Globální změna klimatu zvyšuje průměrnou teplotu vzduchu, což znamená změnu skladby vegetace v daných nadmořských výškách a severních šířkách. A také odlišnou reakci některých ovocných dřevin na vyšší průměrné teploty a třeba i vyšší sucho. Podle kanadských vědců tak do dvaceti let přijdeme třeba o typické burgundské či bordeauxské víno. V Burgundsku i Bordeaux budou sice révu pěstovat dál, ale budou to nové odrůdy. A po desetiletí neměnná chuť regionálních vín se zásadně změní.
Týká se to samozřejmě nejen Francie a jejích regionů, ale všech vinařských oblastí Evropy včetně Česka, kde se pěstuje víno především na jižní Moravě a ve středních Čechách. V rámci naší země se dokonce můžou rozšířit oblasti, kde se bude révě nejen dařit, ale kde poskytne také hrozny dost kvalitní pro výrobu vína.
Za vším stojí globální oteplování
Vědci z Britské Kolumbie tvrdí, že pokud se změní průměrná teplota vzduchu o dva stupně Celsia, padesát procent vinařských oblastí světa – těch dnes již nejteplejších – se bude muset zcela proměnit, nebo zanikne. Dojde sice k rozšíření areálu vhodného pro pěstování révy a produkci hroznů víc na sever či do vyšších poloh, ale regiony po staletí závislé na tomto oboru zemědělství a potravinářství se mohou dostat do krize.
A jak to konkrétně postihne jednotlivá vinařství?
Třeba z Brugundska zmizí typické odrůdy modrých ruland, především Pinot Noir, a nahradí je Syrah či Grenache, kterým se tam bude dařit lépe a budou poskytovat kvalitnější hrozny. Přitom třeba Pinotu Noir (Rulandskému modrému) se říká také burgunda, protože je pro tuto oblast nejtypičtější. Označení burgunda tak za sto let už nemusejí lidé pochopit.
Ve vinohradnictví a vinařství nejde jen o to, aby réva na daném místě přežila a plodila, ale také aby poskytla kvalitní hrozny – a poskytla jich dost – aby z nich vinaři dokázali vyrobit kvalitní a chutné víno.
Experti z Kanady předvídají, že v oblasti Bordeaux budou místo odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot pěstovat spíš odrůdu Mourvedre.
Tým z University of British Columbia provedl počítačovou analýzu vývoje klimatu ve vinařských oblastech a srovnal ji s vlastnostmi jedenácti odrůd podle toho, jaké mají nároky na životní prostředí. Mezi odrůdami byly: Cabernet Sauvignon, Chasselas, Chardonnay, Grenache, Merlot, Mourvedre, Pinot Noir (Rulandské modré), Ryzlinky, Sauvignon Blanc, Syrah, Trebbiano a Ugni Blanc.
Štěstí přeje připraveným
„Strategické je reagovat na změnu klimatu s předstihem a začít pěstovat nové odrůdy včas, aby producenti nepřišli o produkci. Pomoci výrazně by jim mohli konzumenti, kteří nejsou konzervativní, a naopak rádi zkoušejí nové odrůdy, ti by mohli výrazně pomoci zachovat tradiční oblasti produkce vína, které nebudou závislé na tom, že budou vyrábět vína stejné chuti,“ míní doktorka Elizabeth Wolkovich z University of British Columbia.
