Řecký výraz „pro biotic“ znamená „pro život“ a tvoří opak k výrazu „anti biotic“. Probiotika jsou kultury mikroskopických organismů, které mají pro náš organismus celou řadu různých pozitivních účinků. Kromě toho, že pomáhají při trávení a zpracování potravy, mají vliv také na imunitu, eliminují škodlivé nežádoucí bakterie, a jsou užitečné při srážení krve (díky produkci vitamínu K).
Pomohou vám při průjmu či zácpě, zánětlivých a autoimunitních onemocněních střev, či dokonce při intoleranci laktózy. Rovněž jsou velmi užitečná při léčbě kvasinkových infekcí.
Jak je užívat
Vzhledem k tomu, že se jedná o živé mikroorganismy, je potřeba jim vytvořit vhodné podmínky pro růst. Jsou citlivé na změny pH a teploty, a ovlivňují se navzájem. Pokud neuvádí výrobce jinak, obvykle se užívají před jídlem nalačno a zapíjejí se čistou vodou.
Nezapomeňte ani na prebiotika
Někdy dochází k tomu, že si lidé pletou probiotika s prebiotiky. Nejedná se o však o totéž, ani o překlep, nýbrž o velmi důležité – nápomocné látky. Ty totiž tvoří potravu pro bakterie, aby měly vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií. Ještě stručněji řečeno: Jedná se o látky pozitivně ovlivňující růst probiotických bakterií. Tyto pozitivní účinky má inulín a pektin, tedy rozpustná vláknina, kterou naše tělo nedokáže strávit. Nachází se hlavně v ovoci a zelenině. Nejčastěji pak v jablkách, cibuli, čekance či v banánu.
Antibiotika vs. probiotika
Určitě jste již slyšeli o tom, že pokud užíváte antibiotika, měli byste užívat i probiotika. Je to proto, že antibiotika ničí kromě „špatných“, tedy infekčních bakterií, i ty „dobré“, zdraví prospěšné bakterie nacházející se v žaludku a střevech. To způsobí nerovnováhu a úbytek nápomocných bakterií, které mají za následek zhoršení trávení, nadýmání, přibývání na váze, průjmy a často i rozvoj kvasinkové infekce. Užíváním probiotik v těchto situacích pomůžete obnovit původní rovnováhu. V užívání pokračujte ještě 14 dní po vysazení antibiotik. Pro maximální účinek si nechte mezi užitím antibiotik a probiotik odstup alespoň dvě hodiny.
Prevence
Probiotika ovšem nejsou záležitostí pouze pro ty, kdo berou antibiotika. Mnoho lidí má problém s poškozenou mikrobiotou, aniž by brali léky. To je zapříčiněno především překyselením organismu, špatným stravováním, velkým množstvím polotovarů či fast foodu, nedostatkem spánku, stresem, užíváním různých léků apod. V případě, že pociťujete problémy s trávením, zkuste zařadit probiotika do stravy. Ovšem z dlouhodobého hlediska se jedná pouze o dočasnou berličku – pro vyvarování se nepříjemných následků v podobě závažných onemocnění (jako je například rakovina) je zapotřebí špatné stravovací návyky změnit, dopřát si více spánku a méně stresu.
Kmeny, se kterými se nejčastěji setkáte:
Bakterie mléčného kvašení (laktobacily): Mění laktózu na kyselinu mléčnou, která vytváří ve střevech kyselé prostředí, nepřátelské pro patogenní bakterie.
Bifidobakterie, enterobakterie
Enterococcus faecium: Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.
Zdroje probiotik
Probiotika můžete získat ze dvou zdrojů. Buď z doplňků výživy, nebo z potravin vyráběných bakteriálním kvašením. Dobrým zdrojem probiotik, který můžete zařazovat často do jídelníčku, je například kefír. Díky tomu, že obsahuje nejen bakterie, ale i kvasinky, má široký záběr pozitivních účinků na tělo.
Zdroje: protein.cz, benu.cz, lékárna.cz
Sledujte nás na sociálních sítích:
