Přihlášení na Bety.cz

Neplatné uživatelské jméno nebo heslo

Zapomněla jste své heslo?

Pokud žádný z uvedených účtů nemáte, zaregistrujte se zde

Co je nového

.

Nové zprávy

Nemáte žádné nové zprávy

Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Odpovídá: Mgr. Eva Ráčková

Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Desetiletí jsem před sebou tlačila svůj Život silou. Přetlačovala se s ním. Manipulovala vším a všemi, jen aby mne tolik nezraňoval. O co víc jsem tlačila, o to víc jsem dostávala za vyučenou.

Až moje nemoc, jsem astmatička, mne zastavila a já začala konečně naslouchat lidem kolem sebe a svému tělu.

Všechno je jen o našich vlastních rozhodnutích. Kteroukoliv cestou se vydáme, ta nás dovede přesně tam, kam chceme dojít. Chceme a ani to nemusíme na vědomé úrovni vědět. Každou vteřinou, každou myšlenkou, každým činem tvoříme svůj život, svou minulost, přítomnost i budoucnost. A nemůžeme nikde reklamovat, jen sami u sebe.

Pracuji především s lidmi, kteří pociťují nedostatek sebevědomí, sebeúcty, mají problémy ve vztazích, potýkají se s traumaty po partnerově nevěře, po rozvodu nebo ztrátě zaměstnání. S lidmi, jejichž svět jakoby potemněl a oni nevidí cestu ze tmy ven...

Od 1. dubna 2012 bude Mgr. Eva Ráčková odpovídat pouze na dotazy zadané do této poradny. Dotazy zaslané přes e-mail nebudou vyřizovány. Pro zachování anonymity je možné využít funkci "položit dotaz bez jména".

V případě zájmu o osobní konzultaci můžete Evu kontaktovat přes Skype (nick: pandorka19). Sazba za osobní konzultaci přes Skype je 500 Kč/ hodinu. Dále můžete využít také Pandořiny školy v přírodě - viz níže.


Více o Pandořině škole v přírodě najdete ZDE
nebo na www.pandorinaskola.webnode.cz

.

 

 

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Kristyna

Dobry den to jsem ješte já Ta kristyna jak ma vztah 8 mesicu ohledne jeho byvale doufam že víte kdo, nedopsala sem to celi, protože jsem nestihala, ale ješte chci zmiti to že se chteji spolu furt nekde sejit ale ona chce abych tam u toho nebyla ja, samozdřejme pritel ji furt piše že nemá čas ale on ten čas ma ale nvm proč za ni teda nejede když ji piše jak moc mu chybí a jak moc ji miluje, a ješte mi řekl že kni furt neco cejti že kdyby se ona k nemu chtěla vratit tak u něho má velkou šanci, pry nejsem jak ona, ona je pry lepší než ja toto mi řika furt a ja vždy skaču co o řekne už me to fakt nebavi se tim trapit už skoro měcis kvuli tomu nespím a opravdu bych chtěla poradit, prosim, nvmzda ke me ješte neco citi občas je Milej a vyznava mi lasku a me se to libi tak zapomenu vždy na to co mi děla, a vždy mu odolam, chci vedět na čem sem, priznam to jsem hodně žarliva ale snažim se moji žarlivost ovladat ale občas to prostě nejde Jinak děkuju za Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Kristýnko, najděte si někoho,kdo Vám pomůže najít sebeúctu.

Určitě si nezasloužíte být "nouzovka" pro někoho, kdo si neví rady sám se sebou a nemá ani za nehet zodpovědnosti.

 

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Kristyna

Dobry den chtěla bych se zeptat co mám dělat ohledne vstahu mám přitele chodime spolu 8 mesicu bydlime už spolu snažim se jak jen to jde dělam vše co si řekne ale je tu ptoblem v tom že si stale píše se svoji EX pišou si jak moc si chyběl i to jak moc se Miluji, mě stale tvrdí že mě Miluje a že se nemám bat, ale mě už toho prijde hrozne divne zajimalo by mě co mam teda udělat abych pro nej byla zajimava tak jako načatku poradite mi prosim Děkuji za odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Kristýno, jak víte, co si ti dva píší?

A proč se snažíte dělat vše, co si řekne?

Proč pro něj chcete být zajímavá?

Kde jste VY SAMA?

Jak moc se musí snažit on, aby byl zajímavý pro Vás?

Proč si tohle děláte?

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den. Mám 5letý vztah a 6ti letého syna. Přítel není jeho otec,ale bere ho za svojeho. Před rokem a půl přítel koupil dům a začali jsme spolu bydlet. ale přestalo to klapat. přítel má zájmy,koníčky a práci a na nás mu nezbývá čas. začal být věčně naštvaný,tak doma byly jen hádky.Popř.chodil do hospody a vracel se opilý v noci.Ke mě se choval jak ke služce.já jsem doma a on pracuje a mi pořád vyčítá, že nic nedělám.Nakonec jsem práskla dveřma a se synem odešla. Od té doby se začal snažit a slibovat, že se změni. Do toho se ale objevil člověk, který si mě váží a udělal by pro mě a syna první poslední. Ted nevím, jestli věřit příteli, že se doopravdy zmení a nebo se na to vykašlat a věřit, že ten druhý mi dá co si zasloužím. Děkuji

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Tak ten druhý Vám dá, co si zasloužíte stoprocentně, na to se můžete spolehnout.

Otázkou je, zda se Vám to bude líbit, zda je to to, co chcete...spíš to bude to, co právě teď potřebujete.

 

Zkušenost: neodcházej od někoho k někomu dřív, než se vrátíš k sobě.

