Přihlášení na Bety.cz

Neplatné uživatelské jméno nebo heslo

Zapomněla jste své heslo?

Pokud žádný z uvedených účtů nemáte, zaregistrujte se zde

Co je nového

.

Nové zprávy

Nemáte žádné nové zprávy

Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Odpovídá: Mgr. Eva Ráčková

Problémy se vztahy, nevěrou a sebevědomím

Desetiletí jsem před sebou tlačila svůj Život silou. Přetlačovala se s ním. Manipulovala vším a všemi, jen aby mne tolik nezraňoval. O co víc jsem tlačila, o to víc jsem dostávala za vyučenou.

Až moje nemoc, jsem astmatička, mne zastavila a já začala konečně naslouchat lidem kolem sebe a svému tělu.

Všechno je jen o našich vlastních rozhodnutích. Kteroukoliv cestou se vydáme, ta nás dovede přesně tam, kam chceme dojít. Chceme a ani to nemusíme na vědomé úrovni vědět. Každou vteřinou, každou myšlenkou, každým činem tvoříme svůj život, svou minulost, přítomnost i budoucnost. A nemůžeme nikde reklamovat, jen sami u sebe.

Pracuji především s lidmi, kteří pociťují nedostatek sebevědomí, sebeúcty, mají problémy ve vztazích, potýkají se s traumaty po partnerově nevěře, po rozvodu nebo ztrátě zaměstnání. S lidmi, jejichž svět jakoby potemněl a oni nevidí cestu ze tmy ven...

Od 1. dubna 2012 bude Mgr. Eva Ráčková odpovídat pouze na dotazy zadané do této poradny. Dotazy zaslané přes e-mail nebudou vyřizovány. Pro zachování anonymity je možné využít funkci "položit dotaz bez jména".

V případě zájmu o osobní konzultaci můžete Evu kontaktovat přes Skype (nick: pandorka19). Sazba za osobní konzultaci přes Skype je 500 Kč/ hodinu. Dále můžete využít také Pandořiny školy v přírodě - viz níže.


Více o Pandořině škole v přírodě najdete ZDE
nebo na www.pandorinaskola.webnode.cz

.

 

 

Reakce na příspěvek

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, paní doktorko, prosila bych Vás o radu, nevím, jak se mám zachovat, trápí mě to .... Syn si před 2 roky přivedl dívku, bydleli u nás, pochází z Ostravska. Neměla nic, je z takové neúplné rodiny, měli problém i její rodiče mezi sebou, ale i s dcerou, nynější synovou přítelkyní. Bylo tam i napadání, asi i sex.obtěžování od druhého maminčiného přítele, byla i děts.Klokánku. Její otec ji údajně vyhodil za jízdy z auta, byl kvůli tomu ve vězení. S matkou se nevídá a nebaví se spolu. Nestojí o to ani jedna, když něco holka potřebovala, matka ji řekla, že na ní nemá náladu. Nám to syn všechno řekl, my jsem ji tedy přijali jako by byla naše, bylo nám ji líto. Očekávali jsme, že se bude snažit, jako se snažíme my všichni, jenže ona si neudrží práci, buď odejde sama, že ji někdo ubližuje, nebo ji zkrátka neprodlouží smlouvu po 3 měsících. To by se všechno dalo pochopit, může se to stát. Jenže ona ač nepracuje, stejně si chce dobře žít, nějaké šetření u ní nepřipadalo v úvahu. Tady u nás doma, si brala, aniž by se zeptala, kosmetiku, ovoce, atd., aspoň jsem chtěla aby dávali něco do kasičky, oba dávali 2 500,- ... tím pádem byla přesvědčená, že si může brát, co ona zrovna potřebovala. Během toho jejího pobývání u nás, se mi občas něco ztratilo, hledala jsem, ptala se, zda něco neviděla atak, neviděla, nemá, neví. Pak jsem přišla na to, že mi to vzala ... Řekla jsem jí to, že si to nepřeju, jen se vymlouvala. Teď se odstěhovali, já tam šla na návštěvu a co čert nechtěl, na stolečku ležely moje náušnice, které jsem postrádala a hledala .... jsou ze soupravy. Je jedno, jestli jsou drahé nebo ne, jde o princip, prostě se tohle nedělá. Synovi jsem to řekla, je z toho smutný, prý neví, jak to má řešit. Se synem jsme vždy vycházeli v dobrém, žádné problémy. Prý ji to řekl, a ona řekla, že je už má dlouho, ano, už je dlouho sháním. Nevím, jak se k tomu mám stavět, přejít to, dělat, že se nic nestalo, manžel se k tomu nevyjadřuje, taky mu to není jedno, jak se máme zachovat, nevím, trápí mě to, Nechápu, jak může dívka bydlící u přítelových rodičů se takto chovat, ještě dělá, že jsme ji ublížili, nikdy mi s ničím nepomohla, ač mám zdravotní potíže, jsem po polytraumatu, srazilo mne auto na přechodu. Nebo se na to máme dívat tak, že jsou i takoví lidé, kteří kradou a vezou se na zádech těch, kteří pracují a snaží se. Co byste mi poradila? Budu vděčná za jakoukoliv radu, Děkuji Bája Bárová

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nemám doktorský titul.

 

Pokud jde o Váš příběh myslím si, že jsou lidé, kteří v rodině jako děti neviděli a tedy si ani nemohli osvojit ty správné vzorce chování a jako dospělí si je jen těžko tvoří. Zvlášť, když o to sami nemají zájem.

Přítelkyně Vašeho syna podle mého názoru žije vzorec oběti a pokud ona sam nebude chtít, nic se na tom nezmění.

Jako "oběť" ji ani nenapadne se o něco snažit, protože ona přece měla těžké dětství, tedy se teď musejí snažit ti ostatní.... Ta holka si prošla peklem a bohužel si ještě nevšimla, že záleží jen na ní, zda za ním definitivně zabouchne dveře a nebo zda se tam bude dobrovolně vracet.

 

Nevím, zda Vás to potěší, ale Vy pro ni nemůžete nejspíš udělat nic. Spíš jen pro sebe - nenechat se okrádat a zneužívat. Vlastně to je to jediné, co můžete tak udělat i pro ní - neustále ji ukazovat i něco jiného, než co tak důvěrně zná. Nic nepřecházejte, v klidu jí řekněte, jak Vy situaci vidíte.

