K létu a teplému počasí neodmyslitelně patří i vodní radovánky. Koupání v přírodě má své kouzlo, ale přináší i rizika. Sinice, které můžete odhalit s pomocí PET láhve, nejsou jediným strašákem!
Ne každý se chce tísnit na veřejném koupališti či v chlorovaném bazénu. Při koupání ve volné přírodě však na člověka číhá řada nebezpečí. Jestliže si jich budete vědomi, můžete se jim z větší části vyhnout. Jaká pravidla je třeba ctít?
Kam ano, a kam ne
Krkolomné vstupy do vody v kombinaci s prudkým spádem považuje mnoho dospěláků za dobrodružství, děti však často odradí. Uvědomte si, že v dětském vnímání je všechno „větší“. Když se do vody ponoříte rovnou po pás, pěkně se osvěžíte, ale pro vašeho potomka to může být dost nepříjemný šok. Volte proto raději koupaliště s pozvolným vstupem, případně dítě dopředu varuje. Rozhodně ho nepouštějte samotné!
Stejně tak nemusí každá ratolest ocenit průchod vysokou trávou, byť bez kopřiv. Dále mějte na paměti, že plavání v rybnících, konkrétně ve večerních hodinách, je téměř vždy spojeno s přítomností komárů. Kdo nemusí koupání se zvířaty, ať se rozhlédne, jestli nejsou na blízku psi nebo koně. U nich hrozí riziko vyššího výskytu ovádů a podobného bodavého hmyzu.
Sázka na jistotu? Gumáky!
Pokud jste si vybrali přírodní koupaliště, kde nevidíte na dno, nejen děti uvítají boty do vody. Dno určitě zkontrolujte nejdříve sami a až pak tam vpusťte malé potápěče. Ve vodách s pískovým podložím bývá voda čistá až průzračná. Hrozí tam nástrahy spíše od lidí, a to v podobě rozbitých lahví. V lomech vás zas může překvapit studenější voda, výčnělky skal a proměnlivá hloubka. To však není zdaleka to nejhorší, co vás může potkat!
Kvalita vody
Mrtvá ryba na hladině nebo na břehu neznamená katastrofu. To se prostě u přírodních vodních ploch stává. V pozoru však buďte v případě, že se uhynulých ryb vyskytuje víc. Tekoucí vody přitom bývají obecně čistší než stojaté. Velkým strašákem přírodního koupání však bývají sinice.
V teplých dnech se rychle rozrůstají a při přemnožení způsobují hlavně alergie. U koupajícího se člověka, podle toho, jak je citlivý a jak dlouho se ve vodě zdržuje, mohou způsobit vyrážky, zarudlé oči a rýmu. Sinice navíc produkují různé toxiny (jedovaté látky). V závislosti na tom, kolik toxinů se do těla dostane, liší se i projevy. Možné je všechno od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy až po vážnější jaterní problémy. To je dost důvodu k tomu, naučit se sinice spolehlivě odhalit!
Jednoduchý test
Zda se sinice ve vodě vyskytují, si můžete ověřit rychlým testem. Láhev se zúženým hrdlem (lze použít průhlednou PET láhev) zcela naplňte vodou a nechte alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se při hladině vytvoří zelený kroužek tvořený organismy ve tvaru
jehličí nebo zelené krupice (a voda přitom zůstane čirá), jde s největší pravděpodobností o sinice.
Zůstane-li voda zakalená rovnoměrně, nebo se začne tvořit větší zákal u dna, bude se jednat spíše o řasy. Ještě jednodušším testem je vstupovat opatrně (!) do vody tak, aby se nezvířily usazeniny ze dna, a pozorovat, zda se okolo kolen na hladině nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, máte opět co dočinění se sinicemi.
Pro všechny případy však vždy dodržujte základní pravidla. Vodu nepolykejte, zdržujte se v ní jen krátkodobě a nezapomeňte se osprchovat. Více náchylné jsou děti trpící astmatem nebo ekzémem. Pediatři proto doporučují koupání v rybnících až od jednoho roku věku dítěte.
Zdroj: https://www.mzcr.cz/category/ochrana-verejneho-zdravi/koupani-v-prirode/, https://blog.arenaswim.com/en/triathlon-open-water/open-water-swimming-tips-for-a-safe-swim-in-the-lake/