Dobrý den mám 20 let a zažila jsem dost ošklivé věci. Byla jsem na střední dost hnusně šikanována a následky toho mám nulové sebevědomí. Neměla jsem zatím ani pohlavní styk. Mám pocit že jsem absolutně neatraktivní a nikdo mě nemůže chtít. Teď jsem si našla přítele ale neumím si představit že mě uvidí nahou a už vůbec nepochopím co na mě může vidět. Snažím si začít pomalinku zase věřit ale je to strašně těžké

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

A co teď čekáte od mne?

Když Vás budu přesvědčovat o opaku, stejně mi neuvěříte...

Nejspíš neuvěříte nikomu, možná ani tomu chlapci a svůj vztah si úspěšně časem sama zničíte...

Mohu to říci, protože s tím mánm osobní bohaté zkušenosti.

 

Pokud chcete radu, tak s tím honem rychle začněte pracovat. Najděte si kauče a zároveň i skupinu, která pracuje na očistě psychiky a posílení sebevědomí. Moc dobré jsou rodinné konstelace.  Podívejte se na sebe očima druhých lidí. Možná to nebude vždy příjemné, ale ve finále zjistéte, že jejich pohled je daleko přívětivější a láskyplnější než ten Váš.


A hlavně už nepoužívejte ten argument "zažila jsem ošklivé věci".

To každý z nás.

A každý z nás to s sebou může pořád vláčet - však ono se to někdy tolik hodí - a nebo to může s konečnou platností nechat za sebou. Máte na vybranou :o)

 

Tak si vyberete dobře, držím palce :o)

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den,nevím na čem jsem.S přítelem se známe již 2 roky a stále mě nechce představit rodičům ani dětem.Stále říká až jindy.Ráda bych poznala jeho děti i rodiče.Chtěla bych s ním trávit víkendy,dovolené.Ale stále nemá čas.Co si mám o tom myslet?Jsem jen jeho tajná milenka a nebo mě bere jako přítelkyni?Nic ale spolu nemůžeme plánovatJinak si v sexu rozumíme.Předem děkuji za radu,co dělám špatně a nebo jak dál postupovat.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nevím, co si o tom máte myslet Vy, ale kdyby se to stalo mě, došlo by mi, že tenhle člověk mne plnohodnotně ve svém životě nechce a na sex si tedy konec konců mohu najít někoho jiného.

Dobrý den,děkuji za odpověď,ale nevím pořád co dělat,nenapsala jsem Vám to hlavní,autoškolu dělám už rok,ale kvůli mozkové příhodě jsem jí musela přerušit a teť se mi nedaří nic i když jsem s toho vyvázla bez následku.S prací je to to samé,už mě vyhodily ze dvou zaměstnání.Děkuji za odpověď Anička

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nemám, co bych dodala ke své předchozí odpovědi. Ostatní můžete řešit jen na terapii. Pokud máte zájem, napište mi mail. Hezký den.

Dobrý den,chci se Vás zeptat,mám jit na skoušku autoškoly po třeti,dva krat to ne vyšlo. Ja 18081970,posledni dobu se mi ne daří,tak nevím. Děkuji.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nejsem numeroložka, ale vidím, že máte plnou rovinu energie, prázdnou rovinu Saturnu a jste pod vibrací čísla 4...

Řekla bych, že moc tlačíte na pilu, chcete všechno nebo nic, nevidíte, co už máte a chcete to, co nemáte...jste na sebe moc přísná.

 

To je jako když naberete hrst písku a sevřete ruku v pěst, aby Vám ani zrnko  neuteklo....pomalu Vám mezi sevřenými prsty protečou všechna....

 

Nebuďte zbrklá, nenechte si věci přerůstat přes hlavu, naučte se říkat NE, soustřeďte se na to, co právě děláte a prostě si věřte :o)

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobry den Paní Ráčková.Mám problém a nevím jak se s ním vyrovnat.Manžel chce mít volnost jsme svoji 19 let a teď jsme se setkali s jeho bývalou holkou se kterou chodil na vojně .Já to toleruji i když má přede mnou tajnosti.I já si píši s jeho bývalou holkou ona má svou rodinu a my taky máme svou rodinu ona je rozvedená a má přítele a 2 kluky. My máme kluka 18 let a holku 13 let .Manžel říka že ho ubíjí můj zdravotní stav jelikož jsem prodělala 3 krát CMP a holka má celiakii,proto říkal že chce co 2 nebo 3 měsíce jeden víkend někam sám vyrazit a že to mám taky dělat.Sice on jezdi na montáže a je 10 dnů pryč a potom přijede na 4 dny domů.Vím o čem si píšou jelikož jsme se s jeho bývalou holkou seznámily a jsme kamarádky,ona mi psala že nechce se s nám sama sejít kvůli svého přítele ,ale můj muž si nedá říct,máme i pro ní dárek k narozeninám.Jsme v kontaktu i přes Skyp,a píšeme si o všem i ona ví že jsem na invalidním důchodě a ona nechce abychom se s manželem rozešli kvůli ní.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Muž, který je 10 dní bez rodiny na montážích chce mít "volnost"?

Hm.

To by mne docela z profesního důvodu zajímalo, jak si tu "volnost" SKUTEČNĚ představuje.

 

Ubíjí ho Váš zdravotní stav? Tak to mi hlava už vůbec nebere, vždyť vzhledem k tomu, že většinu času s Vámi netráví, nejste na něm nejspíš totálně závislá....

 

Nu, ale nechme Vašeho muže být, jeho postoje nezměníme. Jde o Vás.

Co vlastně chcete Vy?

