Co vlastně znamená být intimní? Musíte kvůli tomu skončit v ložnici? Vůbec ne. Intimita se buduje i jinak než při milování, a to hned několika způsoby!
Wikipedie intimitu (původem z latinského intimus = vnitřní, skrytý před zraky jiných) popisuje jako důvěrnost, útulnost nebo též pociťované soukromí. Zní to poměrně dost suše, trochu jako údaje o nutričních hodnotách na obalech výrobků. Každopádně platí, že pod intimitou si každý představuje sex a fyzické podněcování vzrušení. Existují však přinejmenším čtyři typy intimity, které vůbec nezahrnují pohlavní styk nebo dotyk, přesto jsou stejně silné, a navíc udržují romantické spojení mezi dvěma lidmi. Které to jsou?
Emoční intimita
Emoční intimitu si představte jako upřímné sdílení myšlenek a pocitů. Znamená to, že k partnerovi máte takovou důvěru, že se nebojíte svěřit se mu se svými strachy, nejhlubším obavami, ale sny a předchozími životními zkušenostmi, které vás vrátily zpátky, nebo naopak posunuly dopředu. Cítíte se v bezpečí a víte, že ten, komu své nitro odhalujete, vás podpoří a navíc získané informace nezneužije. Psychologové se shodují, že díky této důvěrnosti lze udržet funkční i dlouhodobý vztah, v němž třeba už ubývá sexu.
Intelektuální intimita
V partnerství nechcete otevřeně vyslovit svůj názor, protože víte, že protějšek s vámi bude manipulovat natolik, aby vás přesvědčil opaku? Pak žijete s někým, kdo není schopný prožívat intelektuální intimitu, ve které není místo pro obavy z potenciálních konfliktů. Vlastně je to taková svoboda myslet si a říkat věci podle vlastního uvážení. Tato atmosféra podporuje povzbuzující konverzaci a další komunikaci.
Zážitková intimita
Sdílené zkušenosti vedou k soukromým vzpomínkám, které mohou posílit spojení mezi dvěma lidmi. V překladu řečeno to znamená, že jako pár už máte něco za sebou, a když například jeden z vás řekne slovo „rajče“, tomu druhému se vybaví zábavná historka stará pět let. Uvedená vzpomínka pak vyvolá stejně příjemnou energii jako kdysi.
Duchovní intimita
Náboženská praxe pro duchovní intimitu není nutná, ale může sloužit účelu. Duchovní blízkost se vytváří, když sdílíte s vaším partnerem okouzlující okamžiky, společně se rozplýváte nad východem nebo západem slunce a tak nějak máte pocit, že jste součástí něčeho většího. V přítomnosti toho druhého meditujete či se modlíte ke své víře. Pochopitelně, že stejně jako u předchozích případů se někteří lidé intimity bojí, ať už je jakákoli. Mají totiž strach ze zranění nebo zklamání. Pak je vhodný čas začít budovat intimní vztah nejprve sám se sebou.
