Já mám spoustu přátel, říká poněkud zasmušile kamarád kamarádovi. Ten s úsměvem odpoví, za nejbližší kamarády považuju jen tři osoby na světě. První z nich je poněkud zasmušilý, protože i v tomto případě platí zákon života. Kvantita nenahradí kvalitu. A psychologové z Leedsu dokázali, že to o přátelství platí tuplem. Široký okruh přátel je sice fajn a zábavný, ale když je ouvej a potřebuje člověk psychickou oporu, nenahradí několik velmi pevných a blízkých vztahů s nejbližšími kamarády.
Známí nebo přátelé
Platí také, že mladí lidé mají tendenci mít široké spektrum známých, ale jen málo z nich dokážou označit za nejbližší. Lidé středního a vyššího věku mají menší okruhy přátel, ale mnohem častěji dokážou vyjmenovat do pěti nejbližších osob. A platí také, že lidé středního a vyššího věku jsou šťastnější a se svým životem spokojenější než lidé mladší.
Neplatí přitom, že staří lidé jsou osamělejší. Osamělost je problém, který člověka provází od útlého věku.
Sociální sítě tomu nenahrávají
Mladí lidé často podléhají dojmu, že stovky přátel na Facebooku z nich dělají oblíbence. Jenže sociální sítě naštěstí užíváme už dost dlouho na to, abychom věděli, že je to iluze velmi se vzdalující pravdě.
Jen krůček od osamělosti
„Pocit osamělosti má méně co do činění s počtem přátel, které máte, ale mnohem víc s tím, kolik z nich považujete za velmi blízké, jak kvalitní vztahy s přáteli máte. Osamělost je problém postihující lidi všech věkových skupin. Mladí lidé však častěji hovoří o svých přátelích negativně. Nejsou to totiž skuteční přátelé,“ tvrdí doktorka Wändi Bruine de Bruinová z University of Leeds.
Podle autorů právě osamělost v době dospívání může pozitivně ovlivňovat rozvoj úzkých sociálních kruhů a silných vazeb namísto neustálého pobíhání mezi mnoha lidmi a povrchními vztahy s nimi.
„Když se cítíte osaměle, může být daleko užitečnější vytvořit si pozitivní vazbu s jedním kamarádem, než se neustále snažit nahánět nové lidi a seznamovat se… Starší lidé mají menší okruhy přátel, ale daleko kvalitnější vztahy. A tak jsou spokojenější se svým životem než mladší ročníky. Přitom stereotypně vnímáme starší osoby jako osamělé, je to stereotyp, který šíříme, ale který není pravdivý,“ tvrdí Bruine de Bruinová.