Nepochopila jsem z Vašeho dotozu, co KONKRETNĚ trápí Vás...Bojíte se, že o muže nakonec příjdete a všechno to dopisování s jeho bývalou dívkou je jen hra, kterou kvůli tomu strachu hrajete? A nelíbí se Vám to?

Čeho se vlastně bojíte?

Dobrý den, mám jeden problém, se kterým si už dál sama nevím rady a tak prosím o pomoc. Začnu tedy od začátku. Je mi 17 let a poslední dobou se více bavím s klukama, přesněji řečeno s mladšíma klukama. Měla jsem ráda o rok mladšího kluka, ale on mi naznačil, že nechce víc, než přátelství. Byla jsem úplně mimo a nevěděla, co se sebou. Nakonec jsem zkusila techniku "vyrážení klínu klínem" a nechala se utěšit jedním kamarádem, o kterém jistě vím, že mě má rád. V poslední chvíli jsem z toho vycouvala. Problém nastal, když jsem mu hodně pomohla s jeho problémy a psychikou a on mi začal být víc než vděčný. Tím, že na mě nakládal svoje problémy a pořád za mnou dolejzal se mi hodně přitížilo. Já vím, neměla bych si to tak brát, ale asi jsem už holt taková. Kolem sebe mám spoustu mladších kamarádů, které mám moc ráda za to, že jsou schopní mi beze všeho dát najevo své přátelství a pomoct mi. A tak tomu bylo i teď. Bylo mi smutno a nikdo o tom nevěděl, náš sportovní klub byl na táboře a já slíbila svému kamarádovi s problémy, že si na něj najdu čas. On byl šťastný a já si připadala hrozně...jako obvykle. Jeden můj o 4 roky mladší kamarád si toho všimnul, "vysvobodil" mě a odvedl od něj pryč. Pak se mnou dlouho mluvil. Nakonec jsem skončila s pláčem v jeho náručí a on mi říkal, že nemám brečet, že přece za nic nemůžu a že by tomu deb..ovi něco řeknul. Je toho ještě mnohem víc. On mi pomáhá v jednom kuse. Známe se už 3 roky a já si myslela, že mezi námi je prostě obrovské přátelství. Ale teď vím, že je to něco víc. On sám mi řekl, že ho strašně mrzí, že mezi námi je takovej věkovej rozdíl. Na tom táboře jsme se dost bavili a mě došlo, že ho mám ráda. Nenechala jsem to dojít moc daleko, protože vím, že to není správné. Jemu je 13 a mě 17 let. Asi je to dost těžké pochopit, protože nás neznáte, ale věřte mi, že on se občas chová a vyjadřuje, jako by byl starší než já. Až mě překvapuje jeho skvělá povaha a dobré vychování. Má v hlavě všechno srovnané a moc dobře ví, čeho chce v životě dosáhnout. Asi to bude znít divně, ale párkrát jsem se vedle něho cítila jako ten mladší. Nevím, co mám teď dělat. Bojím se to někomu říct a tak jsem se obrátila na vás. Prosím, poraďte mi. Má takový vztah cenu? Připadám si, jako bych přemýšlela o zločinu, ale zatím nejsem schopná se vzdát naděje. Nevím, jak to teď všechno vyřešit. Děkuju.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Není vůbec nic divného na tom, že 13ti letý kluk je vyzrálejší než 17ti letá holka, která si ráda hraje na záchranářku.

Klidně může být.

Jen bych si na Vašem místě ještě minimálně 2 roky počkala, než se necháte zase Vy naplno zachraňovat.

Chlapec to může mít v hlavě srovnané sebevíc, ale pochybuji, že umí pect dobré buchty.

Zůstaňte u kamarádství a na něco víc si zkrátka ještě počkejte.

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, je mi 20 let a s přítelem chodíme dva roky. Jeho problémem je záliba v ostatních ženách na začátku vztahu mi byl nevěrný s bývalkou, potom ještě jednou s kamarádkou a 2x měl pletky s náhodnými ženami. Na mém partnerovi mi záleží a nevidím v něm jen špatného člověka. Tyto prohřešky jsem mu odpustila, ale pořád se s nimi nemůžu jakoby vevnitř vypořádat. On to bere jako uzavřenou věc, ale já to mám pořád v sobě, pořád mám obavy, že se to bude opakovat a já už to nevydržím, přitom o něj nechci přijít. Občas mi vadí i to, že jde někam s kamarády, i když mu v tom nechci bránit, ale mám strach z toho, že se "nebude chovat tak jak má". Rozejít se s ním nechci a toto téma jsme společně probírali mnohokrát, ale vždy to skončí tím že se rozbrečím, nebo o tom jeden z nás přestane mluvit a převedeme řeč jinam. Poradila byste mi co proti tomu dělat? Jak být víc tolerantní a chápat to a odnaučit se ten strach a asi být také mnohem víc hrdá na sebe. Předem děkuji :-)

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Probůh, co to je: "chovat se tak jak má"?

Není to náhodou synonymum k "chovat se tak, jak chci já"?

Hm?

Na Vašem místě bych se podívala na svou žárlivost, tedy na své sebevědomí, sebedůvěru a sebehodnotu. Pokud nejsou v pořádku, a já tipuju, že to tedy nejsou, Váš přítel, a to ŽÁDNÝ, nejen tento, se nikdy nebude chovat tak, jak má.. Už jen proto, že nebude tušit, jak to vlastně je.

Navíc uvědomte si, že Váš přítel není věc, nepatří Vám a nikdy Vám zcela patřit nebude, vždycky bude mít svobodnou vůli a může si dělat, co chce. Stejně jako Vy - Vy sama můžete vždy svobodně rozhodnout, zda s ním chcete zůstat a nebo ne.

