Přihlášení na Bety.cz

Neplatné uživatelské jméno nebo heslo

Zapomněla jste své heslo?

Pokud žádný z uvedených účtů nemáte, zaregistrujte se zde

Co je nového

.

Nové zprávy

Nemáte žádné nové zprávy

Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Odpovídá: Mgr. Eva Ráčková

Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Desetiletí jsem před sebou tlačila svůj Život silou. Přetlačovala se s ním. Manipulovala vším a všemi, jen aby mne tolik nezraňoval. O co víc jsem tlačila, o to víc jsem dostávala za vyučenou.

Až moje nemoc, jsem astmatička, mne zastavila a já začala konečně naslouchat lidem kolem sebe a svému tělu.

Všechno je jen o našich vlastních rozhodnutích. Kteroukoliv cestou se vydáme, ta nás dovede přesně tam, kam chceme dojít. Chceme a ani to nemusíme na vědomé úrovni vědět. Každou vteřinou, každou myšlenkou, každým činem tvoříme svůj život, svou minulost, přítomnost i budoucnost. A nemůžeme nikde reklamovat, jen sami u sebe.

Pracuji především s lidmi, kteří pociťují nedostatek sebevědomí, sebeúcty, mají problémy ve vztazích, potýkají se s traumaty po partnerově nevěře, po rozvodu nebo ztrátě zaměstnání. S lidmi, jejichž svět jakoby potemněl a oni nevidí cestu ze tmy ven...

Od 1. dubna 2012 bude Mgr. Eva Ráčková odpovídat pouze na dotazy zadané do této poradny. Dotazy zaslané přes e-mail nebudou vyřizovány. Pro zachování anonymity je možné využít funkci "položit dotaz bez jména".

V případě zájmu o osobní konzultaci můžete Evu kontaktovat přes Skype (nick: pandorka19). Sazba za osobní konzultaci přes Skype je 500 Kč/ hodinu. Dále můžete využít také Pandořiny školy v přírodě - viz níže.


Více o Pandořině škole v přírodě najdete ZDE
nebo na www.pandorinaskola.webnode.cz

.

 

 

Má cenu setrvávat v nefungujícím vztahu?

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, je mi 23 a příteli 21, jsme spolu rok a 3 měsíce. S přítele jsme měli půl roku skvělý vztah, po sestěhování to lehce skřípalo. Pořídili jsme si pejska, který nám po 3 měsících zemřel a já to příteli vyčítala, protože se k němu nechoval zrovna hezky, žárlil na něj. Od té doby se mezi náma něco zlomilo a měla jsem pocit, že ke mně necítí to, co já k němu. Od června začal hrát v Plzni hokej, já zůstala bydlet sama v Praze. On nyní jezdí domů o víkendu, jede k rodičům do Prahy, já tam za ním dojedu a jsme tam. Před měsícem jsme spolu byli na dovlené, která nás zase dala dohromady, užili jsme si to tam stoprocentně oba. Od té doby bylo všechno bez problémů, ale minulý týden jsme se pohádali a přítel mi najednou řekl, že neví, jestli mě miluje a jestli se mnou chde být, dali jsme si týden pauzu. Já jsem v našem vztahu ta hodná, která mu spoustu věcí odpouštěla, chtěla jsem být jiná než ty megery, který pořád za něco nadávají. On byla zase ten, kterej se hodně urážel (měl dost problémů s hokejem a má je i teď), při hádce se mnou nikdy nemluvil a čekal, až já za ním dolezu. Přemýšlím, kde se stala chyba - proč si mě přestal vážit. co jsem udělala špatně, protože vím, že mě miloval nadevšechno a dýchal by pro mě. I teď k tý pauze jsem ho dotlačila já - on nevěděl, jestli ji chce, říkal, že neví neví a já mu řekla, že buď se budeme normálně vídat nebo bude pauza, tak se pak po půl hodině rozhodl. Teď mám týden na to si uvědomit, co jsem udělala špatně a jak ten vztah zachránit. Napadá Vás z mého popisku, co bych mohla vylepšit? Děkuji,

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

To je přece jasné, ale nevím, zda Vám to k něčemu bude: Nechodit pod svou cenu, nenabízet se na stříbrném podnose někomu, kdo neumí ocenit to, co dostává a zároveň mu to nevyčítat.

Tečka.

:)

Má cenu setrvávat v nefungujícím vztahu?

