Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, také mám problém ve vztahu nedávno jsem s přítelem měla dost těžkou konverzaci ve které mi řekl celou pravdu jsme spolu rok a půl a já před měsícem udělala dosti velkou chybu on chtěl být sám beze mě chtěl mít odemne klid jenže mi to neřekl vypnul si telefon a nikdo o něm nic nevěděl a tak jsem obvolávala lidi jestli o něm nic nevědí měla jsem strach že se mu něco stalo poté když jsem ho oběvila tak mi řekl že jsem děsná stíhačka vím že jsem byla stíhací a udělala jsem chybu ale on mi řekl že mě za to již nemiluje že ho nebavím že mu vadí jak jsem na něm zavislá a že nejsem sponntání ale že mě má rád že mu na mě záleží a že stále patřím k němu jen si myslí že už náš vztah nebude mít dlouhé trvání akorát se s ním nechci rozejít miluji ho moc byla to láska na první pohled a tak se ptám jak se zbavím závislosti žárlením na jeho kamarádky a jestli se to vše dá napravit, jestli jsou nějaké činy kterýma bych si zase jeho lásku vybojovala. Již jsem poučena a takové činy už nikdy neudělám jsem z toho špatná nevím co dělat nejhorší na tom je že si ani nemám ským o tom popovídat a ani on sám se mi neotevře neřekne mi co se děje proč je smutný atd...chtěla jsem to po něm a jediný co mi na to řekl za ten rok a půl můžeš vědět že se s ničím nesvěřuji proč mám takovou náladu atd.. poradíte mi prosím?

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý deň mámproblem s priatelom sme spolu skoro dva roky zo zaciatku to bolo super bez hadok mali sme sa strasne radi lubili sme sa on chce mat taky wztah mat pannu a a dlhy wztah taky co neexistuje stastny do konca ziwota zo svojou prvou laskou stve ho ze som mala troch frajerou.. a vykrikuje mi to v poslednej dobe hadame sa koli tomu stale ale on ich mal vyse 40!! a ja troch!! on si nevie chybu priznat je namyslane zacal mi uz aj nadavat ze mu idem na nerwy ze ma nechce widiet ale pritom ja nic nezacinam ani ho neprovokujem prisahal mi velakrat a sluboval mi ze uz nebudueme riesit minulost a kazdy druhy den ju riesime! sluby su na nic a este ma aj podviedol na zac. wztahu to povedal ze to pre to ze ma nemiloval!... robim wsetko mozne mu vysvetlujem dohovaram mu a moja snaha je na nic! on mi iba vynada potom sa ospravedlnuje ze to ma taky amok ze nevie co robi ale jeho vynervuje aj to ked som sa vcera smiala na komedii co bola v TV! a powedal ze ide spat lebo som trapna. neviem co mu je posledny pol rok potom mi vravi ze ma miluje ze nechce o mna prist a take recicky.. dnes sa nasral koli tomu lebo mama powedala ze pred tromi rokmi na zaviezol moj byvali frajer na letisko a ze ho klamem lebo som mu to nepowedala... ale on sa ma nikdy nepytal potom powedal ze ho klamem ze ma uz nechce widiet a ze sa ho uz nemam dotykat a dat mu pokoj tak som aj urobila.. lenze ja sa wzdy mu vtieram dnes som nie ako mi mama poradila len mam pocit ze sa uz nevrati ku mne. zacina si moc dovolat a ja neviem co mam robit nema mi kto poradit:( inac mam 19 a on 22