A za svá rozhodnutí ponesete vždy, jak Vy, tak i on, zodpovědnost.

Zodpovědnost za své činy, to je to jediné, čemu se nikdy nevyhneme. Nikdo z nás.

Jinak neexistuje nic, co by nás mohlo zastavit a zabránit v čemkoliv.

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, jsem moc ráda, že něco takového je i na internetu nemám se koho zeptat na názor ani na radu. Můj partner chce zkoušet pořád něco nového, ale mě v tom trochu brání stud, protože zrovna vysněnou postavi nemám, nejde mi poloha kdy jsem na partnerova a mám vše pod kontrolou já, neustále se v tom bráním, ale vidím že jemu to vadí a mě to mrzí, ale nevim co s tim když neděláme tohle tak se nám zdá, že je to vše stejný a není nic nového, zvláštního... Měníme místa zkoušíme cokoli, ale už nevím chtěla bych sex nějak oživit, ale nevím jak, proto vás žádám o radu... Často mám i problém být dostatečně vzrušená a tak si to zas moc neužiji, můj přítel navrhuje i další ženu do páru... takže milostnou trojku, ale v tom si nejsem dostatčeně jistá.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Řekla bych, že Vám chybí sebedůvěra. Řešíte víc jak při sexu vypadáte než to, jak se odddat partnerovi a sex s ním si užít. A podle mých zkušeností, tohle - oddat se a užít si to - je pro muže daleko důležitější, než "vysněná postava". Mimochodem - Váš partner ji má? Asi ne, že? A vadí Vám to? Nejspíš určitě ne, že?

 

Další žena do trojky Vaší sebedůvěře neprospěje.

A Vašemu partnerovi asi chybí pořádný kopec empatie, když si toho nevšiml.


Mně osobně by toto vadilo víc, než "nevysněná postava".

 

 

Mohu-li  Vám poradit, přemýšlejte nad sebou, nad tím co potřebujete Vy a ne nad tím, co by se líbilo partnerovi, jen aby Vám proboha neutekl....

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, moc se mi líbí, jak píšete, že nám do cesty přichází takoví partneři, kteří nás mají v danou chvíli něco naučit, abychom se mohli vyvíjet a být lepšími lidmi. Přesně takto to cítím právě s mým přítelem. Známe se dva roky, já 23, on 25. Za tu dobu byl několikrát v zahraničí a tedy jsme spolu spíše nebyli, posledního půl roku jsme ale spolu. Problémů je ve vztahu víc, ale ten který teď pociťuji nejvíc je ten, že já jsem v tom vztahu ta, která se má ještě strašně moc učit, ale že on je již mnohem dál než já. A z tohoto pramení vlastně většina dalších problémů, které máme. Nevím kdy přesně se to stalo, ale bylo to už celkem na začátku, když se vrátil z jedné ze svých cest, nabyla jsem dojmu, že se musím strašlivě snažit být dobrá, protože jinak o mě tak dobrý chlap nebude mít zájem. Postupně se přidala i moje žárlivost, ale řekla bych, opodstatněná, když odjel s bývalou přítelkyní na týden cestovat. Mnohokrát jsem se snažila nesrovnávat se, ale přitom je to přesně to co dělám. Nechápu to, ale asi zjišťuji, že tak jak jsem si to ve své hlavě nastavila, tak nikdy nevyjdu jako vítěz, nikdy nedostojím svým požadavkům na sebe, vždy budu s takovým přístupem nedostatečná. A slovo nedostatečnost mě bohužel poslední dobou provází ve všem, ne jen ve vztahu,ale právě tam se to nejvíce zrcadlí. Nikdy nemám dost dobrý pozdrav, nikdy nejsem dostatečně vtipná, nikdy se dost dobře nevyjadřuju. Mé pocity ve společnosti s ním pak byly často nepříjemné a jakoukoli jeho poznámku nebo reakci jsem si pak příliš vztahovala na sebe. Toto všechno se pak moc špatně odrazilo v komunikaci, neříkala jsem sco jsem opravdu chtěla říkat, ale spíš hlavně abych asi něco řekla, protože jsem se příliš soustředila na to, abych to co říkám, řekla dobře. Moc jednoduše jsem se nechala vykolejit a kolikrát se z toho i zakoktala. Když si to tak uvědomím, tak je to vše strašně špatně, být nervozní před svým přítelem. Ale to vše bylo tehdy, když jsem se jím necítila přijímaná. Bohužel mi to neulehčuje, začlo ho to taky určitě štvát a o to víc reaguje odměřeněji a já se o to víc blokuju. Prostě komunikace vázne moc moc, a já to začala vidět až teď v plné síle. Ale hlavně jsem si uvědomila jak moc špatně na tom jsem, a že ten vztah mě strašně vysál, citově unavil, cítím se celkem prázdně, že nemám co nabídnout (dnes tedy určitě, ale jiný den jsem schopná podívat se na plno věcí pozitivně), a už předem má strach z toho, že se zakoktám, že se nedokážu vyjádřit jak chci. Mám pocit, že před tímto vztahem jsem na tom komunikačně nikdy nebyla tak špatně. Když jsem si s ním chtěla promluvit a zjistit jaký má pocit ze vztahu, cítila jsem, že to není ono, tak mi řekl, že už je na mě alergický. Po tomto dni jsem si dala několik dní oddech sama pro sebe abych se odpoutala, ale o to víc pociťuji ten ohromný problém, ale SVŮJ problém. Nevím jestli má cenu řešit s ním můj problém, protože takto jen upozorním na to, že si nevěřím, přitom celou dobu se strašně snažím si věřit a nebýt závislá na jeho projevech lásky. Je mi hrozně líto zahazoat vztah kvůli tomu, že si v něm dost nevěřím, ale nevím jak jinak to řešit. Možná je chyba že vidím chybu hlavně u sebe, není pochyb o tom, že jsem to měla kolikrát skrz situace s odjezdy těžké a kdekdo by to už vzdal, ale taky teď sklízím pěkně to shnilé ovoce v podobě nevyrovnanosti ve vztahu. Asi je dobrý říct, že spolu nebydlíme a že je ten vztah jinak hodně romantický. Jsem stále zamilovaná, ale je mi to jen ke škodě, teď už ale vím, že jsem schopná se vztahu vzdát, jen mi to nepřijde jakoo správné, protože tak skončím pouze s tím strašným pocitem, že to skončilo kvůli mě, že nejsem ještě tak daleko jak on, ale bez něj se to jen tak nenaučím. Nevím jestli by to s ním ale nebylo čím dál horší. Jak je alergický, tak už to dává najevo a v takovém stavu abych pracovala na své hodnotě, to není jen tak. Děkuji za jakýkoliv upřímný komentář, nechci ten vztah prohrát, když mám pocit, že by to taky mohlo být hodně jiné, jen změnit nějaké přístupy..