Nu a jako matce syna, který si takovu ženu do života vybral, Vám držím palce. Zkuste se zamyslet nad tím proč on inklinuje ke vzorci záchranáře. A nijak ho nepřesvědčujte, jen pozorujte.

 

Hodně sil.

Osobní krize

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobry den.Ziju se svou pritelkyni uz 10 let.Mame 2 deti a vyborny vztah.Myslel jsem si,ze jsme si vse rekli na zacatku vztahu,ale ted se dozvidam,ze mi ve vecech co se tyce muzu lhala prakticky ve vsem.Kdyz se ji ptam jak to teda bylo tak pokazde rekne neco jineho a kdyz ji to reknu tak zacne vyvadet a vycitat mi veci jako uklid apod.Dost me to trapi a nevim co s tim.....Pripadam si ze se pretvaruje kvuli me....a ve skutecnosti je jina nez jsem si 10 let myslel.Co s tim?Dekuji za odpoved

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Přiznám se, že vůbec nerozumím otázce.....

Jak Vám lhala, co se týče mužů?

Btw máte dvě děti a výborný vztah a nebo prolhanou a přetvařující se partnerku?

 

Jinak mi příjde úsměvné, že si můžete myslet, že to, co jste si řekli před deseti lety, tedy na začátku vašeho vztahu, může ještě dnes beze zbytku platit i dnes. To si přece řekli ti dva mladí lidé, kterými jste tehdy byli. Po deseti letech jste se mohli totálně změnit, změnit například nejen svůj vzhled, ale i názory, přesvědčení, představy o tom druhém, svá očekávání....oba jste určitě ušli nějaký kus cesty co do osobního vývoje. Pokud jste nešli po stejných cestách a Vy si toho všiml až teď, pak chyba nebude jen na straně Vaší partnerky....

Osobní krize

Dotaz: Věra

Dobrý den, po dvou letech mi partner odešel zpět do bytu. Jsme oba v raku, rozuměli si, a měli se rádi myslím.Jako důvod uvádí že nesnese mého maldšího syna moji výchovu, že jen platil a byl využit - investici do mého domu větší co dal jsme oba ovšem budovali jako zázemí do budoucna pro všechny....Najednou ale obrat, odchod, a já jak byla zpočátku úžasná matka a milenka a hezky se o něj starala, tak nyní touží po svobodě, klidu a chce zpět svoji investici. Já si našla druhou práci a nevím, jak z toho ven. Situace není lehká, přišla jsem o jeho pozornost, peníze, muže, který tu byl....Je v tom dle mého vliv jeho dospělých dětí, kde se výchova jaksi nepovedla....syn s ním nemluví a dcera byla na drogách - a to i přesto, že všechno dostali a měli i v dospělém věku....Zdá se mi, že si to léčí na mém 12 letém.....Má cenu vztah lepit ? A jde to vůbec ? Když nyní je ve fázi, kdy hodil vinu na mě a nechce mě ani vidět ? Jak s investicí a domem ? Víte, je těžké znovu se opřít jen o vlastní síly a jít dál s vírou a nadějí do budoucna, stojím na téhle křižovatce tak potřetí, první/ manžel/ otec kluků byl alkoholik, přišli jsme o polovinu domu, výživné 0,-Kč, syna nepřijal......Já se ale chovala čestně, muže přijala dala mu zázemí - jestli nedostal dost úcty za to, co pro nás udělal, nedokážu posoudit a on se cítí opakovaně zneužíván a jsem pro něj jen zlatokopka a špatná investice......Nejsem taková.Celý život pracuju a starám se o děti a dokážu i o muže....Děkuju za odpověd.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nu pokud se vám to stalo už potřetí, pak by bylo asi dobré podívat se na to proč.... a důvod hledat u sebe, u nikoho jiného.

I žena, která celý život pracuje a stará se o děti i muže může dělat někde chyby... třeba se starat podle sebe a nebrat ohled na potřeby druhých, třeba tu starostlivost může přehánět a nebrat ohled na své vlastní potřeby....

Mám zkušenost, že když řeším nějaký problém, je důležité, abych se podívala na celou situaci s odstupem a bez emocí, bez různých předsudků. Pak teprve vidím jasný obraz, nerozostřený mým vlastním chtěním a zažitými vzorci chování.

Já na Vašem místě bych teď vůbec neřešila, kdo za to může a co chce ten pán. Řešila bych sebe, co chci já a proč to nemám. A taky bych si jasně uvědomila, co všechno mám :) Na tom bych postupně stavěla novou stavbu své budoucnosti. Primárně stojící jen a jen na mě samotné.

To ostatní už pak příjde samo.

Najděte si dobrého kauče nebo teerapeuta a buďte při práci s ním upřímná. Vyplatí se Vám to.

Osobní krize

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den.Mám zapeklitý problém.Je mi 38 let,jsem 2 rozvedená a mám 2 děti.Chodila jsem a chvíli i žila s jedním přítelem kterého jsem strašně moc milovala a on mě.Nic v životě tak krásného a exklusivního jako s ním jsem s žádným jiným mužem nezažila.Jenže jsme se asi 12 rozešli a sešli skrz pokaždé něco.A já se ted snažím jít dál a zapomenout na něj nebot mám nový vztah asi 1 měsíc.Ale problém je v tom,že jsme se opt začli scházet na tajno s tím ex přítelem a tudíž vlastně podvádím přítele.Párkrát v opilosti jsem cosi plácla že mi býv.přítel chybí což sem pěkně pokazila a ted ten muj přítel je zklamán a neví zda má se mnou pokračovat,zda to zkousne.Mě to moc mrzí.Víte toho ex přítele pořád miluju ale vím,že spolu být nemužeme.A tak si to vyčítám a trápím se jaká jsem necitelná mrcha.Nevím kudy kam.S tím novým přítelem mi je celkem fajn ale prostě to není uplně tak jak bych chtěla ale zase se přece nemužu pořád vracet zpět.Děkuji moc za vaši upřímnou radu.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Na rovinu?

Ještě nejste, ale děláte vše proto, abyste byla necitelná mrcha...

Otupujete v sobě to, co cítíte a snažíte se HLAVOU, svým rozumem, cítit něco jiného.

Jenže to nejde.

Začít si nový vztah bez toho, abych oběma nohama vylezla z toho předchozího, to je necitelnost.

