Alkohol, kouření, káva nebo třeba sladkosti. Tyhle závislosti jsou poměrně běžné a známé, ale člověka mohou neodolatelně a trvale přitahovat i jiné věci a neřesti, které jsou poměrně šílené. Už jste slyšeli o Robertovi, který pije dětskou moč?
Závislost se popisuje jako dlouhodobý, trvalý vztah k někomu nebo k něčemu, který vychází z pocitu silné touhy či potřeby uspokojení. Jakou může mít podobu? Tyhle případy jsou reálné!
Pití moči
Hlavní složkou závislosti, jak je uvedeno v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch, je „nepřetržité užívání drog navzdory újmě“. Metro, tištěný deník Spojeného království, zveřejnil případ šedesátníka Roberta Wellse, který „ujíždí“ na pití moči cizích lidí, hlavně dětí. Jeho fascinace močí není sexuálně založená, ale je postavena na podivné fantazii, že mu tento „nápoj“ zabraňuje ve stárnutí. Je třeba poznamenat, že neexistuje absolutně žádný vědecký důkaz, který by jeho domněnku potvrzoval. „Robert není pedofil, jen má klamné přesvědčení o něčem, co neexistuje,“ uvedl doktor Mike Dow, specialista na závislosti.
Opalování
Případů, kdy se lidé stali závislými na umělém opalování, je mnoho. Vědci zjistili, že osoby, které velmi často navštěvují solária, se chovají nutkavě podezřele jako ty, které užívají drogy, kupříkladu heroin. Jejich touha vypadat jinak je svazující a velmi silná.
Hromadění zvířat
Každý zná někoho, kdo se obklopil hromadou zvířat, aby nahradil nedostatek sociálních kontaktů a zkrotil svoji samotu. Existují však vzácné případy, které ohrožují jak zúčastněná zvířata, tak i jejich chovatele. A ve skutečnosti taková „láska“ k němým tvářím hraničí právě se závislostí. Věda souhlasí s tím, že za hromaděním zvířat stojí popírání problémů a nutkavá potřeba s někým být – bez ohledu na udržování osobního prostředí jednotlivce. Bez odborné pomoci nesmírně komplikovaná záležitost.
Závislost na krvi
Hrabě Dracula, filmová sága Stmívání, seriál Upíří deníky nebo Underworld, tedy série temných fantasy akčních hororových filmů upíry tak trochu zpopularizovala. Ti, kdo podle legendy pijí krev, jsou součástí folkloru a mytologie. Pokud se však hovoří o skutečném životě, závislost na pití krve je vědecky možná. Ve skutečnosti se v médiích objevila zpráva o jistém Turkovi, o němž lékaři tvrdili, že jeho potřeba pití vlastní krve je „stejně naléhavá jako dýchání“. Zajímavé je, že u něj neobjevili žádnou poruchu osobnosti.
Odmítání při randění
Běžně se stává, že se při randění sejdete s někým, kdo se podle dopisování jeví jako velký sympaťák, nicméně při osobním setkání mezi vámi a jím nepřeskočí ona pověstná jiskra. Takovému jedinci s citem sdělíte, že tady pšenka nepokvete. Tedy aspoň takhle to běžně funguje. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Journal of Neurophysiology existují lidé, kterým odmítání nápadníků při randění vyloženě dělá dobře, navíc jsou závislí na tom, že jejich nápadník cítí smutek a lítost.
Zdroje: metro.co.uk, listverse.com