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli setrvávat ve vztahu. Svého přítele jsem poznala ještě když byl ženatý a neplánovali jsme společnou budoucnost(já byla také vdana),pak se s ním rozvedla žena a já jsem odešla za ním. Neustále jsem cítila, že vztah není ideální,ale nedokázala jsem ho opustit. Pak jsem ještě nečekaně otěhotněla a přítel mě opustil, ale pak přijel,že beze mě nemůže být ale není to ideální.Chodí si kam chce,kdy chce a já mu nemám právo něco zakazovat, protože on je prý svobodný.... Nevím kudy dál, miminku je něco přes rok a já netuším jak dál....

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Zda v tomhle setrvat a nebo ne, to Vám nikdo neřekne, to stejně víte jen Vy...

Obecně funguje, že pokud nepoznáme, neprozřeme, neuvidíme.... co nám vlastně ta která konkretní situace říká, říká o NÁS samotných, tak se z ní nedokážeme dostat. Nepohnem se ani o krok...

Já se zase budu opakovat, ale podívejte se na to, PROČ se tohle děje a proč se to děje právě VÁM, CO ve Vás Vám brání být šťastná a žít hezký život, jak ho žijí všichni ti kolem Vás, kterým to tak trochu závidíte...

Co máte JINAK? A PROČ? Jaké skryté emoční vzorce získané kdysi v dětství - obyčejně je to do sedmi let věku, takže to v dospělosti klidně i zapomeneme - Vám tohle způsobují?

 

Sama to nerozklíčujete, najděte si někoho, komu důvěřujete a kdo to s Vámi rozplete.

Má cenu setrvávat v nefungujícím vztahu?

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na Váš názor. S partnerem jsme spolu 2,5 roku. Začali jsme spolu vztah, když byl ještě ženatý. Nás vztah tedy nezačal standardně a byl krásný a bolestný již na začátku. Domluvili jsme se, že budu hledat někoho k sobě, proběhl flirt s jedním kamarádem (ne sex).Řekla jsem mu to, protože jsem mu to slíbila. Přítel má z manželství má 2 malé děti. Poté odešel od manželky, rozvedl se a začali jsme žít spolu. Máme podobné zájmy, aktivně jsme spolu trávili čas sportem atd, vše bylo krásné. Nyní prochází náš vztah krizí, vše začalo tím, že přítel neví, zda se mnou chce mít děti (mně je 32 let, jemu 34 let) což mě trápí. Narážíme rovněž na problém, že on je introvert, já extravert tzn. jsem ráda mezi lidmi a ne doma, on mi vyčítá že jsem stále pryč. Většinou jsem pryč v době, kdy on má děti. Oba jsme tvrdohlaví a máme na věci dost vyhraněné názory, často jiné než ten druhý. Kvůli tomu jsme se dost hádali. Také kvůli tomu, že jsem se občas opila, což přítel nesnáší. Ani jeden z nás nechce ustoupit. Povídáme si méně než dříve, došlo k částečnému odcizení. Poslední dobou jsme se hádali častěji, mám pocit že už mě přítel kritizuje za vše i nespravedlivě.Vše vyvrcholilo tím, že jsme potkali člověka, se kterým jsem měla kdysi flirt a přítel mi začal vyčítat, že jsem ho podvedla a že neřeším to jak se cítí atd. Snažila jsem se mu vysvětlit že se to stalo před 2,5 lety a že nic takového teď nedělám. On byl naštvaný, řekl mi ošklivé věci, pohádali jsme se, nyní máme pauzu z jeho iniciativy. Navrhla jsem poradnu nebo články, oboje odmítá, prý ví nejlíp sám, co má dělat. Myslíte si, že je možné dát náš vztah ještě dohromady? Co můžu udělat pro to, aby to zase klapalo, já o to i přes problémy stojím. Máme toho tolik za sebou.Děkuji Vám za odpověď.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Myslím si, že každý, kdo jde ze vztahu do vztahu, aniž by byl chvíli sám se sebou a srovnal si priority, má dříve nebo později vztahové problémy. Teď mluvím o Vašem partnerovi.


Myslím, že každý, kdo jde do vztahu s takovým člověkem, bude mít později tytéž problémy. Teď mluvím o Vás.

 

Možná si ani jeden nejste tak úplně jisti sami sebou. Iluze se vytrácejí, nastává denodenní realita.

Pokud ji nezvládnete společně, nejspíš ji nezvládnete vůbec. Pokud ve společném "zápřahu" jde jeden nalevo a druhý vpravo, otázka nezní, zda karambol přijde, otázka zní, kdy příjde.

 

Nakonec stejně můžete jen jedno: zabývat se sama sebou.

Klást si otázky typu: proč se mi tohle děje? Co to o mně vypovídá? Co s tím mohu udělat já sama? A chci to vůbec změnit? Pokud ano, co mi v tom brání?...... A poctivě si odpovídat.

Dobrý večer, mám problem s pritelkyni. Jednoho dne jsem prisel na to, ze mi byla neverna. mame 2 letou holcicku a prosli jsme si skoro peklem. Mela gastroschizu. Ja jsem ce celych 5 let staral, aby byla stastna, moc jem iluju obe, nikdy bych jim neublizil, znamenaji pro me vsechno a delam vse pro ne. Skoro nikdy jsme se nehadali a najednou tohle. Rekla mi ze ma sympatie jinde a ze zazila neco co si myslela ze uz nezazije. Ja o nicem nevim kde byl problem a zjistuji ze asi u nas byla hodne spatna komunikace o tom, co ji trapi. Kdybych o necem vedel, urcite bych partnerce vysel ve vsem vstric, aby byla stastna. jsem ruzumny a staly ale docela me to zlomilo. Nema ani silu bojovat za nas a ani naznak neceho...nevim co dal. Jestli zustat nebo odejit...vsechno spatne je ted..

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nevím, kam se u vás věci za ten měsíc hnuly, nicméně platí, že čas v těhle situacích pomáhá. To, co se zprvu zdálo neřešitelné, se časem vždy pohne. Kam, to už je na všech zúčastněných. Ať je to u vás teď jakkoliv, mějte stále na paměti, že snažit se jen o to, aby ten DRUHÝ byl spokojený, je stejně škodlivé jako dělat to naopak, ohlížet se jen sám na SEBE.

V tomhle je třeba najít rovnováhu. A mě se zdá, že Vy jste na sebe tak trochu zapomněl...možná jste typicky pečovací typ a o druhého pečujete tak, jak si podvědomě přejete, aby bylo pečováno o Vás.... Jenže partnerka to může mít jinak. A když vázne komunikace, pak je průšvih na spadnutí.

Možná jste se oba příliš soustředili na svou nemocnou dceru a zapomněli jeden na deruhého, na svůj společný vztah. Ale i o ten musíte pečovat společně, oba. Pokud ona nechce, musíte ji dát prostor, zabývat se sám sebou a čekat...

Hodně štěstí.

Dobrý den, mám problém je mi 20 a přítelovi 21 jsme spolu 3,5 roku .Chtěla by jsem od vás poradit co mám dělat když mi můj přítel skoro každý den říká jak mě nemiluje že jsme ošklivá že ho mám pouze na peníze že ho podvádím apod. Když mu řeknu ať se semnou rozejde když si to myslí tak mi na to neodpoví.Za pár minut se zase uklidní a zeptá se mě jestli ho vůbec ještě miluju že ho mrzí co mi říká ale že si to uvědomí až když to řekne.Jenomže ve mě to zůstane a pak přemýšlím nad tím jestli to je pravda že se mu nelíbím že jsem tlustá apod... a pak se před ním stydím svléknout nebo s ním spát protože na to pořád myslím a on mi pak řekne proč se po tak dlouhý době stydím a když mu řeknu že to není jen tak po tom co mi říká tak řekne jen "ale prosím tě já to nemyslel vážně, miluji tě vždyť to víš a začne mi říkat hezky věci a za pár dní znova.Když se sním rozejdu tak je 2-3 dny zlej vyhrožuje mi, že jak zjistí že někoho mám že ho zbije a mě taky vyhrožuje i mé rodině když ho nechtějí za mnou pustit aby semnou mluvil.Pak se uklidní a píše zase hezké sms a já se k němu vždycky vrátím s pocitem že se změnil.Poraďte mi prosím co mám dělat.Děkuji

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Já nevím, co máte dělat Vy, ale já bych se s ním rozešla.

Bez pardonu a z úcty k sobě samé.

Má cenu setrvávat v nefungujícím vztahu?

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, mám sice len 18 rokov ale mam menší problem. Skor neviem ci má cenu pokračovať. S priatelom sme spolu rok aj tri mesiace, na začiatku to bolo skvelé venoval sa mi, chodili sme spolu von s kamaratmi a tak dalej... Minule leto si začal pisat s bývalu že mu chýba a že budú spolu chodit von ... len som na to prisla tak to sa mi priznal, odpustila som mu ale necelý mesiac si začal písať zas s druhou... Zabudla som podotknut ze pohlavný styk spolu nemame pár mesiacov už, dáva predo mnou prednosť skor motorke ako mne a Preto sa chcem opýtať má takýto vzťah vlastne smysel ?? ako by som sa s ním mala rozísť aby mu to velmi neubližilo ??

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nemá.

 

A proč by mu to nemohlo ublížit?

Jak se s  rozchodem ON vyrovná, to není TVOJE starost. A nakonec ani nemáš šanci to nějak podstatně ovlivnit.

Čím míň se o to budeš starat, tím líp pro něj i pro tebe.

 

Není nic katastrofálnějšího, než když začneš na druhých páchat dobro. Stejně to děláš zase jen pro sebe - abys TY neměla špatný pocit, že se někdo druhý kvůli tobě trápí.

Netrápí.

Každý se trápí jen tehdy, když se pro to SÁM rozhodne.

 

Dobrý den.Je mi 18 let, mám přítele stejně starého jaká já a chodíme spolu od 14 let. Čekala jsem že jednou si uvědomí že si nic neužil a bude to chtít, ale já to nesu špatně protože ho miluji stále stejně jako na začátku vztahu. Po celou dobu našeho vztahu Michalovi nadbíhala jedna holka, psala mu, kdykoliv byl nekde bezemě a ona tam byla taky využívala toho a lezla za ním sváděla ho. Ze začátku jí vždycky řekl že má mě at ho neotravuje, ale třetí rok našeho vztahu už jí začal i odpisovat a psát si s ní. Když už jsme měli vážně krizi a přítel mi řekl že by chtěl být sám, že ho nebaví furt to samí dokoloa tak jsme se rozšli, ale vlastně nerozšli protože se mezi námi nic nezměnilo, stále spolu spíme, jsme spolu každý den furt se chováme jakoby jsme spolu byly akorát prostě nejsme. Když jsme se "rozešli" tak se s ní vyspal. Bylo to horzný byla to moje první láska měl jenom mě a najednou tohle. neymslím si že se se mnou rozešel aby s ní mohl spát protože se to stalo na party a nebylo to plánovaný. Ale věděl jak mi to ublíží , a ještě zrvona s ní s tou kvuli který jsem se tolik stresovala a kterou jsem nejvíc ze všech nenáviděla za to co dělala, a přesto mi to udělal. Určitě nad tím nějak extra nepřemýšlel , vypasl se s ní protože jí měl jistou tak proč by to neudělal žejo. Když jsem to zjistila a začla mu to vyčítat řekl mi že mu nemám co do toho kecat že spolu přece nejsme, myslím že přesně o tohle mu šlo že když se něco stane nemužu do toho kecat ale jinak jsme spolu. Stejně se mi omluvil, dokonce brečl a řekl že už to nidky neudělá. Ale po čase mi holky začali říkat že slyšeli že í furt píše, že by si to mohly zopakovat a tak , pvně jsem tomu neveřila ale když jsem se ho zeptala a on mi tvrdil že to neni pravda že to by mi nikdy neudělal. Poznala jsem že lže. Ale nevěděla jsem, neměla jsem důkaz nemohla jsem nic říct a udělala jsem věckterá není správná a lituji toho . Přihlásila jsem se na jeho účet na Facebooku a zjitila že to všechno je pravda. Nemohla jsem nic říct, kdybych mu řekla že to vm takhle naštval by se a vina by byla zase na mě protože já mu čumim do soukromí. Pak si ale zmenil heslo a už jsem se tam nedostala, vlastně se mi ulevilo že jsem to nemusela číst. Včera jsme si povídali a já mu to řekla, že jsem to všechno četla že vím že mi celou dobu lhal. On mi nic neřekl jenom že si s ní nepíše. Ale jak mu mám věřit to říkal celou dobu a psal si s ní. K ničemu víc než ke psaní nedošlo ale bojím se že dojde, nevím co mám dělat, on žárlí jenom když mě pozdraví kámoš ze základy a sám dělá tohle. Chápu že si chce užívat a nechce být vázanej ale lepší by bylo kdyby se se m nou přestal bavit a vykašlal se na mě, protože já to nedokážu , nedokážu se od nej odpoutat a říct že už s ním nechci takhle být. A on to neudělá protože mu to vyhovuje. Vůbec nevím co mám v téhle situaci dělat :(

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Ale víte.

Tak to udělejte, protože tohle lepší už nebude.

Má cenu setrvávat v nefungujícím vztahu?

