Sociální psychologové se často při výzkumech vlivu vztahů na fyzické a mentální zdraví jedince zaměřují především na vztahy mezi partnery. Vyplývá to z historicko-kulturní souvislosti, kdy bylo manželství vyzdvihováno jako základ společnosti. Jenže tím trochu unikal fakt, že na zdraví člověka má daleko větší vliv vztah s pokrevními příbuznými než s partnery a jejich rodinou. Podle vědců z Texasu daleko negativněji působí na zdraví jedince napjatý vztah s matkou, otcem či sourozenci než napjatý vztah s manželem či manželkou, případně tchýní a tchánem.
Autoři z Texasu sledovali přes dvacet let 2 800 osob středního věku. Všímali si kvality jejich vztahů a analyzovali pak to, jakými chorobami během sledovaného období testované osoby onemocněly.
Z analýzy zcela jasně vyplývá, že napjaté vztahy s matkou, otcem či sourozenci souvisely s rozvojem onemocnění v následujících dvaceti letech. Ale napjatý vztah s partnerem tak průkaznou a silnou souvislost s rozvojem onemocnění neměl.
„Upřímně řečeno jsme byli velmi ohromeni, když jsme zjistili, že vztah mezi emočním klimatem v intimním vztahu s partnerem a zdravím v následujících letech je nulový. Vědci se nejčastěji zaměřují na partnerské vztahy, zvláště manželství, a už dopředu očekávají, že bude mít vliv na zdraví jedince. My jsme zjistili, že vztahy v pokrevní rodině mají na celkové zdraví jedince vliv mnohem větší než vztahy partnerské či pokrevně nepříbuzné,“ tvrdí docentka Sarah Woodsová z University of Texas.
Rodinné vztahy jako kámen úrazu
Z nedávného průzkumu, v němž se vyslovily dva tisíce dospělých, vyplývá, že polovina lidí lituje toho, že neinvestuje do vztahů s blízkými dost času, prostoru, úsilí apod.
Člověk je po tisíce let tvorem společenským. Existují drobné výjimky, ale u většiny má nejzhoubnější vliv na psychiku a následně i fyzické zdraví právě sociální izolace. Dobré vztahy s partnery, přáteli a rodinou působí jako prevence na mnoha úrovních. Je prokázáno, že ve šťastném vztahu a s dobrými přáteli kolem se lidé dožívají nejvyššího věku, jsou chráněni před chorobami srdce a cév, méně ohroženi rakovinou, demencí a poruchami myšlení.