Chorobná žárlivost

Dotaz: Pavel

Dobry den, potreboval bych popostrcit co delat dal....Mam pritelkyni o rok starsi, sme spolu od cervna 2011, jelikoz ziju a pracuji ve velke britanii ona prijela za mnou a tentyz rok v listopadu sem ji poslal domu ale opet prijela za mnou v kvetnu minuleho roka a zase opet tento rok 18teho brezna odjela domu a rozesli sme se.vzdy kdyz dojede chvilku je vse v poradku jenomze po chvili se zacnem hadat a je to pak k nevydrzeni.nemuzu jit ven mezi lidi, s nikym si psat ani sedet u pc(ne ze bych se ji nevenoval) a kdyz jsem chtel jit mezi lidi(navstivit kamarady) ona nechtela jit jelikozji ta dotycna osoba ji bud nesedela nebo se ji nelibila.ona je takovej ten typ zeny co musi mit chlapa porad u sebe a aby se nehnul ani na krok jenomze to u me nejde, ja potrebuji takovou tu castecnou volnost ze kdyz chci nekam jit tak pujdu ap.oba se navzajem milujem, chybi me si, dokonce sme chteli i dite ale bohuzel se nam nejak nepodarilo,tudis momentalne si porad pisem a ja porad nevim co delat dal, porad nad tim premyslim a ne a ne neco vymyslet. ja Pavel 26/02/1990 ona Valerie 27/06/1989 dekuji predem za radu :)

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den také mám dotaz...jsem s přítelem rok a půl ale strašně žárlím..jemu je třeba strašně líto že mu nevěřím ale já už mu asi nikdy věřit nebudu..miluji ho ale prostě on mi pořád dává důvody mu nevěřit...je to hrozně těžký skoro se nevýdáme protože nemá auto a já už si potom myslím svoje,stejné jako když mi nechce ukázat telefon..také vím že si píše s jinýma holkama o sexu tak co mám dělat,jednou už jsme měli pauzu a nebyli jsme spolu dva měsíce a v tý době spal se dvěma holkama..asi už kvuli tomu u mě nemá důvěru,mám strach že jezdí za jinýma....ted jsme zjistila že jsem 4 měsíce těhotná..tak to na mě působí ještě víc ty hormony..děkuji za odpověd

Chorobná žárlivost

Dotaz: Laura

Dobrý den, Evi...mám podobný problém jako slečna Běla...S přítelem jsme přes půl roku, ze začátku super, vlastně pořád super, ale já to kazím svými podezřívavými pohledy, posunky, větami...vším tím, čemu se říká žárlivost...už jsem se mockrát s chlapy spálila a tím utrpěla má důvěra k mužům. Přítel je ale moc milý, hodný, ve spoustě věcech milionový na rozdíl od jiných, ale bydlíme ve městě, ve kterém žil celý život a já tudíž potkávám na ulicích, diskotéce, kavárně...ty, se kterými kdy něco měl...a není jich málo. Nejde mu pochopit, že ve mě se v tu chvíli sejdou všechny špatné stránky mě samotné a dané "slečně" bych s radostí něco udělala...zvlášť některé nedaly pokoj ani když zjistily, že jsme spolu...teď, když spolu jdeme do společnosti, jsou tam..všude, nejde se jich zbavit...a ve mě to vře...:( navíc se blíží jeho svátek, jdeme to oslavit a vím, že tyhle "nádhery" tam budou...a nejen to...jistě příjdou, aby mu popřály a daly pusu... To bych nezvládla a se svoji (ne často, ale když už, tak už) agresivní částí mě by to dotyčná celkem schytala... Jenže problém je v tom, že přítel mě v těchto situacích nechává - klidně si nechá popřát, nechá se políbit... nechápe, že já nechápu, že v tom nic není, ale měl by pochopit, že ze strany té dotyčné je to útok na mě....Vím, že jsem to teď napsala zamotaně :), ale jistě chápete...snažím se mu věřit, ale tohle by mi dělat nemusel...pro mě vztah s ním znamená "pápá" ostatním mužům a nemají u mě šanci, ale u něj...nevím si rady, nechci mu ale dělat zle, jenže...opravdu si nevím rady!...je to v mé hlavě, vím to, on to ví, ale zatím jsem se těchto pocitů nezbavila a asi to ani jen tak nepůjde... miluji ho, ale chci vědět, že jsem pro něj jediná....ale svým perfektně "vyčištěným" telefonem mě v tom určitě neujjistí... :(

