Dnes si řekneme, co se vlastně ve svalech děje, když rostou a co je pravý spouštěčem jejich růstu.
Z čeho jsou tvořeny svaly?
Celkové množství svalové hmoty (tzv. kosterního svalstva) u průměrného dospělého muže tvoří zhruba 40 % (30 % u žen) celkové tělesné hmotnosti, samozřejmě se toto % liší, pokud sportujeme, hlavně u silových sportů. Pokud se podíváme na konkrétní složení svalové hmoty, možná budete překvapeni.
Na prvním místě stojí tělesná voda, která představuje cca 75 % celkové hmotnosti svalu. Ta je následována cca 20% zastoupením svalových bílkovin. Dále malým množstvím intramuskulárních triacylglycerolů (v podstatě tuku uvnitř svalových buněk) tvořících maximálně 5 % a svalovým glykogenem (cca 2–3 %), které slouží jako zdroj energie.
Už nyní je zřejmě jasné, že tou nejdůležitější složkou svalové hmoty jsou z pohledu vykonávání pohybu a tréninku právě svalové bílkoviny a těch se také bude týkat onen pověstný svalový růst.
Při svalovém růstu se musí více svalových bílkovin vytvořit než rozpadnout
Tvorba svalových bílkovin – tedy růst svalů, a rozpad svalových bílkovin jsou procesy, které probíhají ve svalových buňkách prakticky neustále.
K tomu, aby navenek svaly pomalu rostly a nabývaly na svém objemu, musí dlouhodobě převažovat tvorba svalových bílkovin nad jejich rozpadem. Celková bilance svalových bílkovin tak musí být pozitivní.
Rozpad svalových bílkovin
Rozpad svalových bílkovin zvyšuje nedostatečný příjem bílkovin, hladovění, vysoký stres, příliš vysoká náročnost tréninku a špatná regenerace, ale také delší doba, po kterou naše svaly nezatěžujeme. K prvním ztrátám svalové hmoty při tréninkové pauze dochází zhruba za 10–14 dní. Co není zatěžováno, toho se naše tělo jednoduše rádo zbaví. A o svalech to platí dvojnásob.
Tvorbu svalových bílkovin stimuluje příjem bílkovin nebo silový trénink
Tvorbu svalových bílkovin naopak stimuluje adekvátní příjem proteinů, dostatečný energetický příjem nebo vhodné hormonální prostředí. Tím nejdůležitějším stimulem pro svalový růst je však zatížení svalových vláken v podobě silového tréninku nebo jakéhokoliv jiného pohybu, který je dostatečně intenzivní.
Růst svalové hmoty je adaptací na stimul v podobě zvýšeného zatížení svalových vláken
Tvorba svalových bílkovin a svalový růst jsou tak přímou adaptací na zátěž, které jsou svaly vystavovány. Nezvykle náročné a nové zatížení svalů (mechanická tenze) v podobě silového tréninku lze pro svalové buňky připodobnit k určitému stresu, který vede k jejich poškození a vzniku mikroskopických trhlinek (mikrotraumat). Svalové buňky se chtějí na tento stres adaptovat, aby příští setkání s touto situací již nebylo tak stresující. Toto svalové poškození proto opravují a při vhodně zvoleném tréninku, který se s vhodnou frekvencí opakuje (prostor pro regeneraci), se navíc svalová vlákna postupně stávají větší a silnější, a tím se zvyšuje i množství svalových bílkovin. Pro stálý svalový růst je potřeba zátěž neustále zvyšovat.
Svalový růst není až taková věda, jak by se mohlo zdát. Naše svalová tkáň je živá, neustále dynamicky se vyvíjející soustava, která je citlivá na vnější podněty (stimuly), jako je výživa a zvedání těžkých břemen (silový trénink). Tyto stimuly mají vliv na tvorbu i rozpad svalových bílkovin, jejichž celková bilance rozhoduje o tom, zda budeme svaly zachovávat ve stejném množství, nabírat, nebo o ně přicházet.
Zdroje: bodyandfit.com