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Vy nepřijímáte sama sebe.

Sama pro sebe nejste dost dobrá... Pak ovšem těžko můžete být i pro druhé, že?

Takovýhle perfekcionalismus je dost "sfiňa". Je potřeba se podívat, kde to vzniklo a vyčistit si to.


Řešit SVŮJ problém má význam jen s nezávislým koučem - terapeutem, nikoliv s někým, komu chcete imponovat, komu chcete být případně i oporou, s kým chcete žít a kdo je na Vás už alergický.

 

Moc dobře víte, kde Váš problém "sedí". Tak se na to s někým detailně a do hloubky podívejte.

Zatím ve svém vztahu uberte plyn, uvolněte se... Jinak o něj přijdete a v tom dalším, pokud si ve svých "démonech" neuděláte pořádek a nepokrotíte je,  to nebude lepší. Spíš naopak.

Držte se.

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Vážená paní doktorko, velice Vám děkuji za reakci na můj dotaz "Nikdy nebudu dost dobrá". Doporučenou knihu jsem si již objednala v místní knihovně a v pondělí se pustím do dalšího se posunutí v mém životě :o)) Přesně to, co jste mi odepsala, také tak cítím a vnímám - ano, je hrozné, pokud se člověk dostane do sítí manipulanta. Přesně to mi moje intuice napovídala, že to co mi říká, jsou Jeho! problémy. Snad, až si knihu přečtu, budu moudřejší, jak sebou nenechat manipulovat a řídit se svými intuicemi - poslouchat je. Opravdu mám přítele ráda,ale po hádce a smršti jeho obviňování v afektu se vždy cítím jak spráskaný pes a pak terve začnu být nejistá, "když se třeba někde víc usměje"... zatímco mě do hlavy doma "nalil" co všechno jsem a nejsem. Dnes, po přečtení Vaší odpovědi se se mnou děly zázraky. Byla jsem najednou tak uvolněná! - ani nevíte, jak jste se trefila do toho, jak mi z jeho obviňování vždy buší srdce a jsem ve stavu nelásky k sobě . Dnes po práci jsem se šla po dlouhé době projít,pak do kavárničky s kamarádkou, večer do pizerie na skleničku s druhou, nasmála jsem se , jako už dlouho ne. Zítra plánuji jít sportovat,potkala jsem další známou a ta se zajímala, proč jsem přestala chodit na volejbal - takže jsem slíbila se opět k nim vrátit...Ráda bych Vám opravdu z celého srdce poděkovala,protože to, jak pomáháte je nesmírně záslužné!!! Ale nakonec mám přeci jen ještě jeden dotaz : Jak mám tomu svému cholerickému manipulantovi,co se umí občas chovat jak řeznický pes :o)) a neumí nikdy přiznat,že pochybil, natož,aby se omluvil, že by bylo pro nás oba dobré, kdyby nebyl hned jak nášlapná mina?? Obzvlášť,když opravdu neumím mlčet a problémem se uvnitř sžírat,ale raději jej řeknu? Čímž vlastně riskuji? Těším se na Vámi doporučenou knihu a Vám přeji hodně úspěchů ve Vaší práci a osobní štěstí. Květa

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Květo, děkuji Vám za hezká slova :)

Jen tak na okraj: nejsem doktorka, ten titul mi nepřísluší. Na svých stránkách mám přehled svého vzdělání, doktorské studium tam není, protože po zjištění že jsem v jiném stavu a po zkušenostech s prvním těhotenstvím jsem ho "zabalila". A nelituji, mám zdravého syna.

 

Jinak doufám, že Vám všechny Vaše předsevzetí vrátit se ke svým přátelům a koníčkům, "vylézt z izolace" a trochu "otevřít" svůj prtnerský vztah, to jest dopřát sobě, ale i partnerovi víc volnosti, vydrželo :o)

Protože právě tohle je odpověďí na Vaši otázku. Pokud budete mít i jiné zájmy, koníčky a přátele, časem zjistíte, že je zbytečné se rozčilovat a hádat s někým, kdo vidí jen svou pravdu, kdo se bojí, že byste také mohla zjistit, že vlastně není tak úžasný, jak se zprvu jevil a jak by chtěl.