Chorobná žárlivost

Dotaz: Myšička

Dobrý večer,chtěla bych vás požádat o radu.V červnu tohoto roku jsem se seznámila s mužem(32) o deset let starším než jsem já(22). Zpočátku bylo vše skvělé,byl milý,pozorný...snesl by mi snad i modré z nebe.Jelikož máme každý časově náročnou práci,moc jsme se nevídali.Vždy když jsem s ním trávila volné chvíle,cítila jsem se krásně a myslím si, že on se mnou taky.Svěřila jsem se mu,že můj předchozí vztah ztroskotal na nevěře(ne mojí-partnerovo) a že s muži nemám dobré zkušenosti.Měla jsem z něj pocit,že mu můžu říci cokoliv a že on je ten,co mi neublíží a nezklame.Vše fungovalo dobře,až na to,že stále náš vztah bral jako cosi,co se nenazývá chozením...Prý spolu občas strávíme hezkou chvíli...Tak jsem tomuto vztahu nechávala volný průběh a tak to i dobře fungovalo,dokud mi nezačal vyčítat maličkosti...například za malé zpoždění jsem dostala přednášku o tom,jak jsme k ničemu a kde jsem byla a proč jsem se zpozdila.Za nezvednutí telefonu mi vždy vynadal slovy,že mu něco tajím,že jsem někde s nějakým mužem a on nehodlá být druhý.Nedokázala jsem mu vysvětlil,že to tak není,že jsem byla například ve sprše.Při odpolední směně (kde bývám cca do 22:30 hodin) jsem odjela k sobě domů,místo k němu(brala jsem ohled na to,že brzy vstává a já bych ho musela budit), mi bylo řečeno,že se pouze vymlouvám a určitě jsem někde ,,trajdala\".Nenechal si nic z toho vysvětlil, žádným způsobem.Vždy náš rozhovor zkončil hádkou.Říkal mi,že spolu končíme,nemůžeme spolu být,protože on mě nechce učit ,,jaký je život \" a já mu nemůžu dát to,co on chce-to co od ženy očekává on,tedy to,aby jí mohl plně důvěřovat.Dle jeho slov se mi nedá věřit v ničem.Nechápu,čím jsem v něm zapříčinila tak silnou nedůvěru,nebo jestli je takhle nedůvěřivý stále.Moc mě to mrzí a nevím si rady,jak mu dát najevo že vážně stojím jen o něj.Řekla jsem mu,že ho miluji.Nereagoval.Přes ty všechny neshody mi na něm stále záleží a neumím si jeho jednání žádným způsobem vysvětlil.Obvykle byl totiž úžasný.Můžete mi prosím pomoci?Předem děkuji za odpověď

Chorobná žárlivost

Dotaz: Petra

Dobrý den, mám na Vás takovou prosbu. Nevím jestli si jen něco nalhávám a přeháním, ale můj přítel má v oblibě psát jiným holkám o sexu a intimitě. Mě tvrdí, že to dělá z nudy, že mě má rád a i když jim píše, tak že by mě nikdy nepodvedl. Já se ale bojím. Je mi 21 let, jsme spolu 2 a půl roku a je mi s ním dobře, až na tohle. Mluvila jsem s nim o tom tolikrát, že mi to vadí, ale většinou to nějak obrátí proti mě a jsem ta špatná já. Přitom já jsem se přestala bavit i se svýma kámoši kvůli němu. A pak je tu druhý problém, od té doby co jim píše tak já ať je s jakoukoliv kamarádkou tak hrozně žárlím. Doma si řeknu, že nebudu, ale když ho vidím tak to nejde zastavit. Dá se tomu nějak zabránit? Děkuji předem za odpověď a hlavně za Vás čas. Děkuji Petra