Necitelnost k sobě samotné.

Hledat spásu v dalším vztahu je hloupost.

Vaše.

Pokud na ni doplácí ještě někdo jiný, je to taky hloupost - jeho.

Osobní krize

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Zdravím. Potřebuji radu od lidí kteří si vlastním nebo cizím zaviněním nadělali velké dluhy a kterým se podařilo se těchto dluhů zbavit. Díky mým dluhům se mi rozpadá manželství které trvá už skoro 16 let, máme krásnou dceru a jsou pro mě vším. Vím že tento problém vyřeším když nás očistím, začnu více myslet nad svým životem a vrátím své ženě lásku a důvěru ve mne. Pokud si tím někdo z vás prošel, poraďte mi prosím jak se vám podařilo vše urovnat. Budu vděčný. Děkuji.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Bohužel, poradna je nastavena pouze na moje odpovědi...

A já tuhle zkušenost nemám.

Ale radu mám: obraťte se na profesionály, na finanční poradce, kteří se zabývají právě dluhy. Pokud ty nepocházejí z podnikání, jsou schopni Vám efektivně pomoci.

 

Zkuste:

http://www.nemamdluhy.cz

http://oddluzteme.cz

http://www.muj-bankrot.cz/podminky_osobniho_bankrotu/

atd. atd.

Na netu najdete spoustu informací

Reakce na příspěvek

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den, potřebovala bych prosím poradit ohledně své kamarádky,která je paranoidní a velice nedůvěřivá ve svém vztahu.Žije s přítelem který ji miluje a ona jeho,její nedůvěra nejspíš vychází z předchozího vztahu kdy byla často podváděna a neustále vystavována lžím. Sama přiznává že ji přítel nedává jakékoliv podněty k tomu aby mu nevěřila,ale ona i tak přikaždé sms,volání,odchodu bez ní za kamarádem, si vykonstruovává různé scénáře o tom,kde co s kým provádí. Dovršilo to k tomu,že i chtěla sáhnout na život,ale on i tak při ni stojí, říká jí jak jí miluje a pod. Ráda bych ji nějak pomohl,ale ona k psychologovi nepůjde bo tam chodí samí blázni což ona nechce být a stále si myslí že není možné aby byla spokojená ve vztahu děkuji za radu

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Rada je úplně jednoduchá: nepleťte se do toho.

Kamarádce pomoci nemůžete, protože pomoci lze jen tomu, kdo si o pomoc řekne.

Přes tohle pravidlo mohou jen skuteční odborníci a to Vy nejste.

Spíš zkuste pomoci sama sobě, to je ve Vaší kompetenci.

Takže ptejte se sama sebe: proč jí vlastně chcete zachraňovat?

Reakce na příspěvek

Dotaz: Andulka

Děkuji za Váš názor na dotaz - soužití s emočně chladným člověkem. Vzala jsem si Vaši radu k srdci a přestala řešit projevy sladkými slovíčky. Musím uznat, že jsme se doma posunuli o velký kus dál, protože , i když neuslyším to krásné "miluji te", tak se teď dočkám reakce na moje vyznání, což je většinou pěkné objetí a úsměv od mého partnera. A beru to jako osobní vítězství, to že mě má rád mi dokazuje jiným, pro něho asi přijatelnějším způsobem. Ještě jednou děkuji :-)

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

A také Vaše velké osobní vítězství je! Jste moc šikovná :)

Možná Váš partner není emočně chladný člověk, spíš jen své emoce neumí vyjadřovat navenek. Rodiče ho to prostě nenaučili, protože ani je to nikdo  nenaučil.... kdo ví, jak to v rodině mají....

Podstatné je, že VY jeho lásku CÍTÍTE. A že on dovede ocenit, že jste přestala "tlačit".

Je to všechno o trpělivosti a vzájemné toleranci, o pochopení pro toho druhého, ale v žádném případě nikoliv na vlastní úkor.

Možná, že když to spolu takhle krásně zvládáte, časem se i těch sladkých slůvek od něj dočkáte a pak si můžete být jistá, že budou ze srdce.


Držím palce a děkuji za zpětnou vazbu.

