V dávných dobách byl chřest (neboli Asparagus) známý jako účinné afrodiziakum, a možná z dobrého důvodu. Tato šťavnatá, pikantní zelenina totiž obsahuje směs živin, které pomáhají zvýšit energii, pročistit močové cesty a neutralizovat přebytek amoniaku, který může způsobit únavu a sexuální nezájem.
Kromě toho má chřest vysoký obsah protizánětlivých živin, zejména vitaminu K a vitaminu B9, dále poskytuje širokou škálu antioxidačních živin, včetně vitaminu C, beta-karotenu, vitaminu E, zinku, manganu a selenu. Obsahuje také chrom, stopový minerál, který se v těle významně podílí na metabolismu glukózy (zesiluje účinek inzulinu a podporuje tak vstřebávání glukózy buňkami).
Dietní potravina
Chřest má extrémně nízký obsah kalorií, asi 20 kcal na porci (pět stonků/nožiček/“pazochů“), neobsahuje žádný tuk a má rovněž nízký obsah sodíku. Můžete jej konzumovat syrový nebo vařený, doba vaření však pochopitelně ovlivňuje množství živin ve výsledném pokrmu. Obecně nejprospěšnější je blanšírování (krátké vaření chřestu ve vroucí vodě) oproti delšímu vaření. Pokud tedy máte k dispozici čerstvý, mladý chřest, raději si jej užijte syrový nebo blanšírovaný. Pokud má však váš chřest tužší stonky a ty nejlepší dny už má za sebou, povařte jej déle, aby nebyl tolik tuhý.
Zdravé zažívání
Je známo, že chřest napomáhá trávení díky vysokému množství vlákniny a bílkovin, které obsahuje. Vláknina napomáhá pohybu potravy střevem a urychluje trávicí proces.
Za zmínku stojí obzvláště vláknina Inulin, která je prebiotikum (nerozkládá se a netráví, dokud se nedostane do tlustého střeva). Tam pak vyživuje bakterie, o kterých je známo, že zlepšují vstřebávání živin a snižují riziko rakoviny tlustého střeva.
Jak je to s tím amoniakem
Přestože je amoniak běžným vedlejším produktem trávení (z těla je odstraňován především prostřednictvím jater), může docházet k situacím, kdy je jeho hladina neúměrně zvýšena. To pak může negativně ovlivnit vaše zdraví nebo sportovní či sexuální výkonnost. Nejúčinnější způsob prevence tohoto jevu je pochopitelně úprava jídelníčku nebo užívání specifických doplňků výživy.
Rizika konzumace chřestu
Fajn, takže už víme, že je chřest dietní potravinou, která pomáhá čistit organismus, urychlit trávení, a ještě bojovat s únavou. Tak proč ho rovnu nejíst po kilech každý den, že?
Pokud bychom zde neřešili jeho vysokou cenu, je tu ještě pár dalších záležitostí, které byste měli vědět pro případ, že byste se chtěli stát zanícenými pojídači chřestu. Neexistují sice žádné život ohrožující vedlejší účinky konzumace příliš velkého množství chřestu, ale tak jako u všech potravin (i těch ultra zdravých) platí pravidlo: všeho s mírou.
V případě přehnané konzumace chřestu se můžete potýkat s některými nepříjemnými vedlejšími účinky, jako je například plynatost či znatelný zápach moči.
Alergie se může vyskytnout pouze výjimečně a obvykle bývá pozorována u lidí, kteří trpí alergií na jiné produkty čeledi liliovitých, jako je cibule, česnek a pažitka. Příznaky alergie zahrnují rýmu, kopřivku, potíže s dýcháním a otoky kolem úst a rtů.
Proč po konzumaci chřestu zapáchá moč?
Chřest je jedinou potravinou, která obsahuje kyselinu chřestovou. Když je tato příhodně pojmenovaná chemikálie strávena, rozkládá se na sloučeniny obsahující síru, které mají silnou, nepříjemnou vůni. Jsou také těkavé, což znamená, že se mohou odpařovat a dostat se do vzduchu a do nosu. Samotná kyselina chřestová těkavá není, takže chřest samotný nijak zvlášť nezapáchá.
Pozn. Zápach moči se po konzumaci chřestu nemusí objevit u každého, proč tomu tak je, se přesně neví.
Co s chřestem v kuchyni?
Před tím, než s ním budete kouzlit v kuchyni, je nutné chřest pořádně očistit a následně okrájet konce. Bílý chřest musíte oloupat, zelený ne (pokud je čerstvý, a ještě nezačal dřevnatět). Ideální úpravou chřestu je takzvané blanšírování, jak jsme si uvedli v odstavcích výše.
Blanšírovaný chřest pak skvěle chutná v kombinaci s česnekem a různými druhy krémových a sýrových omáček, lahodný je i zlehka přelitý máslem a posypaný parmazánem, podávaný s vařenými brambory. Chřest můžete také různě zapékat či grilovat.
Na závěr pár zajímavostí
Chřest existuje ve třech variantách: americký či britský (zelený) francouzský (fialový) a španělský či holandský (bílý).
Chřest byl poprvé vypěstován v Řecku v období asi před 2 500 lety. „Asparagus“ je původem řecké slovo, které znamená stonek nebo výhonek. Řekové mimo jiné věřili, že je chřest lék, který dokáže léčit bolesti zubů a zmírnit následky včelího bodnutí.
Český název „chřest“ pochází ze staročeštiny, na Moravě je rozšířený germanismus „špargl“.
Za ideálních podmínek může chřest narůst až o 10–20cm za pouhých 24 hodin.
Nejkřupavější, nejsladší a nejšťavnatější je chřest v den sklizně. Pak jde jeho kvalita postupně dolů.
Zdroje: www.efia.cz/blog/dalsi-moznosti-jak-snizit-hladinu-amoniaku-v-organismu, www.vitalweb.cz/1749/zajimavosti-o-chrestu, www.livescience.com/45295-asparagus-health
