Čtyřicítka a kila jdou nahoru. Opravdu nás zrazuje vlastní tělo?

Základem úspěchu je zdravé stravování

Pokud nám tělo ve dvaceti jako první jídlo dne velkoryse odpustilo smažený řízek k obědu a další doplnění energie až v podobě třené bábovky k večeři, za deset, patnáct let tak benevolentní nebude. „Přicházejí k nám klientky ve věku od pětatřiceti do pětačtyřiceti let, které jsou přesvědčené, že na svém životním stylu nic nezměnily, a přesto začaly mít problém s váhou,“ říká výživová poradkyně Eva Janigová. I když se stravujeme stále stejně, automaticky to neznamená, že konáme dobře a neděláme dietní chyby. Tyto prohřešky o sobě v mladším věku třeba nedaly vědět, s přibývajícími léty nám však začínají komplikovat život a projevovat se v „nepochopitelných“ kilogramech navíc

„Stravovat bychom se měli pětkrát až šestkrát denně, optimálně po dvou až třech hodinách. Pokud člověk pociťuje hlad dříve než za dvě hodiny, buď má špatně nastavený jídelníček, nebo si dal malou porci,“ radí specialistka na výživu Katarína Jirková. První jídlo by mělo následovat do hodiny od probuzení, s večeří počítejme dvě až tři hodiny před spaním. S postupem dne je také třeba snižovat množství sacharidů ve stravě. „Na snídani je vhodný tmavý chléb se sýrem, vajíčkem či šunkou a malé množství kvalitních tuků. K obědu se nevylučuje polévka ani kvalitní příloha, ovšem večeře už by měla být odlehčenější ve formě bílkoviny se zeleninou,“ doporučuje Jirková.

Budeme-li se řídit tímto návodem, měli bychom si postavu udržet. Jestliže náš jídelníček vypadá jinak, snadno odhalíme, co děláme špatně. Stačí si pár dní sepisovat, kdy a co jsme snědli.

Tělo nás nezradí, ale neodpustí

„Už po třicítce začíná organismus pomaleji spalovat a s každým dalším rokem se s nežádoucími kaloriemi vyrovnává hůře. Jako ideální se proto jeví včasné nastavení zdravého jídelníčku a správného stravovacího režimu,“ upozorňuje Jirková. Další věcí, kterou si obvykle odmítáme připustit, je nedostatek pohybu. Rozběhané mládí vystřídají poklidné roky, jen občas doplněné poklusy do školky a do práce. Tím ovšem většinou fyzická aktivita také končí. „Když s klientkami probíráme jejich denní harmonogram, většinou přijdeme na to, že sportují mnohem méně než v dřívějších letech, zejména před založením rodiny a přívalem pracovních povinností,“ potvrzuje Jirková. Pro případ, že si občas dovolíme sezobnout něco sladkého, je proto třeba pamatovat i na osvědčenou rovnici příjmu rovnajícímu se výdeji

Pozor na diety a jojo efekt

Jednou z největších chyb, kterých se dopouštíme poté, co se ručička váhy povážlivě vychýlí doprava k nelibě astronomickým cifrám, jsou radikální diety. Sice vyhrajeme bitvu v čase o co nejrychlejší úbytek kilogramů, avšak vítězství si většinou nevychutnáváme příliš dlouho.

„Při rychlých dietách dochází nikoli k úbytku tukové tkáně, ale svalové hmoty, což se při návratu k běžnému stravování vymstí jojo efektem. Po dietě totiž na sebe tělo místo svalů začne nabalovat další tuky,“ vysvětluje Jirková. Jestliže se navíc do koloběhu diet zamotáme, nebudeme jen na etapy hubnout, ale také mnohem více přibírat. O to obtížnější pak pro nás bude nastolení správných návyků i snaha o trvalé snížení hmotnosti, neboť tělo si naše hříchy pamatuje. „Organismus zatížený dietami reaguje na úpravu jídelníčku pomaleji než tělo někoho, kdo nikdy dietu nedržel. Je unavenější, vyčerpanější a proces regenerace si vyžádá mnohem delší dobu. Člověk, který v minulosti s nadváhou nejednou neúspěšně bojoval, by měl vyhledat odbornou pomoc, aby se ze začarovaného kruhu hubnutí a přibírání dostal ven,“ uvádí Katarína Jirková.

Zkusme nadváze předejít

Stejně jako u jiných neduhů je i v případě nadváhy a obezity nejdůležitější prevence. Nemusíme přece čekat, až problém nastane. Jeho další odkládání pro nás bude představovat jen více úsilí do budoucna. Proto nikdy není od věci navštívit odborníka na výživu a nechat si poradit se sestavováním jídelníčku. „Lepší je nadváze předejít, než ji posléze řešit. V pozdějším věku navíc obezita představuje i zdravotní rizika, jako je bolest kloubů, vysoký krevní tlak či nebezpečí cukrovky. Chce to nastavit si zdravý jídelníček a minimálně dvakrát do týdne se věnovat sportovní aktivitě, která nás baví,“ uzavírá Eva Janigová.