Při zmínce o měděném nádobí se ve své mysli nejspíše ponoříte do prostředí idylické kuchyně s krásnými měděnými hrnci a pánvemi efektně seřazenými a vystavenými na rustikálním stojanu. Měď je vyhlášená pro svou krásu, a ve skutečnosti byla vůbec prvním kovem, který lidé začali používat. Měděné nádobí je tudíž jedním z nejstarších druhů kuchyňského vybavení.
V dnešní době s tolika různými materiály, ze kterých si můžete vybrat (včetně nerezové oceli, hliníku, litiny, keramiky, nepřilnavého povrchu apod.) je výběr kuchyňského nádobí hluboce osobní záležitostí. Co se mědi týče, nic nevypadá v kuchyni efektivněji, to se shodneme všichni. Ovšem je právě měď tou nejlepší volbou pro vás?
Pozor na teplotu při vaření
Stejně jako všechny materiály nádobí, i měděné hrnce a pánve mají své výhody a nevýhody. Hlavní výhodou mědi je její vysoká tepelná vodivost, díky které se varná plocha rychle a rovnoměrně zahřívá a také rychle reaguje na změny teploty vaření. Tedy ušetříte. A ne málo.
Ovšem je nutné, abyste byli zkušenější typ kuchaře, jelikož se tato vlastnost může velice rychle obrátit proti vám a první várky pokrmů můžete nehezky připálit, a radost z krásného nádobí vystřídá rozhořčení nad drhnutím připálených zbytků.
Dávejte si proto zejména zpočátku pozor na nastavení teploty sporáku a zjistěte (podle typu hrnce a procenta mědi obsažené v plášti) jaká teplota je pro vás při vaření nejlepší. Opravdu kvalitní měděné nádobí nepotřebuje více než max. 60 % výkonu sporáku|!
Je měď jedovatá?
Možná jste se již setkali s otázkou, zda jsou měděné hrnce a pánve zdraví bezpečné. Tato otázka je opodstatněná, vzhledem k tomu, že neošetřené měděné nádobí používané při přípravě „kyselých“ pokrmů (rajčata, ocet) může vést k mírnému vstřebávání mědi z nádobí a do jídla. Měď je toxická, a její vyšší množství v těle není žádná výhra (velmi laicky řečeno). Aby se tato nevýhoda měděného nádobí eliminovala, je takové nádobí obvykle zevnitř potaženo cínem nebo nerezovou ocelí.
Otravy se nemusíte bát
Cín je inertní kov, který vytváří neuvěřitelně hladký nepřilnavý povrch a vede teplo téměř stejně dobře jako měď, takže většina výhod vaření v mědi zůstává nedotčena. Cín je mnohem méně náchylný k vyluhování do pokrmů při vaření, a navíc se snadno čistí.
Nevýhodou je, že se jedná o měkčí kov, což znamená, že se časem opotřebuje a je náchylný k poškrábání a promáčknutí. Proto při vaření nepoužívejte kovové nástroje a nepoužívejte drsné metody drhnutí. Nádobí zevnitř potažené nerezovou ocelí je mnohem odolnější, ovšem lehce klesá míra tepelné vodivosti takového nádobí. každopádně ve všech případech platí zásadní pravidlo:
Nepečte v měděném nádobí v troubě. Příliš vysoké teploty nejsou pro měď vhodné. Pečení svěřte litinovému nebo celo nerezovému nádobí.
Pořizovací cena
Další nevýhodou měděného nádobí je, že je drahé. Měď je zkrátka mnohem dražší než většina ostatních materiálů používajících se pro výrobu nádobí. Finální cena produktu závisí na procentu mědi v plášti hrnce (ty nejlevnější jsou pouze potažené mědí, ty nejdražší jsou celo měděné, zevnitř potažené cínem nebo nerezovou ocelí.)
Údržba
Péče o měděné nádobí je rovněž trochu náročnější. V žádném případě nepatří měděné nádobí do myčky. Následky takového zacházení byste odstraňovali jen velmi těžko. Ovšem i při běžném mytí v dřezu začne měděné nádobí velmi rychle ztrácet svůj lesk a začne zelenat podobně jako střechy a kopule kostelů. Pro odstranění následků oxidace mědi jsou na trhu k dispozici speciální pasty pro údržbu měděného nádobí. Stačí nanést trochu pasty o velikosti lískového oříšku a utěrkou vycídit do zářivého lesku. Pak už jen stačí si překrásnou měděnou pánev zavěsit nad kuchyňskou linku a kochat se její nádherou.
Zdroj: www.howtodoit.com, www.goodhousekeeping.com
Sledujte nás na sociálních sítích:
