Chodíte raději spát pozdě, nebo vstáváte spíše brzy? Jak ukazuje nová studie, každodenní spánková rutina nereguluje jen dobu spánku, ale může mít také významný dopad na každodenní život.
Jste noční sova nebo každé ráno vstáváte z postele ještě za kuropění? Jak se ukázalo, odpověď má vliv nejen na kvalitu vašeho spánku. Nová studie (1) publikovaná v časopise „Sleep“ ukazuje zásadní rozdíly v mozkové aktivitě nočních sov a ranních ptáčat.
Noční sovy a ranní ptáčata
Výzkumný tým (1) vedený Dr. Elise Facer-Childs zkoumal 38 lidí, kteří byli buď ranní ptáčata (s průměrnou dobou spánku od 11.00 večer až do 6.30 ráno) nebo noční sovy (od 2.30 do 10.30). Mezi 20. hodinou a 8. hodinou ranní. bylo na subjektech provedeno několik mozkových testů a testů ke kontrole kognitivních schopností. Kromě toho měly uvést, jak moc unavení se cítí. Ranní ptáčata hlásila menší únavu a vykazovala své nejlepší reakční časy během ranních testů, s nimiž výrazně překonala noční sovy. Ty se naopak večer cítily nejméně unavení a pak měli nejrychlejší reakční čas. Ani v té době však nebyly o mnoho rychlejší než ranní ptáčata.
Skeny také odhalily rozdíly v mozkových spojeních – zejména v síti klidového stavu, která je zodpovědná za udržování vědomí, pozornosti a paměti a je také citlivá na poruchy spánku.
Ovlivnění spánkových hormonů
„Vyšší klidové spojení mozku, ke kterému došlo u ranních ptáčat, bylo spojeno s lepším výkonem pozornosti a nižší ospalostí během dne," vysvětluje Facer-Childs. Podle ní mnoho lidí neví, že jejich spánkový rytmus ovlivňuje více věcí než jen jejich preferovaný čas před spaním.
Kromě různých spojení v mozku existují také rozdíly v genech a hormonech. „Dva z hormonů zapojených do cyklu spánku a bdění se nazývají melatonin a kortizol," říká Facer-Childs. „Rytmus těchto hormonů se mezi oběma spánkovými typy výrazně liší – asi o tři až čtyři hodiny."
Technologie ovlivňuje spánkový rytmus
Ačkoli přesná příčina nebyla objasněna, vědci spekulují o tom, že tento rozdíl byl v posledních několika letech posílen moderními technologiemi. Od vynálezu umělého světla a rostoucího využívání technologií prodlužujeme denní aktivity i po západu slunce. Místo toho, abychom šli při setmění spát, jednoduše si rozsvítíme světla. To by mohlo přispět k tomu, že se ze stále více lidí stanou noční sovy (2).
Sociální jet lag
Bez ohledu na spouštěč mají vnitřní hodiny člověka na život obrovský dopad. Sovy tak mohou mít problémy s časným začátkem pracovních povinností. Mnoho nočních sov proto zažívá „společenský" jet lag s nepříjemnými vedlejšími účinky (3): Mají horší výkon v práci, ve škole a ve sportu, jedí nezdravě, a proto mají vyšší riziko obezity. Jsou také náchylnější ke zneužívání alkoholu a drog a je pravděpodobnější, že budou trpět depresí.
Zdroj: (1) www.academic.oup.com/sleep/article/42/5/zsz033/5316210, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6123576/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8707256/
