Dobrý večer. Problém naší rodiny je v tom, že poslední dobou se často hádáme s manželkou. Je to od té doby co mi po společné dovolené se svými kamarády beze mě jelikož mě tam asi už z nějakého důvodu nechtěla řekla, že se chce se mnou rozvést.Dříve to byly snad jen ty běžné dohady jako jsou asi i v jiných vztazích a rodinách. Problém je v tom, že já ji pořád miluji včetně svých dětí (dcera 11 let a syn 18 let). Podle mě problém vychází od jejích kamarádů a známých se kterými tráví spoustu času. Například mi pověděla .... Hanka říkala - on Tě má jistou. Brácha mé ženy prý řekl. Tenkrát k našim nechtěl jít na Vánoce atp. To jí občas ujelo a já jen zíral co že nám to ničí rodinu! Když se jí ptám a to jsem tak špatný tak odpoví - no to neříkám. Když se jí zeptám nic jsem doma neudělal? ( tři prostorné patra na spaní, dětem psací stoly, skříňky, police a obklady v koupelně,WC a kuchyně, opravu. aut.pračky (uhlíky), odpady atd. Tak jsem slyšel - budeš o tom pořád mluvit??? Prosím poraďte co mám dělat. Byl jsem u známé sice dětské psycholožky prý máme se ženou za ní přijít ale ona nikam nechce, že prý s námi nežijí. Chce jít ode mne ale prý nemá kam. Alimenty prý už podala a mě až přijdou srážky tak tento nájem z mého příjmu už platit celý nezvládnu. Domácí mi asi smlouvu neukončí když ona zůstane! Myslím, že má žena asi prochází tou druhou mízou co píší na internetu. Ale já nechci nechat si zničit rodinu ani tímto a ani očkováním své ženy kterou nade vše včetně dětí stále miluji. Na dovolené prý zjistila, že se dá žít i jinak. Co mám prosím dělat ... je mi líto dcery kterou má stále u sebe tím mi vlastně odcizuje a která je i při těchto hádkách. Je pátek a holky mi odjely k bráchovi mé ženy a vrátí se až v neděli večer ... je mi smutno. Odcizení se tím hodně prohlubuje. Děkuji Vám předem za odpověď. Jsem rád, že jste a tímto pomáháte hodně lidem!!! Milan
Děkuji Vám, Milane.
Ani Váš příběh není ojedinělý. Z mé praxe mohu říci, že pokud OBA partneři nezačnou na vztahu pracovat, ten skončí... Pokud Vaše žena odmítá odbornou pomoc, je to zlé... Nejen pro Vaše manželství, Vaše děti, ale především pro ni samotnou. A Vy se s ní "svezete", pokud nepříjmete fakt, že všechno sám změnit nemůžete, stejně jak nezastavíte vodu, která se valí z protržené hráze....
Zkuste si pro začátek přečíst tuhle knížku:
Pět jazyků lásky - Gary Chapman
Myslím, že Váš jazyk lásky a jazyk lásky Vaší ženy je úplně jiný.... ona chce zážitky, Vy konkretní a hmatatelné zabezpečení rodiny. Pak se ale nikdy nedohodnete a oba budete mít hořký pocit, že ten druhý Vás nechápe a nedá vám to, co chcete, případně neocení to, co pro něj a pro rodinu děláte.
Prostě se míjíte.... a to můžete zase napravit pouze společně. Pokud to odmítá, na Vašem místě bych se nesnažila spasit vztah, ale sama sebe. Nepřipravovala si zbytečná zklamání, nešla hlavou proti zdi a nezpůsobovala si zbytečná zranění, nepřipravovala se o sílu, kterou budete potřebovat pro děti a pro sebe.
Já vím, zním Vám moc skepticky a černě, ale mluvím ze zkušenosti s příběhy lidí, kteří prožívali to, co Vy. Tím ovšem netvrdím, že u Vás to nemůže být jinak.
Každopádně opět se budu opakovat: zaměřte se na sebe. Na své pocity a emoce a hledejte, co je způsobuje.
A to si řešte! Najděte někoho, kdo Vám s tím pomůže, protože málokdo to zvládne sám.
A nenechte si implantovat pocit, že je všechno Vaše vina, že jste neschopný člověk....Každý z nás má svou hodnotu. Obrovskou! A aby ji viděli druzí, musí ji vidět především on sám.
A poslední rada, za kterou si stojím: není třeba si ze srdce vyrvat lásku a to ani k člověku, který nám ubližuje. Protože i on nás kdysi obdarovával štěstím a radostí, jinak bychom si ho do srdce nepustili.
Svou ženu a své děti můžete milovat vždycky. Otcem budete už do konce života a jak "kvalitním", to nezáleží na tom, zda s dětmi žijete a kolik času s nimi strávíte, ale kolik jim dáte skutečné pozornosti a lásky.
Takže pro začátek: už nedovolte, aby děti byly svědky Vašich hádek. Ničemu to neprospívá a všemu to škodí.
Nebuďte zoufalý a držím palce.