Víte, to je jako v té indiánské pohádce, která zní přiblížně takto:  Starý indián vypráví svému vnukovi o dvou vlcích, jednom světlém, moudrém a přátelském a druhém temném, zuřivém a nepřátelském. Oba žijí uvnitř nás, bojují spolu a oba se nás snaží ovládnout.
Vnuk se dědy s neskrývanou obavou zeptal: "A dědečku, který ten vlk nakonec vyhraje?" A děda mu moudře odpoví: "Ten, kterého budeš víc krmit."

Není to tedy ani tak o tom Vašem vzteklounovi zamindrákovaném, ale o Vás. Když budete jeho temné stránky podporovat tím, že s ním budete ty jeho hry hrát, krmíte svého i jeho temného vlka.

Vy se s ním nemusíte přece přít. Říci svůj názor lze i nekonfliktně, prostě ho říci a nechytat se na vějičku nesmyslných argumentů. To se musíte naučit: uvědomit si, že dost dobrá jste už teď, taková, jaká jste. A pokud Vás takovou nebere, je to především jeho problém, že s Vámi zůstává a snaží se Vás poměrně hrubým násilím změnit. To vůbec není v jeho kompetenci a je to jeho temný vlk, který mu dává "kapky", ne Vy. Je to jeho rozhodnutí, že ho bude krmit, je to jeho "nevědomost". Vy jste jen zrcadlo jeho vlastních činů. A opačne to platí také...
 

Tak se držte :o)

 

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dbrý den paní doktorko. Moc bych vás chtěla požádat o radu, která se týká konfliktů, které s partnerem máme.Až dosud nic neobvyklého, ale co mě trápí je, že partner nikdy neuzná, že něco přehnal, nikdy se neomluví, jen a jen obviňuje mě,že za naše hádky si můžu sama. Při hádce neustále hrozí rozchodem, říká mi věci, které mě opravdu bolí,ale i když si říkám, že v afektu se dá říct spouta nepěkných věcí, zjistila jsem že se mi podkopává sebevědomí - tluče mi do hlavy - že jsem žárlivá,že žárlím na jeho dědi, že je nemám ráda, že jsem hádavá, že on se nikdy v předchozím manželství nehádal...atd atd. Stačí,abych se ho zeptala na něco,co mi mrzí, nebo trápí a hned se sehraje divadlo, kdy začne křičet, že už toho má dost,jaká jsem a nejsem a nemám možnost zastavit tu lavinu, která se sesype na moji hlavu, nejde zastavit, až nastane okamřik, kdy se i já rozlobím, že taková nejsem a začnu se bránit. Abych byla konkrétníuvedu tř příklady z poslední doby - Silvestr - jsme doma, při televizi, sem tam si povídáme, pomáhal s přípravou...celý večer stále odbíhá k mobilu a kontroluje jej,čte, odlkládá,občas něco napíše...zeptám se, jestli čeká nějakou důležitější sms a proč má mobil - zvuk vypnutý, což dříve nemíval, řekne, že ne, pak se zeptám, proč tedy neustále chodí k mobilu, proč si nepustí zvuk ,nebo si jej nedá před sebe jako já a gratulantům hned nepoděkuje a pod. V tu ránu vystartuje,co řeším, že žárlím, že mu má psát syn -a nepíše - se kterým se denně vídá - bydlí spolu v domě a spustí se do mě lavina výčitek - nakonec na mě křičí, že nemám ráda jeho děti, že na ně žárlím. Podotýkám, že to opravdu není pravda, s jeho dětmi nemám žádný konflikt, vlastně je nevídám - dcera bydlí velmi daleko, syn sem nejezdí - s otcem nekomunikuje - nebo jen velmi omezeně - z jeho slov. Po zbytek vera se se mnou odmítl bavit, ignoroval mě, moji snahu o přiblížení razantně odmítl, je mu prý jedno že je Silvestr - no a co? Další příklad konfliktu - pozve mi ke své kamarádce - kadeřnici, aby mě ostříhala, nejprve ostíhá jeho,pak se pouští do mne - jeho posílá kamarádka, ať se projde - aby nám do toho nemluvil. On odchází, za chvíli přijde paní - usedá do křesla - ne za účelem ostříhání - ale hledá Ho, kde je, kam šel, kdy přijde. nenapadá mi, že se jedná o přítele, až když se vrátí,vítají se, - já s hlavou pod fukarem - oni si usedají do salónku, smějí se, vyprávějí si. Kadeřnice pronese větu, co tam vy dvě hrdličky děláte, čemu se pořád smějete,co si to tam píšete - skoro dvě hodiny sleduji tuto scénku a vůbec tomu nerozumím, co to má znamenat - kdo to je, nejraději bych utekla, ale nedá se. Když jsem skoro hotová - dáma se loučí, odchází s pozdravením, že se těší, až se zase někdy uvidí. vyjdeme z kadeřnictví - partner vysmátý,já sice s účesem, ale zplihlá. Nevydržím - zeptám se při nasedání do auta, zda mi může říct, kdo to byl? Prý kamarádka z dětství - sestra té kadeřnice, optám se, proč nás neseznámil - co prý řeším, proč mu kazím náladu? On mi zařídí ostříhání a já žárlím, co si myslím? Už mě má plné zuby - řve na mě jak pominutý v autě. Občas jsem pronela něco na svoji obhajobu - jinak mlčím - ve finále se dozvídám, že jsem mu udělala strašnou žárliveckou scénu.Nemám možnost s ním objektivně mluvit, je kategorický, nepřístupný, odtažitý, nebaví se. Což už mě dohání k hysterické scéně. Křičím, že nejsem taková, co o mě tvrdí,nemám naději na jakoukoli obhajobu, natož omluvu, že nás mohl alespoň představit, nebo vysvětlit v klidu v autě kdo to byl... Jsem zmatená, stále tvrdí, že je vše moje vina,já si myslím že ne,ale přesto si říkám - komunikuji špatně? Je možné, že mám takovou povahu, že jej svý dotazem doháním k těmto reakcím. Já se zeptám rovnou a v klidu - on je v tu ránu v afektu a následně mě obviní, že jsem udělala scénu. Co mám dělat? Kde je chyba? Co se mám naučit? Prý nemám nic řešit. Nic.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Většinu odpovědí na své otázky najdete v knize americké psychoterapeutky Debbie Ford: Temná stránka hledačů světla. Vřele doporučuji. Krom odpovědí tam najdete také rady, jak z toho všeho ven

