Nejstarší pamětníci banánů právem skuhrají, že tyto plody nechutnají tak, jako chutnaly v první polovině minulého století. Původní odrůda Gros Michel totiž byla nejen větší, ale také sladší a voňavější. Jenže ji zcela zatlačilo houbové onemocnění zvané fusariové vadnutí či panamská choroba. Takže od padesátých let pěstitelé vysazovali nově vyšlechtěnou odrůdu Cavendish, která se dlouho jevila jako odolná. Dokud Fusarium nezmutovalo a nezačalo ničit i tuto varietu. Dnes už pěstitelé musejí aplikovat na plantáže až šedesát postřiků, čím se banány staly nejpesticidovějším ovocem na našem trhu. A přesto Fusarium stále vítězí a šíří se světem.
Kdo tak nechce mít v těle extra dávku škodlivých pesticidů z řady fungicidů, neměl by banány z konvenční produkce konzumovat vůbec. A třeba také brát do ruky. Každý plod je doslova obalený pesticidy, třebaže splňují zákonné normy o množství reziduí postřikových látek. Jenže u pesticidů a jejich účinků v těle platí kumulativní účinek. Jeden plod obsahuje množství těchto látek, které je považováno za bezpečné pro zdraví. Když sní ale člověk banán denně, sní za měsíc tolik pesticidů, kolik za bezpečné už považovat nelze. Může tedy přesedlat na bio banány. Ale ani ty nejsou ideální. Produkce bio banánů je kvůli chorobám stále náročnější a dražší, mnohdy ne zcela ekologická sama o sobě.
Bio banány sice vznikají bez postřiků, případně se používá biologická ochrana, ale jejich producenti musejí často měnit pěstitelské plochy, aby „utíkali“ před houbovými chorobami. To často souvisí s decimováním původních ekosystémů na úkor nové zemědělské plochy.
Magie odrůd
Banánovníky produkující chutné ovoce jsou byliny. Ačkoli dosahují až šestnácti metrů výšky – některé druhy –, nejsou to dřeviny, jak si mnozí konzumenti myslí, jsou to stále byliny třeba jako kukuřice nebo dýně.
Odrůdy banánovníků produkující chutné plody bez semen vznikly křížením haploidních a diploidních rodičů, takže se nemůžou dále rozmnožovat pohlavně – semeny. Jsou tzv. triploidní, mají stři sady chromozomů, které se nemůžou rozdělit na dvě sady do každé pohlavní buňky zvlášť. Trojka prostě není dělitelná dvěma. Všechny rostliny odrůd Gros Michel i Cavendish na celém světě jsou pak vegetativně rozmnoženým klonem jediné rostliny, kterou se podařilo získat křížením.
Ale protože ji nelze dále množit pohlavně, nelze z ní vyšlechtit novou, odolnější odrůdu, která by zároveň měla kvality pro pěstování na plantážích, pro skladování a daleký transport po světě, a především kvality chuťové, které osloví cílové zákazníky. To je příliš mnoho požadavků, připočítáme-li odolnost vůči neustále mutujícím houbovým chorobám.
Postřik, kam se podíváš
Pěstitelé se tak snaží řešit boj s houbovými onemocněními postřikem. A zatímco houbové onemocnění sigatoko způsobované plísní Mycosphaerella fijiensis se postřiky daří držet na uzdě, obávanější fusariové vadnutí aka panamská choroba způsobovaná houbou Fusarium oxysporum kmene TR4 je vůči fungicidům imunní. Imunní vůči němu ale není odrůda Cavendish.
A choroba se z Tchaj-wanu a dalších pěstitelských oblastí jihovýchodní Asie rozšířila i do Austrálie, východní Afriky a třesou se před ní už i pěstitelé z Jižní Ameriky.
Změny v budoucnu
„Západní země konzumují v naprosté většině právě odrůdu Cavendish, která vyžaduje v průměru čtyřicet postřiků za rok… Produkce se musí přesunout na menší farmy a začít pěstovat i jiné odrůdy, což znamená, že cena banánů poroste a jejich chuť bude trochu jiná,“ tvrdí Nicolas Roux z organizace Biodiversity International ve Francii.
Banánovník Cavendish má skvělé vlastnosti pro pěstování ve velkém a pro transport do dalekých zemí. Pomineme-li jeho neodolnost vůči fusariovému vadnutí, má vysokou plodnost, plody jsou středně velké a souměrné, ale především skvěle dozrávají během transportu. Zrají totiž velmi pomalu, a navíc celý trs souměrně. Takže nedochází k uhnívání části produkce během převozu, čímž se minimalizují ztráty.
