Kde hledat příčinu nechuti k sexu? Možná vám jen chybí motivace, možná je nízké libido důsledkem hormonální nerovnováhy. Podle čeho se to dá určit přesně a jaké máte možnosti nápravy?
Na co si moderní ženy stěžují asi nejčastěji? Tedy kromě toho, že u přeplněné skříně věčně spílají nad tím, že nemají co na sebe? Odpovědí je protestující libido, jehož poklesu čelí více než 40 procent příslušnic něžného pohlaví, praví statistiky. Proč se touha po intimitě vytrácí i z láskyplného vztahu? A lze s tím vůbec něco dělat?
Zlato, dnes ne
Nízké libido se dá podle lékařů považovat za druh sexuální dysfunkce. Někdy mu předchází vaginální suchost, bolestivost předchozích pohlavních styků nebo neschopnost dosáhnout orgasmu. Jindy zase prostá absence motivace či hormonální vzpoura. Právě poslední ze jmenovaných příčin prý bývá ta nejběžnější. Co mají hormony společného s tím, že fyzický projev lásky se svým partnerem raději vyměníte za klid, ticho a večer s knížkou?
Hluboko skrytý problém
Ženy potřebují k zachování hormonální rovnováhy tři klíčové hormony, kterými jsou estrogen, progesteron a testosteron. Jejich nevyrovnané hladiny narušují pohodovou existenci z více důvodů, neboť zpravidla mohou za endokrinní poruchy, návaly horka, pokles kognitivních funkcí, výkyvy nálad, nárůst hmotnosti a v neposlední řadě i to snížené libido, které je výsledkem zhoršené produkce testosteronu.
Je pravda, že mnohým slovo testosteron vyvolá představu zpocených mužů v posilovně, ovšem i jejich něžným polovičkám koluje v žilách, i když samozřejmě v mnohem menším množství. Tento hormon řídí sexuální touhu, metabolismus kostních tkání i úroveň energie, takže pokud jeho výroba stávkuje, kromě jiného se dostavuje i nechuť k milování. Kde hledat řešení?
Odborná pomoc versus příroda a vůle
První možností je hormonální substituční terapie, kterou lékař stanoví na základě krevních testů. Pokud je vám však užívání přípravků obsahujících testosteron „proti srsti“, nabízí se i bylinné prostředky, jež přirozenou produkci hormonů podporují. Krok správným směrem jsou i změny ve stravování. Je prokázáno, že hormonální rovnováhu zachovávají potraviny s podílem zinku, hořčíku, bílkovin a fytoestrogenů. V tomto směru se velký důraz klade i na pravidelnou fyzickou aktivitu, která dokáže ledacos napravit…