 


Z mého pohledu je Váš "přítel" opravdu Váš velmi dobrý trenér, který Vám neprojevuje ani tu elementární úctu. Vydírá Vás a docela efektivně s Vámi manipuluje. Vsadím se, že Vám po každé hádce buší srdce jak o závod a nebo máte chuť zalézt sto metrů pod zem...

Nu a Vy si to z nějakého důvodu prostě necháte líbit. Nejspíš ten jeho "trénink" prostě potřebujete, abyste si uvědomila, že všechno, co o Vás říká, je v podstatě "pravda". JEHO pravda, jeho realita, je to o tom, jak on Vás vidí, protože ve Vás vidí jen a jen to, co tak důvěrně zná ze svého vlastního života.

Všichni jsme vzteklí, žárliví, vztahovační, líní...ale také úžasní, přející, laskaví.... Jen každý to v sobě máme jinak nemíchané a nadávkované. A především jinak zvládnuté a zpracované. Někdo to o sobě ví a pracuje s tím, jiný to nepřizná nejen druhým, ale ani sám sobě, ani kdyby ho v kole lámali...

Váš partner ve Vás vidí všechny ty vlastnosti, které skutečně máte, ale které má i on sám. Kdyby je neměl, nepojmenuje to. Nikdy nepojmenujete a nepoznáte to, co neznáte. Důvěrně neznáte. Je to přesně tak, jak se píše v bibli: vidíš třísku v oku bližního svého, ale břevno v oku svém nevidíš...

Pro některé lidi je velmi těžké přiznat si své vlastní nedostatky a tak si je projkují do druhých lidí. Nu a ti, pokud to sami v sobě nemají zpracované, se "chytí do pasti" a začnou se bránit -  hádka je na světě. Zbytečná hádka, protože kdybyste si každý z vás řešil především sebe - zametl si před vlastním prahem - hádat se nemusíte.

A vy možná už ani nemusíte být s tímhle mužem, který má chování řeznického psa, když Vás ani nedokáže představit své kamarádce a ještě si pak na Vás vyskakuje.

 

Já osobně jsem například dost náladová. No a? To je MŮJ problém a já si ho řeším, dávám si na své chování pozor, protože to stejně komplikuje život především mně samotné. Pokud to někomu jinému vadí, je to zase JEHO problém a nevidím důvod, proč by mě s tím měl obtěžovat. Vyčítat mi to, dělat mi kvůli svým pocitům scény.

Ovšem něco zcela jiného je, když mi své pocity prostě jen SDĚLÍ. K tomu slouží technika 5ti slov:

Když ty........ děláš to a to.....

cítím se.......... já tak a tak......

protože.......... se DOMNÍVÁM, že mně nemáš ráda, žárlíš na mně, jsem ti ukradený, chceš mně buzerovat, hlídat, blá blá....

 

Nikdy nemohu totiž mluvit o tom, jaký ten DRUHÝ člověk ve skutečnosti JE, vždycky mohu jen mluvit o tom, jak JÁ ho na základě MÝCH vlastních zkušeností vnímám - vidím. Takže v podstatě nakonec mluvím jen o tom, jaká jsem já sama.

A to je vždycky o KOMUNIKACI. Na druhého člověka nemůžu vřískat a házet tak na něj jen svoje vlastní frustrace a strachy... mohu mu jen prostě SDĚLOVAT, jak se v jeho přítomnosti CÍTÍM, jak mi s ním JE.

Pak mám šanci, že si porozumíme, že se domluvíme.

Kdo to neumí, měl by se to honem rychle naučit, jinak i když své partnery zadupe sebevíc, šťastný z toho nebude.

 

Takže ještě jednou: D. Foster: Temná stránka hledačů světla. Super manuál :o)