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, jelikož sem ve znamení Váhy, tak mám někdy problém s rozhodováním a souděním, potřebuji tedy poradit nebo popostrčit k závěru. Mám měsíc a půl přítele,jezdí kamionem tudíž se vidíme jen o víkendech,což mi najednu stranu vyhovuje. Ovšem má práce barmanky a jeho věčné cestování vzbudilo z jeho strany neuvěřitelnou žárlivost, napadání mé profesionality vůči práci a psychické "lámání" typu : "Stejně se se mnou rozejdeš" , "Pozdravuj svoje kamarády z baru (ironicky)" apod. Vztah je úžasný ale toto mi už leze na nervy a navíc si mě chce po tak krátké době pojistit prstýnkem. Navíc jak to tak někdy bývá, když je holka nezadaná,nikdo si ji ani nevšimne ale ve chvíli kdy někoho má, objeví se i někdo zajímavější a přitažlivější. Je mi teprve 20cet let a nevím jestli to není brzy na hluboké vazby s partnerem, ale už mě psychicky vyčerpává jeho chování i přes mé varování je to pořád stejné. Co myslíte, mám udržovat takový vztah? Nebo dát příležitost tomu druhému přitažlivému chlapci? Život plyne, ale myslíte že bych si měla trochu užívat než snášet takové majetnické chování ze strany mého partnera? Děkuji mnohokrát, spoléhám na Vás

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Čistě můj názor: od žárlivce udržovat bezpečnou vzdálenost, tedy minimálně 1000 km!

Vázat se ve dvaceti je - zdůrazňuji, že dle MÉHO názoru, každý to může mít jinak - kolosální blbost.

Každá dvacetiletá holka si vyzkouší deset párů bot, než si jedny koupí, deset různých triček, šatů ap. Přehrabe hromadu laků a rtěnek, než si jednu vybere...

Nechápu tedy, proč by měla zůstat hned s prvním klukem.

Nakonec životnost takových manželství je statisticky dost mizivá.

Podle mě je třeba získávat zkušenosti i ve vztazích, párkrát si natlouct kokos, vystřídat několik různých partnerů, než dojdete k názoru, že pokud neuděláte něco samy se sebou, vždycky si stejně přitáhnete jen to, co právě potřebujete, abyste se konečně poučily.

 

Nakonec co Vám budu povídat, Vy přece víte, co chcete udělat :o)

Má cenu setrvávat v nefungujícím vztahu?

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den jsem se svím přitelem už přes rok asi před 4 měsici jsme byli porad spolu jenze ja jsem vyrustala v Dětskem Domově a tak když jsem si dodelala skolu musela jsem odeji a sla jsem na vlastni pěst do prahy i když jsem vyrustala cely život tam v Jeseníkach přitel za mnou byl pokazde jednou za měsic ale nejvic mne stve ze mi treba napise jen jednu zpravu nekdy ani jednu. Ja vim ze je to asi malickost ale chtela bych vedet vas nazor. Predem moc dekuji

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

O vztah musejí pečovat dva.

Jeden to nezvládne.

Vztahy na dálku většinou umírají na úbytě...

Stále mám pocit, že stojím na nějaké křižovatce a nemohu se rozhodnout kam jít? Nebo možná není kam jinam jít a já zůstávám v tom stejném, ale nedělám žádné pohyby…nemám plány. Partnera znám od svých 18let, on je o čtyři roky starší. Začala jsem s ním bydlet až v 25. V 28 jsem se rozešla, on hledal větší byt, já jsem se vrátila k rodičům, on se nechtěl ženit, řekl, že jsem na něj moc ambiciózní. Děti ještě nechtěl, tak jsem si řekla, co v tom vztahu dělám. Jenže…pracuji v ženském kolektivu, je to trochu „slepičárna“ nic moc vztahy, trochu i rivalita…prostě ženský kolektiv. Tak kde se seznámit? Jednoho muže jsem poznala, jenže..mi zapomněl říct, že někoho má. Po čase se rozešel, ale myslím, že jsem mu spíše pomohla s rozchodem…ale byla jsem zamilovaná…Na úvěr jsem si koupila malý byt, ale s prací na směny (i noční) mi tam bylo smutno. Tak jsem opět u bývalého partnera. Vím, že mě má rád, ale přiznám se, že mě něpřitahuje, komunikace vázne…každý si jdeme po svých..Přišla jsem na to, že si píše přes skype s kamarádkou, oslovují se hodně sprostě, píší si o sexu (ne mezi sebou), ale také jí třeba píše o mě: „ona zase nechce“ apod… Mám pocit, že mě ten vztah vůbec nenaplňuje, ale jsem rodinnější typ, nevím co v 31 letech dál…Stejné to mám s prací, nenaplňuje mě. Jsem šest let v ženském kolektivu, práce s lidmi, denní noční směny, práce o svátky…peníze nejsou nejhorší, jen je to spíše práce psychicky náročná a často jsou tam pomluvy, já na to vůbec nejsem, tak často chodím domů smutná, dívám se do zdi, mám úzkosti…snažím se s tím něco dělat a už občas chodím na pohovory. Ráda bych miminko, ale nevím, jestli ten „můj“ partner je ten vhodný…určitě potřebujeme více komunikovat. Svůj byteček teď budu „pronajímat“ bráchovi s partnerkou, tam bych se teď případně nevrátila, kdyžtak bych šla k rodičům, kteří bydlí v rodinném domě a máme celkem hezké vztahy…Jen jsem se asi potřebovala vypsat, nevím jaký krok mám udělat…Připadá mi, že s prací je to v dnešní době těžké, s muži také, asi na mě v mém věku kolem 30 chlap nikde nečeká, když chci děti..