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý večer, vím,že tyto dotazy jsou pořád dokola :o) ale i já bych se chtěla dotázat na chorobnou žárlivost. S přítelem jsem přes rok,nejsme náctiletí,oba máme 46 let,už i proto je jeho šílená žárlivost pro mě docela nepochoptelná. Už od počátku byl žárlivý,ale bylo to pro mě ještě stále v normě,kterou jsem byla schopná ustát s přehledem. Asi půl roku spolu bydlíme a nastalo pro mě peklo na zemi. Špehuje mě,v noci utíká z práce a přes okno kouká,co dělám na internetu,jestli si s někým nepíšu,prohlíží mi mobil,všechny věci,žárlí nejen na všechny chlapy,ale i na moje kamarádky,které mě už raději odepsaly,aby mi nedělal kvůli toho,že s něma jdu na pokec u kávy peklo,na mobil,i když mi napíše třeba operátor,je na mrtvici,jen když ho slyší zazvonit,na netu hodně hraji hry,je to pro mě relax,je z toho nepříčetný,jako by na mě z té hry měl vyskočit pan Božský,nebo co...cítím se psychicky týraná,když to na něj příjde,chová se,jako gestapák,ty výslechy,začal mě urážet takovými urážkami,že jsem nevěřila vlastním uším. Rozešla jsem se s ním už snad...raději to ani nebudu psát,těžko by mi někdo věřil. Po takovém rozchodu je na měkko,uznává svoje chyby,mockrát mi řekl,že ničí náš vztah,že ví,jak mi ubližuje,že nechápe,proč s ním ještě jsem,že jsem bezvadná ženská,že u mě má všechno,nic mu nechybí a že nic za ten rok na mě nemá,na nic nikdy nepřišel,nebylo totiž na co. Nakonec jsem to dopracovala až tak daleko,že jsem nás objednala do poradny...asi nevěřil,že to udělám,ale stále ho miluju a v mém věku už se na všechno snažím dívat s rozvahou. Nakonec,i když brblal se mnou do poradny šel,ale sotva tam vlezl,začal se chovat,jako pako,jako,že on to nepotřebuje,že to zvládne sám. Jo,měsíc byl úžasný,ale včera zase po mě tak řval,že jsem utekla z domu,jak mi radila psycholožka,nehádat se,odejít...návrat,až když se uklidní...byl ještě větší kravál,řval po mě do telefonu,že jsem určitě teď s ním,protože on ráno slyšel,že mi přišly dvě smsky a já je stihla vymazat...nic mi nepřišlo,hleděla jsem na něj,jako blázen,kde k tomu přišel(dnes mě napadlo,že si to vymyslel,protože zase měl tu potřebu se hádat a řvát)...zase začal vyhrožovat,že ráno si příjde pro věci,že mi nebude dělat vola...nakonec mě opařil horkým kafem,jak bouchnul do stolu,to sem nevydržela a vyhodila ho z domu.Po takových hádkách obvykle příjde,sype si popel na hlavu,on si totiž moc dobře uvědomuje,že je těžce marod...mluví o tom bez problémů. Myslíte si,že mám ještě nějakou šanci,že jeho žárlivost bude ještě někdy ve stádiu,jako třeba na začátku našeho vztahu,kdy to bylo spíše úsměvné? Předem děkuji. Petra

