Nechcete, aby vás „potkala“ cukrovka a rakovina? Udržujte svůj střevní mikrobiom v kondici. S tím vám pomohou mléčné výrobky a fermentované potraviny. I kvalitní spánek a pohyb má ale velký význam!
Když slyšíme o bakteriích, nedělá nám to moc dobře. Koneckonců, neříká se snad, že jsou strůjcem celé řady nepříjemných onemocnění? Jenže ani bakterie nelze házet do „stejného pytle“. Ve střevním mikrobiomu jich podle odborných studií přežívá něco kolem dvou tisíc druhů. Ne, nikdo neříká, že jsou všechny dobré, ovšem právě vyváženost těch „hodných“ a „zlých“ je pro imunitu, mozkové funkce a celkové zdraví klíčová. Velké problémy pak nastávají ve chvíli, kdy se rovnováha naruší.
Z cesty, musím na toaletu!
Klasickým příkladem této situace je infekce způsobená bakterií Clostridium difficile, která způsobuje průjem, žaludeční křeče, zvýšenou teplotu a v krajních případech i selhání ledvin. Často se rozvíjí u lidí, kteří dlouhodobě užívají antibiotika. „Stejně jako nevhodný jídelníček ohrožují střevní mikrobiom i některé léky. Kvůli nim ztrácíte bakteriální rozmanitost, čehož ve svůj prospěch využívají škodlivé patogeny,“ objasňuje americký lékař a gastroenterolog Purna Kashyap, který působí ve vzdělávacím a výzkumném centru Mayo Clinic. Zasáhnout vás ale mohou i jiné věci, než zmíněný průjem…
Syndrom dráždivého tračníku nebo rakovina
Syndrom dráždivého tračníku patří mezi častá a rozšířená onemocnění trávicího ústrojí. Projevuje se poruchou vyprazdňování, bolestmi, nevolností i nadýmáním, což člověka připravuje o pohodlí i kvalitu života. Výše zmíněný lékař je toho názoru, že i tohle bývá ukázkový následek „rozhozených“ bakterií. „Složení mikrobiomu hraje hlavní roli v rychlosti, jakou střeva pohybují tráveným materiálem. To s rozvojem syndromu dráždivého tračníku úzce souvisí,“ domnívá se Purna Kashyap. Ten také upozorňuje na to, že pokud se bakterie vychýlí z rovnováhy, zvýší se i produkce toxinů, které poškozují buňky DNA, přičemž poskytují příhodné podmínky pro vznik rakoviny, diabetu a srdečních chorob. Jak se o střevní mikrobiom starat, aby se to nestalo?
Základní pravidla prevence
Největší důraz se klade na různorodou stravu, ve které by neměla chybět probiotika a prebiotika, která stimulují růst prospěšných mikroorganismů. Jejich bohatým zdrojem jsou kupříkladu mléčné výrobky a fermentované potraviny. Omezit byste měli příjem umělých sladidel a tuků. Klíčem ke střevnímu zdraví je také pravidelná fyzická aktivita a dostatek odpočinku i kvalitního spánku.
Zdroje: besthealthmag.ca, medicalnewstoday.com, cdhf.ca, mayo.edu/research/clinical-trials/cls-20469367
