Součástí kultury Západu se staly páteční pijatyky. Lidé po práci často zamíří rovnou do barů a hospod, aby si tam takzvaně vylili mozek z hlavy. Krom toho, že si doslova likvidují mozkové buňky, poškozují si tím také některá důležitá centra. Především centrum empatie neboli soucitu s druhými. Neurologové z Anglie prokázali, že mozky lidí, kteří se pravidelně nárazově opíjejí nadměrným množstvím alkoholu, mají poškozenou oblast zpracovávající empatii.
Vědci ze Sussexu sledovali mozky lidí pomocí funkční magnetické rezonance při sledování videí, v nichž jiné osoby trpěly různou bolestí. Testovaní byli rozděleni do dvou kategorií podle toho, zda se někdy opíjejí nadměrným množstvím alkoholu, nebo jestli se nikdy v životě neopili. Krom toho, že u všech byly zaznamenávány mozkové funkce pomocí přístrojů, museli všichni testovaní odhadovat, jak velkou bolestí lidé ve videích trpí.
Z výsledků je jasné, že lidé holdující nárazovému pití velkého množství alkoholických nápojů, podceňovali bolest druhých. A ze záznamů magnetické rezonance vyšlo najevo, že je to proto, že jejich centrum empatie pracovalo hůř.
„Lidé opíjející se nárazově potřebovali více času na svou reakci a z rezonance vyšlo najevo, že jejich mozek pracoval usilovněji, potřeboval zapojit více center, aby dokázal zhodnotit, jak intenzivně sledovaná osoba trpí,“ tvrdí autoři z University of Sussex.
Snížení kognitivních funkcí
Kdo se občas nárazově opije, ví sám nejlépe, že jeho mozek poté nefunguje dobře. Výzkumy přitom potvrzují, že pití nadměrného množství alkoholu poškozují celou řadu kognitivních funkcí.
„Nashromáždili jsme spoustu silných důkazů o tom, jak nárazové opíjení souvisí s mozkovými dysfunkcemi v centrech, která řídí sebeovládání a pozornost. Snížená schopnost empatie u těchto lidí může podporovat ke konzumaci alkoholu, protože otupuje vnímání toho, jak trpí vlastní tělo či jak trpí jiní lidé tím, že příliš pijí,“ dodává profesorka Theodora Duka.
