazit kozačky.
Ačkoli i to je jakousi součástí mateřského instinktu, je to velmi nebezpečná cesta. Když občas uděláte radost i sobě, nebudete se cítit tak frustrovaně, budete spokojenější – a i vaše rodina bude mít hned lepší náladu. Určitě si na to z dětství vzpomenete i vy – když měla vaše maminka špatnou náladu, nasákl jí jako houba i zbytek rodiny...
Kdo je nejlepší?
Potřeba soutěžit se svým okolím je v člověku přirozeně „
zabudována“. A mateřstvím rozhodně nevymizí. Naopak. Zvědavými pohledy budete měřit každou maminku a každé dítě ve věku toho vašeho, které potkáte. „
Cože, Lukášek už začíná chodit?“ „Kolik slov vlastně ta Lucinka už říká?“ „Jestlipak Jana zhubla po porodu už tolik kilogramů co já?“ „A vida, Heleně taky občas ujedou nervy a zařve.“ Poznáváte se?
Každá máma mívá tendence porovnávat nejen pokroky svého dítěte, ale i sebe. Na tom není nic divného, ale ani extra prospěšného. Pokud totiž nevycházíte z onoho porovnávání vítězně, můžete se začít cítit méněcenně, a to nikdy není moudré. Takže se snažte uklidnit – vaše dítko to sousedčino za chvíli dožene a ani ona supermáma z pískoviště není tak dokonalá, jak se tváří!
Malí vyděrači
Smlouvání je oblastí, ve které jsou děti prostě dokonalé – koukají na vás těma velkýma, nevinnýma očima a přesvědčují vás, že si půjdou čistit zuby, jen co se podívají ještě na jednu pohádku/udělají všechny úkoly, hned jak dohrají hru na tabletu/snědí celou večeři, jen když dostanou další bonbónek. A podobných příkladů by jistě každá máma vymyslela desítky
Takovéhle přemlouvání je ale cestou do pekel, navíc vám děťátko vlastně sděluje, že když vy ustoupíte, nebude dělat scény/brečet/zlobit/udělá, co po něm chcete. Jenže ve výchově platí, že je nutné nastavit určité hranice a pravidla (tedy „nejdřív úkoly, potom tablet“). Nedůslednost se vám může nepěkně vymstít (i když nikdo neříká, že máte být přehnaně přísnou mámou!).
Vybíravá rodinka
Jako by už samo o sobě nebylo každodenní vymýšlení, co připravit všem těm hladovým krkům (a s klidem můžete připočítat i partnera) k večeři, úkolem hodným génia, ještě se stává, že máte doma malé vybíravce (o těch velkých ani nemluvě). Otázka „Co chcete k večeři?“ pak může vyústit v situaci, která může připomínat objednávku jídel v restauraci – každý chce něco jiného a ještě se spoustou netradičních úprav či příloh.
Ačkoli nemá cenu vařit něco, co členové vaší rodiny nejedí (nechcete vyhazovat kopu jídla), je dobré je naučit, že všichni jedí to samé. Přípravou jednoho pokrmu nestrávíte tolik času, nevyplýtváte na ni tolik energie. A nebudete u dětí podporovat vybíravost.