Osobní krize

Dotaz: Stevo

Zmanzelkou sme 16 rokou,s toho 10 rokou manzelia. Prve roky nasho manzelstva boli neuveritelne krasne,boli sme idealny par. Vo vsetkom sme si rozumeli.Mame spolu 4 deti.Dve ma manzelka z predchadzajuceho manzelstva,jedno mame spolocne a dcerku mame v pestunskej starostlivosti.Naz zivot bol krasny az na mensie kolizie.Vstetko sa zmenilo asi pred piatimi rokmi. Zacalo sa to vysporiadanim rod.domu,ktory som ja odkupil od otcovych surodencov.Cely sme ho zrekonstruovaly a boli sme teoreticky stastny,hoci sa manzelka nikdy v tom dome necitila ako doma. Zacali sme podnikat,celkom sa nam darilo.Zial ja som coraz viacej casu travil v robote,sle manzelku som stale miloval.Ale aj tak som sa nejako zacal menit,uzatvarat do seba,nejako som vsetok ten tlak,neviem ci je to spravne slovo nezvladal az som sa psychicy zosipal.Manzelka ma ale stale drzala nad vodou,neskutocne ma milovala a aj ja ju ,ale nedaval som jej to dostatocne najovo.Tocila sa len kolo mna.Doslo to az tak daleko ze sme sa rozhodli odsthovat uplne do ineho mesta,kde sme nikoho nemali a nepoznsli.Nastastie sme nadli idealny starsi domcek,ktory si msnzelka neskutocne oblubila.Mysleli sme ze tym sa vsetko vyriesi.Zial nie.Chvilku sme este viedli nase dva obchody v minulom bydlisku,ale uz to neslo tak dobre a pomali nam zacali dochadzat peniaze.Zacali sme si zhanat pracu,ja som si nieco nasiel ale este viac nam to uskodilo ako pomohlo.Teraz si aj velmi uvedomujem ako malo som sa venoval svojej manzelke,hoci stale som jej vravel ze ju milujem.Slova ale niekedy nestacia.Manzelka si tiez nasla pracu na zivnost,venovala tomu vsetko svoje nadsenie a dost penazi ,ktore nam zostali.Odisiel som s predchadzajucej prace a zacali sme pracovat spolu.Bolo to fajn a mali sme sa velmi radi.Zial ta praca nas velmi financne skor zrujnovala ako nam pomohla a to sme ju robili z neuveritelnym odhodlanim.Skoncilo to az tak daleko ze som musel oddist do zahranicia aby sme sa z toho dostali.Nasiel som si dobru pracu a myslel ze je vsetko ok.Financne bolo aj moja prva dovolenka doma teoreticky ano,ale asi len teoreticky.Este vzdy sme si hovorili ako sa velmi lubime. Ja som dost tvrdohlavy a manzelka sa mi vzdy spravila po voli ,abymi dokazala ako ma velmi milujem.Aj som ju miloval len to nedaval najavo tak ako ona.A to jej zacalo velmi chybat.uz ked si ma brala tak mi povedala,ze dufa ze jej nikdy neublizim.Kedze sa uz raz zklamala.Ja sa som jej ublizil ,ale nie umyselne.Ja som zil v nejakom svojom svete a myslel si ze je vsetko ok.Tych veci z mojej strany bolo zlych az az. A vyvrcholilo to tak,ze pred vianocami mi zavolala ze uz ma nemiluje a nikdy uz nebude,a nedovoli aby som jej viac ublizoval. Povedali mi mozme byt manzelia,kym su deti male ale nic viac,nikdy nic viac. Az teraz som si uvedomil ako ju neskutocne milujem a ze neviem bez nej zit. Zacal som ju este prosit aby mi dala sancu,ze sa vsetko zmeni,ze som si to uvedomil. Zial bola neoblomna.Aj ked som prisiel na vianoce tak sa nic nezmenilo.Nade dve mensie deti nic netusia,ale dve vecsie,teda uz dospele o vsetkom vedia. Kym som bol doma ,skoro kazdy den som prosil manzelku o odpustenie,ale zial nepomaha. Velmi mi teraz pomahaju starsie deti a ich partneri,hoci nie som ich biologicky otec ale odmalicka som ich vychovaval a niekedy ani k nim sa dobre nechoval. Ale cez to sa mi snszia pomoct,radit aby som tomu dal cas,nechy od seba trochu odychneme a potom sa mozno nieco zmeni. Odisiel som naspet do prace do zahranicia a snazil sa nejako zit. Ale hlava nepusti a skoro kazdy moj telefonat z manzelkou bola prosba nech mi da este sancu. Zial manzelka o tom nechce ani pocut,hovori mi nech jej dam pokoj,nech sa postavim na vlastne nohy,ze je stastna bezo mna,ze uz ku mne nic neciti,lebo som tu ladku jej v srdci znicil tym co som robil alebo lepsie povedane nerobi Psychicky som sa doslova zrutil,chodil som sice do prace ale vobec nejedol,nepil stale myslel na manzelku.Volal som jej kazdy vecey vecer,ale velmi sa so mnou nebavila.Niekedy som to samozrejme nevydrzal a prosil zase o odpustenie. Velmi jumilujem a nehcem ju stratit,neskotucne pocitujem ako mi chyba,doslova ma boli srdce ked na nu myslim. Len pre nu uz nic neznamen. Nemozem uverit ze by sa jej ladka len tak stratila,neskutocne ma milovala.Detia a znami mi stale prizvukovali aby som na nu netkacil a dal tomu cas,lenze mne to vydrzalo tak dva dni a zas som bol psychicky  na dne a prosil o odpustenie,hoci som jej slubil ze jej dam cas,aj ked mi stsle prizvukovala ze uz nikdy meczi nami nic nebude. Ja stale verim ze ano.Zial jeden den som jej znovu napisal ako ju neskutocne milujem a stalo sa to najhorsie,ze som ju neskutocne nastval a napisala mi ze je mam dat konecne pokoj. A prestala mi odpisovat. Lenze ja si neviem predstavit zivot bez nej,je to moja prva a jedina laska. Psychicky ma to tak polozilo,ze som jej napisal sms ze uz jej nebudem stat v ceste a pokusil sa o samovrazdu. Stihla mi vsak zavolat a doslova tym z so mnou rozpravala hoci sme od seba 1200km dostala dole zo stolicky a slucky. Samozrejme ze mi nepovedala ze ma miluje,len ze chce mat po svojom boku chlapa a nie to co som ja. Ze ak sa zmenim potom sa mozme porozpravat. Ja vsak neviem ako dalej. Myslim na nu kazdy den,neskutocne sa trapim koli tomu,ze ju ztratim.A co je este horie,slubil som ze jej nebudem volat,ze zavola ona.Priesiel uz tyzden a ja sa idem niekedy doslova zblaznit a neviem co dalej. Velmi chcem byt s nou. Poradte prosim?

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Vy svou ženu neposloucháte...neslyšíte ji, neslyšíte její srdce, jeho pláč....

Nechci být krutá, ale věře, že tohle říkám s láskou k trpící lidské bytosti, kterou z Vašich písmenek vnímám - teď slyšíte jen své chtění....

Zkuste se naladit na své srdce, ne na svou hlavu, která Vás ničí... Sám to nejspíš nezvládnete, vraťte se domů a najděte si dobrého psychologa, terapeuta, který Vás provede tímhle peklem, které teď prožíváte. Nezůstávejte s tím sám. V životě sebesilnějšího člověka, sebesilnějšího a tvrdšího muže není statečností to, že se bije se svými démony sám, ale to, že uzná a příjme svou slabost a najde někoho, kdo se s nimi bije po jeho boku společně s ním. A věřte, že teď momentálně tím NĚKÝM  Vaše žena být nemůže. Jsou to VAŠI démoni, ne její a ona NENÍ Váš terapeut.

Kdyby jím byla, už nikdy by nemohla být Vaší partnerkou, nechtějte to po ní. Ublížíte jí i sobě.

Hodně štěstí.

Osobní krize

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobry den, Uz sem dvakrat zjistila ze my pritel se kterym sem dva roky a cekam snim dite,byl neverny ..poprve mi slibil ze uz to neudela a podruhe sme se pohadali protoze je pry velmi nespokojeny snasim zivotem.uz mu nemuzu duverovat,diky nemu neverim na kamaradky,kolikrat sme se pohadali a nadhazoval ze mu ja sem neverna pritom sedim skoro porad doma,a on my vycte jenom kdyz my napise kamarad.newim zda zvladnu jestly zjistim dalsi neveru a hlavne ze bych mohla prijit o nase dite kdyby sme se rozesly.uz newim zda na vse todle a ostatni mam silu .....