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, chtěla jsem Vás požádat o radu, protože si už nevím rady. Přes 2 roky chodím s přítelem a teď už spolu také žijeme. Miluju ho a moc mi na něm záleží a myslím, že z jeho strany je to stejné. Problém je však jeho žárlivost. Zní to asi hrozně, ale on má snad všechny příznaky chorobného žárlivce. Kontroluje mi telefon, pořád mi nadhazuje, že mám v telefonu pod jménem nějaké kamarádky určitě uloženého nějakého asi milence nebo já nevím. Jsem mu věrná celou dobu, nikdy jsem mu nezavdala důvod k žárlivosti a nikdy se nehádáme. Tedy až na situace, kdy mu okamžitě neodepíšu nebo nezvednu telefon, když si dovolím jít s kamarádkama ven v sukni nebo trošku sexy oblečená. Vadí mu, že chodím cvičit, klidný je jedině tehdy, když mu ukážu permanentku, že jsem tam byla. Několikrát se mi stalo, že jsem ho zahlédla z baru venku na ulici, jak mě špehuje co dělám a s kým se bavím, když jsem na skleničce s kamarádkama. Studuji dálkově školu v Praze a mám to vlakem přes celou republiku a jednou se mi stalo, že jsem si zapoměla doma u rodičů, kde jsem přespala abych to měla do Prahy bliže, telefon a vrátila se az večer - no přitel byl nepříčetný vzteky a celý víkend se se mnou odmítal bavit, byl přesvědčený, že jsem to udělala schválně. Právě teď jsem na služební cestě v zahraničí a v pátek se stalo, že mi nebylo dobře, usnula jsem u televize a mobil jsem nechala pouze na pípnutí. Přitel mi volal jak na hotel, bohužel mě vyzvánění neprobudilo a na mobilu to pípnutí mě také neprobudilo. On se teď se mnou znovu nebaví, vyhrožuje rozchodem a když se ho zeptám, jestli je tedy konec, tak mi neni schopný odpovědět a pořád po mně chce, abych se mu přiznala, že jsem byla v baru. Jenže já prostě nikde nebyla a nemám se mu k čemu přiznat. Navíc si rád vymýšlí, že mě on nebo jeho kamarádi vyděli s chlapama a že jsem jim dávala údajně číslo a tak podobně. Já nejlíp vím, že to není pravda, když mi tohle píše a ja sedím celou dobu s kamarádkou a ani jediný chlap nás neobsluhoval, natož, aby jsme se s nějakým bavily. Teď, co jsem na služební cestě, tak si vymyslel, že má vše pod kontrolou, že tady má někoho, kdo mě hlídá a že se tady zase s někýmm scházím. Přitom to neni pravda! Já už si vážně nevím rady, umím si představit, jak mu asi je, taky umím pořádně žárlit, ale myslím si, že pořád je to v rámci mezí. Ale to, co dělá on, to prostě nejde. Miluju ho a chtěla bych mu pomoci, jenže nevím jak. Nejsem si jistá, jak by reagoval, kdybych mu naznačila, že má tenhle problém, on je přesvedčený, že já jsem ta špatná, že mu lžu. Že on je chorobně žárlivý, to by si asi nepřiznal. Jak mu můžu pomoci tak, aby si toho třeba ani sám nevšiml nebo nějak "nenápadně"? Děkuji Vám za odpověď, za radu, názor, za cokoliv.

