Také v obchodech vybíráte hnědá vejce a bílým se vyhýbáte, vaříte pouze kuřecí maso a bílý cukr vám nesmí na stůl, protože žijete zdravě? A víte, že se možná snažíte zbytečně?
Bety vám přináší pět mýtů, kterých se při nakupování a přípravě jídla stále držíme.
Cukr způsobuje cukrovku
Poměrně rozšířená pověra, že budeme-li jíst hodně cukru, onemocníme diabetem, pravděpodobně vznikla spojením několika informací. Jednak může být trochu zavádějící sám český název choroby, jednak je obecně známo, že lidé, kteří cukrovkou trpí, si musejí pečlivě hlídat hladinu cukru v krvi a jsou nuceni vyhýbat se řadě sladkých pokrmů. Cukr tedy při diabetu hraje hlavní roli, ale nikoli jako primární příčina. Možná máme cukr s cukrovkou spojen i proto, že na vzniku diabetu 2. typu (na rozdíl od 1. typu se objevuje převážně v dospělé populaci a v současnosti jí podle odhadů trpí až 7 % lidí) má velký podíl obezita a nezdravý životní styl (konzumace vysoce kalorických jídel, málo pohybu), jež nám asociují přejídání se nejrůznějšími sladkostmi. Každopádně samotný cukr vám diabetes nezpůsobí.
Hnědý cukr je bohatý na minerály
U cukru ještě zůstaňme. Ještě před patnácti lety znala většina z nás jen bílý cukr. Pak se v našich obchodech objevil cukr hnědý, který si přinesl pověst zdraví prospěšného sladidla, kterým bychom měli klasickou obdobu cukru (jež byla prohlášena téměř za jed) okamžitě nahradit. Ano, bílý cukr je chemicky bělený. Ovšem jeho hnědá obdoba je také rafinovaný cukr (i když ne tolik, jako cukr bílý), obsahuje však navíc třtinovou melasu (díky čemuž má trochu odlišnou, lehce karamelovou chuť). Je sice pravda, že obsahuje vitaminy a minerály, které se bělením ztrácejí, ale jejich množství v hnědém cukru je tak malé, že byste ho museli konzumovat po kilech, aby se ve vašem organismu blahodárně projevily. To ovšem nedoporučujeme – hnědý cukr je zrovna tak kalorický jako bílý. Má jen zajímavější chuť a také dobře vypadá...
Hnědá vejce jsou zdravější než bílá
Jedná se také o velmi rozšířený mýtus. Ve skutečnosti však barva skořápky nemá s kvalitou vejce (ani jeho kulinářskými vlastnostmi či chutí) žádnou přímou souvislost. Barva skořápky není dána tím, v jakých podmínkách jsou slepice chovány či jaké mají krmivo. Barvu skořápky určuje barva slepic. Je-li nosnice hnědá s červenými laloky, bude snášet hnědá vejce. U bílých slepic se světlými laloky se dají předpokládat vejce bílá (aby to nebylo tak jednoduché, některé slepice mají barvu laloků proměnlivou – i to se na barvě skořápky odrazí). Rovněž neplatí, že bílá vejce mají slabší skořápku než hnědá.
Nicméně je pravdou, že z výživového hlediska jsou kvalitnější vejce od slepic z venkovních chovů, které mají přístup k čerstvé trávě. Žloutek takových vajec má sytě oranžovou barvu a příjemnou vůni.
Červené maso škodí zdraví
Ačkoli je naším národním jídlem vepřo-knedlo-zelo, poslední dobou konzumujeme především maso drůbeží. Máme je totiž zafixované jako dietní a zdraví prospěšné. Naopak například hovězí zaznamenalo z našich jídelníčků ústup. Je pravda, že červené maso spojila řada odborných studií se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, za což může hlavně vyšší obsah nasycených mastných kyselin. Jenže například kuřecí stehýnko s kůží může mít stejně (a někdy i více) nasycených mastných kyselin než porce pravé svíčkové. Spíše, než úplně vyřadit červené maso z jídelníčku, je dobré vybírat si, jaký jeho druh pustit na talíř. Vepřovým bůčkem svému zdraví nijak neprospějete, ale třeba panenkou nic nezkazíte. To samé platí třeba o roštěnci nebo svíčkové.
V těhotenství musím jíst za dva
Tahle věta nepatří ani tak do kategorie mýtů, jako spíše do kategorie tradičních babičkovských rad – staletími prověřených, s láskou a v dobré víře doporučovaných... ale chybných. Jistě, nosíte v sobě ještě jednoho človíčka a výživové nároky vašeho těla se zvyšují, ale je třeba si uvědomit, že nenosíte dospělou hladovou osobu a že ony zvýšené nároky se týkají především skladby potravy, nikoli jejího množství. V první trimestru by žena měla přijmout denně okolo 100 kcal navíc, ve druhém a třetí trimestru pak okolo 300 kcal (vše je samozřejmě individuální). Ve stravě by neměly chybět vitaminy a minerály (zvýšené nároky má těhotenství například na přísun vápníku), kvalitní bílkoviny, ale i rozumné množství tuků (především těch zdravých) a cukrů (zkuste spíše sladké ovoce než dortíky). Těhotenství zkrátka není důvodem k přejídání.
Sledujte nás na sociálních sítích:
