Když proti stárnutí a nenáviděným vráskám nepomáhá obyčejný krém z drogerie, zabrat může třeba šnečí sliz, včelí jed nebo ptačí exkrementy.
Jak stárneme, děje se s naší pletí mnoho různých věcí. Kůže se postupem času ztenčuje a vysušuje, objevují se stařecké skvrny a elasticita není, co bývala. A to nemluvě o hlubokých vráskách okolo úst i očí! Neustále se tedy hledají omlazující prostředky, které by tento proces pomohly alespoň trochu zpomalit. Ovšem některé vyžadují pořádnou dávku odvahy. Pokud jste ochotní vystoupit ze své komfortní zóny, vyzkoušet můžete třeba tyhle!
Šnečí sliz jako svatý kosmetický grál?
Ano, zrak vás nešálí a čtete správně. I sliz, který hlemýždi ve stresu vylučují, se běžně začleňuje do zkrášlující rutiny. Z vědeckého pohledu má regenerační, ochranné a hydratační vlastnosti, přičemž omezuje záněty a stimuluje produkci kolagenu. A že trochu lepí? Co by člověk pro mladistvou vizáž neudělal…(1).
I včelí jed může být velkým přínosem
Co kdyby vám někdo řekl, ať strčíte hlavu do včelího úlu? S největší pravděpodobností byste ho poslali do háje, protože tahle návštěva by se bez žihadel jistě neobešla. Věřili byste tomu, že i včelí jed působí proti stárnutí? Za tímto účelem se pochopitelně používá jen jeho nízká koncentrace, která při lokální aplikaci údajně dokáže přimět pokožku, aby se sama opravila, což se dle závěrů dermatologických studií (2) dotkne i redukce jemných vrásek. Byla by pro vás tahle procedura až příliš silnou kávou? Může být i hůř. Tady je důkaz!
Zajímavé využití ptačích exkrementů
Slabým povahám následující řádky možná neudělají úplně dobře. Ona je totiž myšlenka, že si člověk po obličeji rozmatlává ptačí trus, přinejmenším bizarní. Přesto jde o docela normální kosmetickou kúru, která je vyhledávaná především mezi celebritami. Materiál neposkytují všichni opeřenci, ale jen ti vyvolení. Patří mezi ně slavík obecný, jehož exkrementy jsou prý bohaté na látky, které pokožku fantasticky hydratují a vyhlazují (3).
Zdroje: (1) www.frontiersin.org/articles/10.3389/fbioe.2021.734023/full, (2) www.mdpi.com/2072-6651/13/11/810, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2765912