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý deň prajem.Som jedna z tých žien,ktoré majú problém s neverou.S mojim priateľom sme vo vzťahu už po druhýkrát.Prvý raz som dostala nádherný darček na nový rok...rozchod.A dôvod?Vraj má veľa problémov a nechce,aby som sa kôli ním trápila aj ja.Lenže ako som začala pátrať,zistila som,že skutočným dôvodom bola práve milenka...a nie jedna,že chodí na sexzoznamku,že bol neverný aj ostatným bývalým priateľkám a pod.Spočiatku som bola strašne nahnevaná,šlo to až k nenávisti k nemu,že ma tak oklamal.Lenže potom som si povedala,že sa mi všetko vrátilo,pretože ja som presne to isté robila môjmu už dávnejšiemu bývalému priateľovi(čo bol koniec koncov aj dôvod zlyhania toho vzťahu).Ale vrátim sa k aktuálnemu vzťahu...Po rozchode na nový rok som sa spamätala a povedala si,že sa k nemu už nikdy nevrátim.Nie nadarmo sa hovorí,že nikdy nehovor nikdy...čo čert nechcel,začali sme sa znova stretávať,všetko sme si vysvetlili,prv ako milenci,potom sme sa znova dali dokopy a momentálne spolu bývame.Lenže znova sa opakuje ten istý scenár ako predtým...v noci mu občas príde sms,samozrejme od ženy.Sem-tam sa stane,že mrknem na sms,ale to len veľmi zriedka,pretože ak by zistil,že mu pozerám do mobilu,bol by oheň na streche,nakoľko to nemá rád.Vždy tvrdí,že sú to kamarátky,no ja viem,že nie sú..... Neviem,čo mám robiť...Niekedy uvažujem nad tým,prečo to robím,prečo sa snažím vždy niečo vypátrať,nájsť ženu,s ktorou ma podvádza,liezť mu do súkromia,pričom viem,že ja sama za seba ručiť nemôžem,že ja by som neurobila to isté,ak by sa vyskytla príležitosť,...Potom iba zbytočne trápim.Inokedy rozmýšľam,prečo som sa k nemu vrátila,prečo s ním žijem,prečo chcem s ním dieťa...Pravdupovediac,nechce sa mi byť znova sama,znova hľadať partnera,začínať nový vzťah a budovať niečo nové...Čo si o tom myslíte vy?Je toto normálne?Ďakujem vám za váš čas a vašu odpoveď.Pekný zvyšok dňa

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobry den, mam problem,ktory sa so mnou vlečie uz v podstate cely moj vztah,ktory trva cca rok a pol. Moj priatel ostal po dlhorocnom vztahu so svojou ex velmi dobry kamarat. Pisu si na internete skoro kazdy den,ona medzitym mala tiez vztah,a ked jej sa skoncil tak sa vyplakavala u mojho priatela,a kedze su z jednej partie chodia spolu aj von,kedze su z jedneho mesta a ja tam vtedy nie som. Uz som ju aj raz stretla,bola na mna az prehnane mila,ale tvarila som sa,ze neviem kto je. O tom,ze si skoro stale pisu a rozoberaju vsetko viem tak,ze chodim priatelovi tajne do tychto konverzacii,a vzdy tam najdem nieco co ma rozladi. Sice to nie su ziadne flirty ani podobne,pisu si aj o mne a priatel o mne hovori pekne,ale aj tak je tam zdy nieco,ako zmurkajuce smajliky a pod,co ma nastve.Nie som na to pysna,ze mu chodim do sukromia,ale proste nechapem,ako niekto moze ostat po rozchode taki dobri kamarati a potom mam obavy,ze medzi nimi nieco je a nemozem to ani s priatelom riesit,pretoze mu nemozem povedat,ze sa mu hrabem v konverzaciach.On si mysli,ze je vsetko v nasom vztahu uzasne,stale mi hovori aky je stastny,ale ja viem,ze tam tento problem je a preto si ten vztah nemozem naplno uzivat. Najnovsie ona odisla na urcitu dobu pracovat mimo sr, a napisal jej,ze ju mozno pride navstivit,co ma nenormalne nastvalo. Citim sa ako v pasci,pretoze to s nim nemozem riesit,pretoze on nevie,ze ja viem,on o nej vobec nehovori,mozno aj preto,lebo som mu na zaciatku vztahu povedala,ze kamaratstva s byvalymi netolerujem..Neviem co mam robit.Dakujem za radu.