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

...poprvé mi slíbil, že už to neudělá...podruhé jsme se pohádali....

Tohle mi připopmíná komunikalci matky s pubertálním synem :( Nikoliv dospělé partnerky s dospělým partnerem...

Víte, ono se ne nadarmo říká: sliby, chyby...

Umíte si představit, jak bude Vaše manželství dál vypadat, když už teď je Váš vztah v tomto stavu?

Tipuju, že pokud nezměníte svůj přístup - VY nezměníte - bude to celkem katastrofa. O Vašem partnerovi nemluvím, protože ten se mne na názor neptá...

Zkuste se smířit s myšlenkou, že nikdo z nás nemá automatické právo - např. z důvodu manželství, společného splození dětí, společného majetku ap - právo na absolutní věrnost toho druhého.

Věrnost druhému člověku, to je rozhodnutí. Osobní rozhodnutí každého jednoho z nás, plynoucí z charakterových, morálních a osobnostních vlastností. A pochopitelně z lásky. Pokud ho ten druhý neudělá, rád, dobrovolně a sám za sebe, nijak si ho nevymůžete. Čím dřív to pochopíte a přijmete, tím víc trápení, žalu a bolesti si ušetříte. A nejen sobě, ale i Vašemu dítěti.

Hodně štěstí Vám přeji.

Krize ve vztahu

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobry den, Nevim, kde zacit..vezmu to tedy od konce. Pred tydnem me opustil pritel. Mame petimesicni holcicku. Vygradovaly nase problemy ve vztahu. Neustale jsem se nedokazala srovnat s tim, ze i kdyz jsem s nim mluvila x krat o svych pocitech pretazenosti, unavy a izolace. K nicemu to nevedlo. Vlastne to vedlo k tomu, ze utikal z domu neznamo kam...pak prisel, atmosfera vzdy spatna a bohuzel i nekonecne hadky pred miminkem. Uz jsem nemohla dal a i kdyz jsem se snazila zvladat domacnost, delat teple vecere, citila jsem, ze uvnitr umiram..a bohuzel mu to dava najevo svym podrazdenim. Posledni problem byl ten, ze mi muj davny ex a nyni dobry kamarad (upozornuji, ze mame davno vyresene, ze je to jen kamarad) mi na vanoce daroval masaz v jednom salonu, at si na chvili odpocinu. Pritelovi jsem to rekla dopredu, masaz odsouhlasil..kdyz jsem se z ni vratila, osocil me, ze ho podvadim. A pak uz to jelo...nedokazu se prenest pres pocit, ze mi muj pritel neduveruje a i kdyz vi, ze toho mam ted nadhlavu, mysli si, ze mam jeste energii na nejake blbosti :( ..nemam. Bohuzel i kdyz jsem se snazila argumentovat proti jeho narceni, jsem pro neho nevernice a basta. Rekla jsem, ze bychom tuto vztahovou tragedii meli ukoncit a mozna jsem cekala, ze to nebude chtit zahodit a probereme problemy. Misto toho se sbalil s tim, ze jsem mu znicila zivot a odesel. Ted me trapi, ze neprojevuje zajem o malou a vlastne ani o nas, z ceho budeme zit apod. Je stale urazeny a nastvany. Obavam se, ze s moji berani povahou se nepohneme. Jsem prilis hrda a nesnasim nefer jednani...to pak nedokazu udelat prvni krok. Stale uvazuji, zda mam vytrvat a bojovat uz s malou sama v zivote nebo neco lepit. Bohuzel se obavam, ze ty problemy budou dal a jen se to bude zhorsovat a dcerka to bude poslouchat. Je mi lito, ze i na muj dotaz, zda nam da nejake penize, me poslal za byvalym. Existecni tlak a neustala samota s ditetem me uz zmaha..nevim, jak dal.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

K čemu mělo vést Vaše mluvení s ním o Vašem přetížení a únavě?

Co jste od něj očekávala?

Tohle si pečlivě promyslete a zvažte.

Když si žena stále jen naříká a stěžuje a muž vlastně neví, co po něm chce, často utíká až uteče docela. Záminka, aby si to sám před sebou obhájil a nebylo mu ze sebe samotného na zvracení, ta se vždycky najde. Je jedno, když je stupidní, hlavně, že nějakou našel...

Rozmyslete a prociťte si, zda s tím mužem chcete žít...zda jste ho jen odehnala a nebo by jednou stejně odešel, protože takhle si život nepředstavoval.

Já nevím, co máte dělat, já Vám tak maximálně mohu říci, co bych dělala já - našla bych si dobrého právníka, který by s tím mužem komunikoval o potřebách našeho dítěte a alimentech na něj i na mě, místo mě.

Protože já bych skousla, že nějaký muž opustil mně, ale těžko bych akceptovala, že někdo trucuje natolik, že se nezajímá o své dítě. Takovému člověku bych už asi těžko věřila, že se na něj mohu spolehnout. Leda by šel na terapii a pořešil si své klukovské bolístky a zranění. JInak ne.

Ale mě zase neberte tak vážně, já jsem "cáklá" povoláním, Vy to třeba můžete mít jinak. Každopádně zvažujte pečlivě, protože nejde jen o Vás.

Hodně štěstí.

Reakce na příspěvek

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Dobrý den. Mám takový dotaz, který mě moc trápí a sám si s ním nevím rady. Chodím už rok a půl s holkou, kterou moc miluju, jsem s ní moc štastný a nikdy bych ji za nic v životě nevyměnil. Je to moje zlatíčko, ale občas mám chvilku , kdy mám takové pocity , že ji nemiluju a bojuji sám ze sebou. Ten pocit trvá tak půl hodiny a pak je zas vše v pořádku.Jsem s ní moc rád a nechápu, proč mám takové pocity. Poradíte mi prosím?

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Co to znamená OBČAS? Kdy přichází to vaše OBČAS? Jakou má podobu? Proč s tím bojujete? A jak? Co vám ten boj dává? K čemu ho potřebujete?