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Znáte to pořekadlo: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše?

Možná má své opodstatnění, ale podle mého názoru a osobní životní zkušenosti NIKOLIV pokud jde o VZTAHY, ergo kladívko pokud jde o celoživotní vztah s dětmi.

 

Važte dobře, co je pro Vás SKUTEČNĚ důležité...

Važte dobře, zda TOHLE je přesně to, co si skutečně zasloužíte.

Važte dobře, zda ČAS je to, čemu dovolíte, aby Vás natlačilo někam, kam ve skutečnosti nechcete.

Važte DOBŘE, protože jsou věci, které už zpět vzít nejdou.

 

Tuším Platon, přesně už si nevzpomínám a mohu se pokud jde o autora mýlit, napsal, že každý z nás je vozataj, který řídí vůz taženy spřežením - jeden kůň je ROZUM, druhý CIT.... Je na nás, aby oba táhli stejným směrem, v souladu a stejně poctivě.

Tohle spřežení uřídit není pro slabochy, ani pro vystrašené hlupáky či nerozhodné váhavce.

Važte dobře, co chcete udělat a proč....

Dobrý den.Vdala jsem se po půlroční známosti.Teď to bude rok,co jsme svoji a máme veliké problémy.Denně se hádáme,většinou nás nastartuje maličkost.Manžel mě sprostě uráží,několikrát mě již vyhodil z bytu.Po chvíli se ale omluví a já vím že to myslí vážně.Je nezodpovědný,nemůžu se na něj spolehnout.Když mi něco,slíbí většinou to neplatí.Pak se hádáme.Stále mu opakuji,že bych byla ráda,kdyby nějaké věci změnil ale on o tom nechce slyšet.Zakázal mi nějaké kamarády a chodit ven,pokud on u toho nebude.Zprvu jsem protestovala,teď jsem radši doma než abych se s ním hádala.Je sobecký,nic pro mě neudělá a když není v práci,většinou sedí u pc a já kolem něj běhám,uklízím vařím a dělám vše co k domácnosti patří.Nechci po něm skoro nic,ale on neudělá ani to málo jako třeba vynést koš.Za ten rok,co jsme spolu mi snad ani jednou s ničím dobrovolně nepomohl a s mým velkým prosíkem stejně jen párkrát.Ve chvílích kdy se nehádáme je náš vztah ale perfektní a jen díky těmto chvílím jsem to ještě vydržela.Vím,že jsme se brali moc brzy,ale manžela miluji a vím,že on mě.Prosím poraďte mi,co mám dělat.Jak ho mám přesvědčit aby takový nebyl a jestli to má vůbec smysl.Myslíte,že kdybych mu za to stála,změnil by se už dávno?Moc mě to trápí,prosím poraďte.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Jak ho máte přesvědčit, aby takový nebyl?

Nu, to Vám věru neporadím, protože to nevím.

A myslím si, že to neví nikdo na světě.

 

Já Vám spíš mohu poradit, jak sebe sama přesvědčit, abyste "taková" nebyla :o)

Říkáte, že manžela milujete a on Vás. Tak nač si proboha stěžujete? Že Vám vadí jeho žárlivost, netečnost, hádavost, minimální starostlivost a nezájem? Nu tak to změńte - zařiďte se tak, by VÁM to nevadilo, to jest udělejte něco SAMA se SEBOU. Protože jediný člověk, kterého můžete změnit, "aby takový nebyl", to jste Vy sama.

Podívejte se pravdivě na to, proč vlastně milujete člověka, na kterého si tak stěžujete, se kterým se hádáte a nebo mu raději ustupujete. Co je to ve VÁS samotné, co Vás nutí dělat takovéhle věci.