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda má smysl setrvávat ve vztahu, ve kterém není důvěra. Nebo jak tuto důvěru najít. Je mi 22 a už 3 roky jsem s přítelem. Zhruba rok a půl spolu bydlíme. Měli jsme však na počátku našeho vztahu krizi, kdy jsem zjistila, že flirtoval s jinou holkou. Vím, že šlo jen o to, že si spolu psali a párkrát se potkali a nic mezi nima nebylo, ale od té doby ho pořád podezřívám. Prohledávám mu telefon, facebook, mail... Jsem jako šílená, když jde někam s kamarády beze mě. Já studuju a do toho mám práci až do večera... Celý den přemýšlím, co dělá, zda si s nějakou píše... apod. Došlo to tak daleko, že když se párkrát vídal se svojí kamarádkou, co dlouho neviděl, tak si ji dal do mobilu pod klučičím jménem a neřekl mi o ní... Samozřejmě jsem na to přišla a od té doby mu nevěřím už vůbec... Hrozně moc ho ale miluju.. Je nám spolu krásně, ale ta šílená žárlivost zabíjí mě i náš vztah.. Jsem zoufalá... Navíc bydlíme daleko od mé rodiny, takže tu nemám ani moc kamarádů... Když přítel někam jde, tak jsem doma sama a brečím a přehrávám nejhorší scénáře a následuje hádka... Přesto vím, že se s ním rozejít nedokážu.. Miluju ho, je mi s ním hezky, zbožňuju jeho rodinu a on moji, ale ty neustálé hádky ze žárlivosti to všechno kazí... On už se navíc natolik otupěl, že když se pohádáme, tak už ani nepřijde... Jde se dívat na televizi nebo na PC a čeká až přijdu já, protože ví, že přijdu.. Nevím, co mám dělat... Prosím, poraďte...

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den. S přítelem jsem rok a půl a půl roku z toho spolu žijeme. Přibližně před třemi měsíci se u nás začala projevovat krize a já už nevím na koho se obrátit, co mám dělat. Přítel má momentálně problémy v zaměstnání a mám pocit že svůj neúspěch přenáší na mne. Platíme společně nájem, ale jinak jsme se domluvili že se zbytkem financí si každý bude dělat co chce, ale ať pořídím cokoliv, všechno mi vyčte (i když se jedná o potřebné věci do kuchyně, do domácnosti) a pohádáme se. Navíc žárlí na každého, kdo se na mne jen podívá. Mám dobrého kamaráda se kterým můžu probrat úplně cokoliv, ale mam ho zakázaného, protože na něj žárlí. Nechápe proč bych se měla bavit s někým jiným o čemkoliv, když vše můžu řešit s ním-ale jak? S ním spoustu věcí řešit nemůžu. Zkoušela jsem si s ním promluvit o tom že mi vadí jeho chorobná žárlivost, to že i když jsem s rodiči, tak se mu musím neustále hlásit jak malá holka, to že se mu musím zpovídat kde jsem a s kým jsem byla když po práci nejdu rovnou domů (většinou jdu koupit jen něco k jídlu domu, protože on to neudělá..jen mi pak vynadá když to doma neni), že mi to vadí, to že se ke mě často chová jak k malé holce a ne jak k rovnocenné partnerce. Proč nedokáže pochopit že ho mám ráda a proto s ním jsem? Proč mi stále předhazuje že je spousta jiných kluků lepších než je on? Vždyť já mam ráda jen jeho a ne někoho dalšího. Nevím jak dlouho vydržím ten jeho tlak, to jeho sebevědomí na bodě mrazu a to že mi nevěří a neustále mi něco vyčítá a když mu něco řeknu tak to akorát překroutí proti mě. Mam ho sice ráda, ale nevím jak dlouho tohle vydržím...vždyť my už se dokážeme pohádat i v posteli...:-( Potřebuji poradit protože ho mam ráda a chci mu pomoci aby z něj byl zase ten super kluk kterého jsem potkala...nechci se na něj vykašlat a nechat ho svému osudu, aby na tom byl ještě hůř než na tom je teď. Moc děkuji za reakci