Reakce na příspěvek

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

Přeji dobrý večer já ten dnešní strávila pročítáním vašich odpovědí na lidská trápení.Ráda bych znala váš názor ,protože mám pocit , že stojím tak trošku na křižovatce.Je mi 41 a mám tři děti , 20,9 a 3 roky.Jsem 2x rozvedená a nyní žiji rok a půl ve vztahu s přítelem.S prvním manželem - stejně starým mám dvacetiletou dceru - manželství trvalo 7 let - poslední rok prakticky mrtvé.Ukončil ho vztah s mým druhým mužem o 8 let mladším.Byla to moje velká láska a já ho bohužel viděla přes růžové brýle.V době kdy ode mne puberta a neshody s mým mužem vyhnaly mou nejstarší dceru(v té době jí bylo 14) a můj 24letý bratr spáchal sebevraždu , si můj muž našel milenku- mou sestru..přišla jsem na nevěru po třech měsících.Sestře jsem pomáhala finančně a jezdila k nám na dlouhotrvající "návštěvy".S pomocí manželské poradny a mého krajního sebeovládání(žádné rejpání a výčitky)jsme naše manželství zachránili a za dva roky jsme byla těhotná.V té době těžce onemocněla moje maminka , se kterou jsem si byla velice blízká.V té době jsem zjistila , že si našel v práci milenku .Snažila jsem se ze všech sil udržet celou tu šaškárnu ale když u ní začal přespávat dala jsem mu na výběr a on si vybral slečnu.Krátce po tom mi maminka zemřela..Manžel se rozvádět nechtěl , chtěl žít jako mormon , což já nedokážu a hlavně nechci.Po tom všem jsem bohužel i jako těhotná musela brát dva měsíce antidepresiva.Před porodem jsem je vysadila , ale i tak se mi narodil malý vzteklounek s rozštěpem rtu.S manželem jsem se rozvedla ,ale přiznávám , že jsem se spolu během rozvodu párkrát vyspali.Já asi tak trochu doufala , že se ten krám zas nějak slepí.Naštěstí se tak nestalo.Po roce a půl kdy jsem byla sama jen s příležitostnými partnery jsem se seznámila s přítelem , se kterým jsem se po roční známosti rozešla kvůli jeho alkoholizmu.Poslední půl rok jsem s ním byla hlavně kvůli jeho psovi a domku na vesnici co měl.Nyní chodím s přítelem ze stejné vesnice.Je o 7 let mladší a je bezdětný.A to je jádro pudla.Sama mám tři děti a vím jak to člověka naplní.On tvrdí , že děti nechce..prý jich mám dost pro oba.Bydlíme spolu a na víkendy jezdíme k němu domů - má dům napůl s otcem.Myslím , že máme pěkný vztah , má rád mé děti a ony jeho.Jeho tatínek je přímo miluje.Plánujeme společné bydlení v jejich domě.Já mám svůj vlastní velký byt takže jsem finančně naprosto nezávislá.Já jsem beranka 10.4.1973 a on beran 27.3.1980.Náš vztah je někdy trošku výbušný.Snad jsem vás moc nezahltila informacemi.Prosím jen o trošku té vaší životní moudrosti.Nechci stále znovu začínat:-)

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Ani se nedivím, že váš vztah je poněkud výbušný. Nejen, že jste oba berani, ale pro Vás je důležitá nezávislost, samostatnost, pro Vašeho přítele zase spolupráce.. je citlivější. Oba máte jednu sedmičku a to jsou krom možných léčitelských schopností, také velká očekávání a iluze...Navíc ani jeden nemáte v mřížce pětku, přítel má navíc rovinu Saturnu, což znamená, že ho v životě čeká zkouška trpělivosti a vytrvalosti, tam, kde to jiným jde všechno samo, on bude muset pořádně zabrat. Pětka propojuje celou mřížku, pokud chybí, je všechno "složitější", je třeba být obezřetnější ke všemu, co děláte, dávat pozor sám na sebe, netlačit a dokud nedotáhnete jednu věc do zdárného konce, nezačínat novou, protože ve finále nemusíte dokončit nic a jen o tom mluvit, co by kdyby...


Ale nerada bych se pouštěla do nějakého hlubokého rozboru, to po písmenkách ani nejde.
Osobně si myslím, že Vy sama nejlíp víte, co je pro Vás to nejlepší. Jen prostě poslouchejte svou intuici, nelamte ji a neznásilňujte svým rozumem. Prožila jste toho už tolik, že se nemáte čeho bát. Jen prostě poslouchejte, co Vám říká srdce, proberte to se svýn rozumem a snažte se, aby mezi oběma zavládl soulad. Pokud se to nedaří, představte si, že se rozhodnete podle svého srdce a pozorujte, co na to říká Váše tělo. Pak si představte stejnou situaci jen s tím rozdílem, že v ní poslechnete svůj rozum a opět pozorujte, jak se cítí Vaše tělo. Jak Vám je, jak se cítíte v jednotlivých představách. Tělo je moudré, obvykle ty dva - rozum a srdce - dovede "rozsoudit" :o)

To, co mne na tom, co píšete nejvíc zarazilo, je ona věta v titulku: "MYSLÍM, že máme spolu pěkný vztah..."

A jak to CÍTÍTE?

 

Vnímám Vás jako člověka, který se nerad otevírá druhým. Raději vydržíte i to, co se Vám příčí, než byste dala najevo, že Vás to bolí....a důsledkem je to, že Život přitvrdí... příjde další rána.

Z vlastní zkušenosti vím, že tady je jediná pomoc - neprat se sama se sebou, neprat se s nikým za každou cenu, protože tou cenou jste vždycky Vy sama, Vaše pohoda, zdraví, štěstí...

Být pravdivá a laskavá sama k sobě je mnohem důležitější, než být pro někoho jiného přitažlivá, důležitá, nepostradatelná...být vyjimečná.  Protože tohle jsou jen hry, není to pravda a ve finále to bolí jako "sfiňa". A bolí to jen a jen Vás...