Nikdy nebudu dost dobrá

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, přečetla jsem si vaší poradnu a vzhledem k tomu, že i já mám problém se kterým si nevím rady, rozhodla jsem se vám napsat. Jsem rozvedená, v prosinci minulého roku jsem nastoupila do zaměstnání, kde se mi začal tak nějak dvořit pán, který mi byl tak trochu sympatický, ale nějaký vztah jsem v tom neviděla. Měl ovšem výdrž během pár měsíců jsem se začala těšit na jeho přítomnost, chtěla jsem s ním trávit chvilku svého volného času a přestal mi být lhostejný. Je rozvedený, žije sám, ovšem svěřil se mi, že má přítelkyni se 2 dětmi, kterou navštěvuje. Vzhledem k tomu, že ten vztah měl zpočátku tendenci tak nějak zlehčovat, nepřikládala jsem tomu nějakou zvláštní váhu, ovšem problém nastal ve chvíli, kdy jsem tak nějak "kývla" na vztah a on začal couvat. Řekl mi na rovinu jak to je, že ten vztah je vlastně mnohem vážnější, je velký kamarád s jejími dětmi a má tu paní ráda celá jeho rodina. Nebyla jsem schopná naprosto tuhle skutečnost v ten daný moment přijmout. Naprosto nechápu proč jsem se zachovala jako hysterka, ovšem nutno podotknout, že ani on nebyl rozhodný na 100% a jeho vysvětlení vždy obsahovalo slova jak mě má rád, ale ty děti jsou na něj příliš zvyklé. Asi měsíc to takhle pokračovalo, běhal za mnou i za ní. Samozřejmě se paní všechno dozvěděla a zbývalo na něm jak se rozhodne. Nejprve šel za ní , já jsem to přijmula jak jen to šlo, bylo mi mizerně, ale nijak jsem ho během toho víkendu nekontaktovala, ovšem v neděli večer za mnou přišel s tím, že mě miluje a bylo to nevydržitelné, že je rozhodnutý. Začali jsme spolu chodit, ale chtěl se stýkat s jejími dětmi, podotýkám, že to nejsou jeho děti, vzal je na víkend na chalupu. Ona mi zavolala a zeptala se mě, jestli o tom vím. Začala mě slovně napadat a samozřejmě se to neobešlo bez emocí. Jela za ním na tu chalupu a on odjel za mnou. Zakázala mu styk s jejími dětmi. Od té doby jsme tedy byli pouze spolu, strávili spolu opravdu hezké chvíle , ovšem vidím na něm, že je smutný, že se mu stýská. Chodili spolu 3 roky. Samozřejmě to má vliv i na mě a já se necítím v takovém vztahu tak úplně spokojená. Nemohu říct, že bych necítila, že mě má rád, zároveň je v něm smutek, především po těch dětech, které na něj byly zvyklé a on na ně, podnikal s nimi spoustu věcí a myslím, že má v sobě prázdné místo, které já nedokážu vyplnit a ani se o něco takového nemůžu snažit, nebylo by to fér ani pro mě. Já sama mám syna 20 let, ještě studuje a on má 2 dospělé děti. K tomu se přidala celá jeho rodina, jeho rodiče se dál s touto ženou stýkají a jeho sestra mu jasně dává najevo, že s jeho jednáním nesouhlasí. Myslím, že ta žena se s nimi stýká i z důvodu určité naděje, že se k ní vrátí. Je to samozřejmě pro ní v tomhle ohledu mnohem lepší pozice, než ta moje, já jeho rodinu neznám a oni mě ani poznat nechtějí a dělají , že nejsem. Když jsem se ho ptala, proč mě tak nemají rádi, raději mi vždy odpoví, že se o mě vůbec nebaví, že on o mě také nemluví. Nevím co si o tom mám myslet. Ráda bych si s ním o tom promluvila, ale každý vážný rozhovor převádí ve srandu a snaží se z něho utéci. Jsem z této situace velmi v rozpacích. Prosím vás o váš pohled na danou věc a rozhodně bych chtěla slyšet pravdu , váš názor, nijak obalený v hezkých slovech. Čtenářka ze SČ

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Hmmm...názor obalený v hezkých slovech? Myslíte, že to umím? Mé přátele byste s tímhle rozesmála.

 

Nu, co na tohle říci. Odobně si myslím, že Vy se příliš zabýváte tím, jak se cítí ON. Co udělá ONA a proč. Jak to vidí ONI a co s tím udělají. Takhle těžko budete někdy šťastná, závislá na postojích a jednání druhých lidí.

Vy tomu muži v podstatě od počátku moc nevěříte, přesto jste do vztahu s ním šla a teď jen hledáte důvod, proč šťastná nebýt. Sama sobě připravujete pasti, do kterých pak padáte, že? Ovšem musí to vypadat tak, že to Osud je k Vám krutý....
Položil Vám do cesty spoustu nepřekročitelných překážek: intrikánskou přítelkyni, jeji děti, po kterých se příteli stýská, jeho rodinu, která Vás odmítá, blá blá....

Zkuste přijít na to, proč to tak máte. Proč Vy sama přitahujete takové situace, které Vám připravují neřešitelné koány. Proč sama sebe tak trápíte...Proč se ženete do situací, které Vás donutí chovat se jako hysterka.

Až na to příjdete, koán bude vyřešen.

TESTOVÁNÍ: Steam mop plochý XXL Power lines od Viledy

Hovězí svíčková s rýží

Hovězí svíčková s rýží

9 hlasů
40min 522 kJ 175 Kč

Nejčtenější články

Tip na večeři

Fenyklový salát s česnekovým dresinkem

6 hlasů
30min 760kJ 140 Kč

Zeleninový salát, který zasytí.

Losos s pomerančovou šťávou

15 hlasů
45min 650kJ 180 Kč

Porce lososa marinované v pomerančové šťávě s citrónov...

Poradny

Ovlivní nemocenská výši peněžité pomoci v mateřství?

Dobrý den,na mateřskou dovolenou nastuujete v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před stano... Více

Jak posuzuje ÚP při žádosti o dávky příjmy na účtu?

Dobrý den,při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi je zapotřebí doložit prohlášení o celkových m... Více

Beran

Horoskopy Beran

21. 3. - 20. 4. změnit

Zrozence tohoto znamení čeká týden plný modrého nebe bez mráčků (tedy obrazně řečeno). Využijte toho, odhoďte nedůležité starosti a žijte naplno! Pokud do svých plánů navíc zahrnete milovaného člověka, vyhnete se potenciálním problémům, které...

Více