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou. Jsme s manželem skoro šest let spolu (teď žijeme v zahraničí) a já řeším, zda s ním zůstat či nikoli. Celý můj problém je v mé žárlivost, která nás dohnala až k rozvodovému řízení, ale rozhodli jsme se to znovu zkusit. Můj problém vznikl několik měsíců po svatbě, když jsem přišla na to, že můj manžel se asi půl roku před svatbou stýkal a psal s jednou slečnou, kde jsem se dočetla, že by nebyl problém mě podvést,ale do této doby jsem mu naprosto věřila. On mě samozřejmě ujišťoval, že spolu nic neměli. Postupem času jsem začala být hodně podezřívavá a přicházela jsem na spousty věcí. Tedy, že nebyla jediná, že flirtuje kde může a zkoušel zbalit více holek,kam dál to zašlo si můžu jen domyslet.Do toho lži a pak jsem vždy byla špatná já, že jsem stíhačka, že s nimi nikdy nic neměl a že to přehánim. Došlo to až do takové fáze, že jsem mu začala kontrolovat telefon, email....ale on si to spíš naopak hlídal. Dvakrát jsme se mezi tím odloučili a začali s novým začátkem, s tím, že se změním (tedy přestanu žárlit, kontrolovat ho) a on, že se s dotyčnými přestane stýkat.Během toho času jsem mu přestala věřit, protože mi lhal a v rozchodovém období, hned někoho balil, zatím co já jsem byla psychicky úplně zničená. Půl roku poté,kdy jsme si spousty věcí vyjasnili, to bylo dobré,ale já už mu nevěřila a zároveň nechtěla být s nikým jiným než s ním. Poté se zase začal stýkat s jednou dlouholetou kamarádkou na kávu, do kina a pozval si ji v pět ráno k sobě domů... On samozřejmě tvrdí, že s ní nic mít nechce, kdyby ano,tak není se mnou ... a pořád dokola. Problém je v tom, že já mu prostě nevěřím a myslím si, že mě opakovaně podvedl, ale důkazy k tomu nemám žádné a spousta lidí by tohle chování už dávno netrpěla. Na druhou stranu mu styk s kamarády zakazovat nechci a vím, že každý má své přátelé, koníčky a když mě bude chtít podvést udělá to. Před několika měsíci se manžel naštval s tím, že to přeháním, kontroluji ho a chce rozvod. Zhroutil se mi svět. Měla jsem před státnicemi a manžel mě v podstatě živý. Odstěhovala jsem se od něj a teď po několika měsících to zkoušíme znovu. On mi neustále opakuje,že chce být se mnou,ale že musím přestat žárlit. Chtěla bych vědět, zda to s žárlivostí opravdu přeháním a nebo, zda žárlím oprávněně v přiměřené míře na manželovo chování. Chtěla bych s tím něco udělat, ale vím, že to tkví v mé nedůvěře k němu. Jen se s někým stýká ve volném času, už v tom vidím víc. Také si uvědomuji, že člověka nepředělám. Chtěla bych mu zase začít věřit a užívat si společných chvil a budovat budoucnost,ale bojím se, že to bude pořád dokola, že má podezření jsou oprávněná, všichni kolem mě to vědí a jediná já jsem za de..la. Má tohle vůbec nějakou budoucnost? Děkuji za zodpovězení.

Chorobná žárlivost

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobry den, bydlim v karlovych varech a muj pritel je z kraslic a v karlovych varech je na intru, takze spolu chodime ven apodob..A protoze jsem priserne zarliva, tak mi strasne vadi, ze nemuzu byt s nim kdyz je doma a proto si ho musi radoby znepratelit. Vzdy, kdyz odjede, tak si rikam jaky je to blbec apodob., pak prijdu domu a porad mu koukam na fb a vidim tam fotky, ktere jakoze nejsou semno a ani o nich nevim a uz zacinam strasne zarlit, ale kdyz se zase vrati tak ho miluju. Vubec nevim, co s tim mam delat. Vzdyt on me miluje vic nez ja jeho, vim ze mi vse rika, ale stejne zarlim. A jeste k tomu je o 4 roky starsi a je strasne milej, krasnej... No dekuji za odpoved a jestli jste to pochopila, tak taky dekuju ;) :)