 

Myslím, že Vám by mohlo hodně pomoci toto cvičení, zkuste to, může to být dost náročné, emocionálně náročné, ale otevře Vás to a je to každopádně cesta, jak najít svůj směr:

http://www.janbim.cz/cviceni/zivotni-poslani/

Osobní krize

Dotaz: Anonymní uživatel/ka

byli jsme s přítelem 2 roky všechno nám klapalo občasné normální hádky ale jinak skvělej vztach potom ho jeho kamarádi seznámili s jejich kamarádkou a on si s ní začal furt psát přes fb byli jsme u mě a on ke mě vubec nešel furt si psal s ní tak sem se ho ptala jestli se do ní zamiloval on mi řekl že možná druhý den mi řekl že mě miluje a že se mi omlouvá ale že miluju jenom mě ten večer šel s ní a klukama ven pít já tam šla s ním pak jsem šla domu byli sme domluvení že o pulnoci se vrátí kemě ale on nepřišel nespala jsem celou noc ráno sem byla naštvaná ale i vyděšená tak jsem mu napsala naštvanej vzkaz po fb on mi řekl at přijdu tak sem vyděšená přišla on se díval do země a řekl mi že jí miluje a že to budeme muset ukončit já jsem ho prosila nakolenou a doufala jsem že to neni pravda ale byla po pár dnech sme se domluvili že si dáme sraz u mě on byl sice s ní ale kemě přišel sám a řekl že si myslí že stejně skončíme spolu jednou a spal u mě pak odešel a hodně dlouho se neozívá a já nevim co mam dělat pořád ho miluju navzájem sme se odpanili on ani na sex moc nebyl ale potom s ní se to změnilo poradíte co mam dělat

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Uf.... tak dlouhou větu - souvětí - jsem ještě nečetla.

Nevím, kolik Vám je let, ale jestli pod cca 17+-, tak bych to viděla jako prostou životní zkušenost, které se jednou zasmějete. Protože takovýchle kluků bude ještě několik a bude to jen dobře, protože čím víc jich bude, tím víc se o vztazích naučíte, vyzkoušíte si, jak to funguje.

Jestli je Vám víc jak 18, neumím Vám poradit. Nebo umím, ale to bych popsala celou poradnu...

Zkusím to říci ve zkratce: pokud prosíte na kolenou o něco, co by Vám ten druhý nměl dát sám a s radostí, je něco špatně. Špatně ve Vašem vlastním nastavení.... Takovéhle prošení nefunguje a přináší v životě řeky slz a hory trápění. A pak taky veliké znechucení.... Vždyť jen si to představte, že Vás bude někdo na kolenou prosit, abyste snědla horu něčeho, co z duše nenávidíte a po čem Vám je špatně. Tohle přirovnání vypadá uhozeně, ale věřete mi, že je trefné.


Nemůžete druhého mutit, aby Vás miloval. Pokud ho navíc o to ještě budete prosit, dehonestujete sebe, Váš vztah, jeho...prostě všechno, co kdy bylo hezké.

Nedělejte to. Nechte ho jít. Nezasloužíte si takového kluka, který dopustil, abyste se před ním ponížila.

Osobní krize

Dotaz: Ivča

dobrý den,je to zhruba 8 měsíců co jsem zůstala sama se 2 dětmi,s přítelem žijeme ve spol.domácnosti 5 let,náš vztah byl dá se říct problematický už od začátku,často mi lhal,a co se týče fin.¨zajištění rodiny na něj nebyl spoleh.Předností mu byli kamarádi a přátelé.Nyní je ve výkonu trestu ,není to vrah ani násilník,jen pyká za svoje chyby co udělal.Věděla jsem jen část z toho co se stalo a zbytek jsem se dozvěděla z trestního oznámení ,které jsem našla doma.Nemůžu mu už věřit,navštěvuji ho 1 za měsíc,ale nevím a ani si neumím představit jak to bude až se vrátí.slibuje mi i píše v dopisech jak ho to změnilo k lepšímu,jak si vše uvědomuje že nám ublížil,a že chce abych mu dala ještě jednu šanci,popravdě tomu moc nevěřím že tohle může člověka změnit,i když nevím nikdy jsem se s tím nesetkala.Pravda je ta že mi chybí i muž,jak po psychické stránce tak po fyzické stránce.Seznámila jsem se s mužem,ale bohužel je 17 let ženatý a ve vztahu mu to cca 3 roky nefunguje.Rozumíme si a je to člověk se kterým si můžeme říct cokoliv,v mém vztahu také strašně chyběla společná komunikace,z mojí straně ne ale z přítelovi ano,nechtěl nic řešit a nedalo se s ním ani normálně mluvit.S mužem kterého jsem poznala je to čerstvé cca 14 dní se stýkáme cca 2x do týdne a vyhovuje nám to,jen nevím jak dlouho to tak bude,bojím se äbych se do toho nezamotala víc a nezamilovala se do něj časem.Myslíte že dělám správně,mám trošku i výčitky že jsem nevěrná,ale nemůžu si pomoci je mi s ním hodně fajn,co se týče sexu ,ten jsme měli zatím jednou.děkuji za odpověď

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Netuším, zda děláte chybu, já Váš život nežiju...

Kdyby to byl ale můj život, nejspíš bych se modlila, aby se kolem mně objevil někdo, kdo by mi dokázal říci to klasické: ty jsi ale krááááva nebeskááá.

Moc bych o to stála, protože by mne to uchránilo od dalšího zklamání, obrátilo k sobě samotné, donutilo přemýšlet, proč pořád dělám stejné chyby a jednoho vykuka měním za druhého.

Každý ženatý muž na záletech vykládá milence, že mu to doma nefunguje. Pouze opravdový chlap, má-li takovéhle bokovky, o své ženě nemluví vůbec, a pokud už ano, tak jedině hezky, aby milenka hned na začátku pochopila, do čehio jde, na čem s ním je a že bude navěky number two.


Pokud jde o muže, se kterým máte dvě děti a kterému jste roky promíjela jeho nespolehlivost, nevím, zda se dokáže změnit. Pobyt ve vězení člověka obvykle změní. Pokud má dobrý základ, tak většiniou ještě víc k dobrému, pokud je to nespolehlivý spratek, tak většinou ke špatnému. Ale není to pravidlem.

Tohle bych ale, kdybych žila Váš život, neřešila. V první řadě bych spíš řešila to, proč jsem tolik let zavírala oči nad tím, s jakým mužem žiji...co je to ve mně, že jsem se s ním spokojila...a co je to ve mně, že hledám řešení u jiného, který se v podstatě chová stejně...Stejně nespolehlivě.

Aby nebyla mýlka, já teď neřeším to, že ten muž je své ženě nevěrný, mně osobně by spíš varovalo to, že o ní a jejich manželství vykládá hovadiny. Vykecává vám díru do hlavy, jak si se ženou nerozumí místo toho, aby o tom mluvil s ní. A to chlap prostě nedělá. To dělají jen malý kluci a je fuk, kolik jim je let.