Proč raději nemilujete pohodového chlapa, který Vás nijak neomezuje, podpoří Vás, podělí se s Vámi o péči o domácnost a nijak Vás neomezuje, nebere Vám Vaši svobodu a necenzuruje Vám přátele. Proč místo toho milujete  (no.....ehm.... fakt ho MILUJETE?) chlapečka, který ještě nedospěl a bojí se, že mu utečete a on bude zase sám, přitom se s Vámi hádá jak puberťák s matkou o tom, zda vynese koš nebo bude hrát hry na PC...

 

No?

Nelíbí se Vám to?

To věřím :o)

Víte, ono obecně platí, že stejné přitahuje stejné, jaký šel, takovou potkal, vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá....

 

Prostě až sama dospějete, nebudete se muset handrkovat s nedospělým klukem, ale budete vedle sebe mít dospělého chlapa, o kterého se budete moci opřít, pokud to vůbec budete ještě potřebovat :o)

 

A nebuďte smutná. Ó jak já tohle znám. Bohužel kolem mně tehdy nebyl nikdo, kdo by mně včas "nakopal" tak, jako já teď Vás.... Nejspíš bych se tehdy vztekala, ale nakonec bych mu byla nesmírně vděčná. Po roce manželství bez dětí se dá totiž ještě leccos zachránit, změnit....

Tak se držte :o)

 

dobrý den , je mi sice jenom 17 a na tyhle krize mam ještě čas ja to vím ,ale jsem uplně na dně a doufam že mi poradite jak dál. chodila jsem s klukem 4 roky a 3 měsíce vše bylo v pořádku byly jsem spolu štastni a bylo nam spolu dobře ani jeden den jsme nestravily bez sebe a šlo na něm vydět že mě potřebuje , byli hadky to je jisté ale vždy se vyžešily a vše šlo dál. a asi tak před měsícem mi oznamil že mě už dlouho nemiluje a že to tak dál už nejde , hned ze začátku jsem to nebrala vážně jsem si řekla že ho to přejde ale nepřešlo a dostalo se to takovýmu bodu, že ja se mu do slova cpu do zatku i když nechci ale memůžu si pomoct ja jsem už na něm závisla a strašně moc ho milují .postupem času mě začal ponižovat, urážet a ja se citím víc a víc bez života, nemam ani chut k ničemu a moje seběvědomí už ani není. nejhorší je že to vše držím v sobě před rodinou a znamima a dělam furt jako by nic ,když ho přesvědčím at příjde zamnou a popovýdam si sním o tom tak mi na to řekne at si hledam novou znamost a nové kamarády což mě ještě více trápi. on už s jinou byl a bůch ví jestly něco nebylo , chtěla bych vědět jeslí se to dá ještě nějak zachranit a aby to bylo jako na začátku děkují za radu.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Berte to vážně.

Váš chlapec prostě jen dřív než Vy přišel na to, že váš vztah se vyčerpal. Chce zkusit něco nového, načerpat co nejvíce životních zkušeností a totéž rozchodem vlastně nabídl i Vám.

Protože to ale odmítáte přijmout, odhání Vás od sebe tak, jak to umí - surově a ponižujícím způsobem.

Prokažte svou moudrost a přestaňte si pro další traumatické zážitky k němu chodit. Ubližuje to vám oběma.

Dokud tohle nepochopíte a nepříjmete sitauci takovou, jaká je, budete se trápit, plakat a příjdete i o ty poslední hezké vzpomínky, které na váš jistě dosud hezký vztah máte......

A to by byla škoda. Najděte si někoho, komu důvěřujete a vypovídejte se a vybrečte se.

To je to nejlepší, co můžete udělat pro sebe, ale i pro něj - už vám nebude muset ubližovat

Dobeý den, měla bych na Vás otázku. Jsem s mým přítelem třičtvrtě roku, myslím si že si super rozumíme ale poslední dobou se takový odtažitý, nebydlíme spolu tudiž nejsme spolu každý den, všude vykládá jak mě miluje i mě to tvrdí a najednou ze dne na den, se přestal ozívat, chtěla jsem vysvětlení ale pokaždé se z toho setkání vykroutil. Nakonec mi to nedalo, zavolala jsem a bylo mi řečeno že jsme každý jiný, at si najdu někoho jiného, což mě docela zarazilo, od té doby se opět neozval, nevím co si o tom myslet, myslíte že je to jenom nervově vypjatý období nebo nějákej skrat, nechce se mi nějak vnucovat, Budu ráda když poradíte co mám dělat. Děkluji moc krát Terka

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Tery, když si to po sobě znovu přečtete, pořád si myslíte, že si s tím klukem dobře rozumíte?

 

Nesnažte se porozumět něčemu, v čem nejspíš nemá jasno ani on. On Vám opravdu nemusí nic vysvětlovat, jen je škoda (hlavně jeho), že není alespoň schopen jasně říci: je konec.

Reaguje jen když se vyptáváte. To není skrat, to je způsob, jakým on řeší nepříjemné situace. Jinak to zatím neumí. Možná ani umět nikdy nebude, možná se to naučí, kdo ví...Ale TEĎ to NEUMÍ.

 

Nevyptávejte se. Chlapec má zkrátka v krvi nejspíš krevní destičky mrtvýho brouka a s tím se fakt nedá nic dělat.

Popřejte mu v duchu štěstí a zavřete za nim dveře.

Dobrý den, prosím o radu. Před rokem a půl jsem se sblížila s kmarádem. V době kdy jsme si začali být blízcí se rozcházel s přítelkyní (podvedla ho s jeho nejlepším přítelem). Po rozchodu u něj ještě 2 měsíce bydlela, do té doby to bylo mezi námi krásné. Věkový rozdíl mezi námi je téměř 14 let. Okolí se s tím smířilo, ale on začal couvat. Řekl, že mě má moc rád ale že mě nemiluje, že na něj nemám čekat a mám si najít někoho jiného. Náš "vztah" trvá teda už rok a půl ale stále jsme jako na houpačce. Jednou nahoru podruhé zase dolů. Teď si právě opět procházíme krizí. Chtěla jsem se zeptat zda mám s tímto mužem společnou budoucnost, nebo co s námi bude? Děkuji Petra 26.9.1993 Přítel Jirka 3.4.1980

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nemohu pochopitelně generalizovat, ale obecně: navazovat vztahy s někým, kdo se právě ROZCHÁZÍ a nebo ROZEŠEL se svým partnerem, je dost o ústa. Vstupujete totiž do něčeho, co není ještě zcela uzavřeno, kde není "čistý stůl" a tak se častěji stanete spíš "převozníkem" než plnohodnotným partnerem, prože i Vy se "omočíte" - nesete na sobě stopy minulosti, jste s ní spojována a to na zcela podvědomé bázi. Nesete si tedy něco, co není vaše a na co ve finále doplácíte.

 

Další věc: bytost, která ještě v tomhle věku háže slova do vzduchu - nemiluju tě, nečekej na mně, bla bla - a nedovede si za nimi stát, to není plnohodnotný chlap - nemá srovnaný vztah k světu ani sám k sobě, natož aby dovedl ovládat cizí energie, aniž by použil manipulaci.

Pokud jde o Vás - ptejte se, proč máte tohle zapotřebí. Co to je, co Vás nutí, abyste si takovéhle jednání nechala líbit, přijala ho a podlehla iluzi, že právě TOHEL chcete a milujete.

 

Pokud jde o čísla: ani jeden z vás nemá 5tku - chybí tedy propojení a uzemění energií. Pokud se s tím nenaučíte pracovat, tu houpačku vůbec nemáte šanci zastavit.

TESTOVÁNÍ: Steam mop plochý XXL Power lines od Viledy

Bramborový koláč

Bramborový koláč

12 hlasů
1h a 20min 534 kJ 70 Kč

Nejčtenější články

Tip na večeři

Květák se sýrovou omáčkou

11 hlasů
30min 323kJ 90 Kč

Vařený květák s pikantní omáčkou ze sýra a mléka.

Treska se slaninou a květákem

11 hlasů
55min 444kJ 150 Kč

Rybí filé zapečené s květákem a sýrovou omáčkou.

Poradny

Na jaké dávky mám nárok před nástupem na PPM?

Dobrý den,pokud dojde k ukončení pracovního poměru ve zkušební době, máte do doby nástupu na mate... Více

Ovlivní nemocenská výši peněžité pomoci v mateřství?

Dobrý den,na mateřskou dovolenou nastuujete v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před stano... Více

Beran

Horoskopy Beran

21. 3. - 20. 4. změnit

Zrozence tohoto znamení čeká týden plný modrého nebe bez mráčků (tedy obrazně řečeno). Využijte toho, odhoďte nedůležité starosti a žijte naplno! Pokud do svých plánů navíc zahrnete milovaného člověka, vyhnete se potenciálním problémům, které...

Více