Já naprosto chápu, že je Vám smutno a jste okouzlená jiným mužem, jste zamilovaná.
Jen Vám z celého srdce přeji, abyste za čas nebyla ještě smutnější.

Dobrý den, potřebuji prosím poradit. Jsem ve středním věku a po složitém rozvodu jsem poznala o 9 let staršího muže. Vše bylo ideální, propukla veliká láska, pak přišel šok, když mi řekl, že je ženatý. Jeho manželství bylo několik let nefunkční a on to řešil pobytem a flirtováním na internetových seznamkách a milenkami. Nikdy se prý nechtěl rozvádět, vyhovovalo mu to tak. Já jsem s ženatým mužem chodit nechtěla, proto jsem se s ním rozešla. On prý beze mě nemohl být, rozvedl se a dali jsme se znovu dohromady. Teď žije už 2 roky se mnou a mými dětmi. Hned po jeho nastěhování jsem mu řekla, že jsou pro mě nepřípustné jeho flirty na seznamkách, on řekl, že to není problém a všechny je zavřel. Jaké bylo moje překvapení, když jsem po půl roce náhodou zjistila, že je má zase otevřené a píše si velmi intimně s mnoha ženami. Vypukla velká hádka, přísahal mi, že je to jen z nudy v práci apod. Opět je všechny zavřel a já mu dala další šanci. Jenže za nějaký čas jsem zjistila, že si nějaké "kamarádky" ze seznamek nechal na mobilu a volá a píše si s nimi dál. Opět další hádka, další sliby, další usmíření. Opravdu jsem mu chtěla věřit. Jednou mne požádal o pomoc s internetem ve svém mobilu a já jsem tam náhodou našla otevřenou další seznamku a on na ní hodnotil ženy. Prý zase jen z nudy, nic to neznamená, on mě miluje a já jsem žárlivá hysterka. Vážně už nevím, co mám dělat. Od té doby mu nevěřím, mám tendenci prohlížet mu mobil, historii v počítači, on tvrdí, že mu to nevadí, prý už je čistý. Mám ale strach, že je to jen dočasné, jakmile polevím v ostražitosti, on okamžitě začne znovu. Prý tak byl celý život zvyklý, ale kvůli mě s tím určitě přestane, neustále jen slibuje, ale já už mu nevěřím. Jinak máme vztah pohodový, ale tohle nám ho bohužel velice narušuje. Jsem opravdu já ta špatná, když mi vadí jeho virtuální sexuální kamarádky? Myslíte si, ze zkušeností, že je možné, aby se starší muž změnil? Moc děkuji za odpověď.

Mgr. Eva Ráčková

Odpověd

Mgr. Eva Ráčková

Nemyslím.

Nemyslím si, že by se KDOKOLIV změnil jen proto, že to chce někdo JINÝ než on...a to ani tehdy, pokud mu na tom někom hodně záleží. Může hrát hry, slibovat a to dokonce i sám sobě, že už nebude dělat to, co se druhému nelíbí...ale jen podvádí a lže a to především SOBĚ...

 

Vám vůbec nezávidím. S tím naprostým vyhraněním se jste dostala sama sebe do hodně nepříjemné a náročné situace - musíte pořád stát na stráži a hlídat, aby partner zase "neuklouzl". To musí být hodně vyčerpávající...

 

Ten muž Vás nejspíš (zatím) hodně miluje, protože se snaží, stojíte mu za další lži a slibování...ale jednou mu dojdou nejen sliby, ale i trpělivost a odejde.

 

Co s tím? Nu, já nevím. Jen vím, že pokud někoho miluju, tak takového, jaký je, se vším všudy, nesnažím se ho změnit, miluji ho i s jeho podivnými koníčky a zálibami. Nu a pokud jednoho dne zjistím, že to nedávám, že mi to opravdu VADÍ, tak to prostě vadí MNĚ, je to tedy MŮJ problém... Řeším si ho tedy sama se sebou, druhého do toho nezatahuji, protože on s tím má společného jen to, že mi něco ukazuje...zrcadlí nebo-li projkuje. Něco, co je ve mně a na co se nechci a nebo opravdu bezbolestně nemohu podívat...

V tomhle příladě dle mého nezbývá než přestat tlačit na pilu, nechat věci plynout a jen pozorovat, jak se vyvíjejí, podle toho pak reagovat, protože Vás už tolik jejich vývoj nepřekvapí ani nebolí.... a nebo udělat rychlý řez, dát takovému partnerovi pusu na čelo, poděkovat mu za hezké chvíle, které Vám dal a beze snahy ho měnit, ho poslat k čertu.

Já osobě nějakou třetí a efektivní cestu neznám, protože všechno ostatní je jen hra, kterou nikdo nevydrží hrát donekonečna.

 

Zkusila bych rozjímat nad tím, proč mi osud poslal právě takového muže - úžasného a pohodového, ale zároveň pro mne nespolehlivého...čeho se to vlastně bojím, proč mi tak ty jeho virtuální kamarádky vadí.... a co s nimi mám společného...

TESTOVÁNÍ: Steam mop plochý XXL Power lines od Viledy

Polévka ze záhonku

Polévka ze záhonku

26 hlasů
25min 475 kJ 62 Kč

Nejčtenější články

Tip na večeři

Mandlové rizoto

12 hlasů
60min 751kJ 80 Kč

Jednoduché rizoto s mandlemi.

Dýňové ragú

11 hlasů
50min 198kJ 160 Kč

Ragů z dýně, hub a brusinek.

Poradny

Na jaké dávky mám nárok před nástupem na PPM?

Dobrý den,pokud dojde k ukončení pracovního poměru ve zkušební době, máte do doby nástupu na mate... Více

Ovlivní nemocenská výši peněžité pomoci v mateřství?

Dobrý den,na mateřskou dovolenou nastuujete v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před stano... Více

Beran

Horoskopy Beran

21. 3. - 20. 4. změnit

Zrozence tohoto znamení čeká týden plný modrého nebe bez mráčků (tedy obrazně řečeno). Využijte toho, odhoďte nedůležité starosti a žijte naplno! Pokud do svých plánů navíc zahrnete milovaného člověka, vyhnete se potenciálním problémům, které...

Více