Dříve vzácná, dnes (alespoň v nějaké mírné podobě) vcelku běžná. Jedná se o stav pokožky, která po dlouhém pobytu na slunci začne vytvářet svědivé zarudlé skvrny nebo šrámy, v extrémních případech až lehké puchýřky. Tato reakce pak může trvat i několik hodin poté, co již kůži slunečním paprskům nevystavujete. Přesná příčina sluneční kopřivky bohužel dodnes není známa, může se stát dokonce i chronickou, ovšem symptomy lze léčit (1).
Jaké jsou příznaky solární kopřivky?
Hlavními příznaky sluneční alergie jsou zarudlé skvrny na kůži, které svědí, štípou a pálí. Pokud kopřivka pokrývá velkou část vašeho těla, můžete mít další běžné příznaky alergie, jako jsou (1):
nízký krevní tlak
bolest hlavy
nevolnost
potíže s dýcháním
Vyrážka může někdy postihnout i oblasti vaší pokožky, které vystaveny slunečnímu záření nebyly. To znamená, že navzdory tomu, že slunci vystavujete pouze ruce a obličej, večer se vám osype hrudník apod. Pokud jste velmi citliví na slunce, kopřivka se může zcela běžně objevovat i na oblastech pokožky, které jsou zakryty pouze tenkým oblečením. Nejčastějšími zasaženými oblastmi jsou: hrudník, vnitřní část stehen, břicho. Méně často pak záda či horní končetiny (2).
Vzhled vyrážky se může lišit v závislosti na individuální citlivosti. Jak již bylo zmíněno, v některých případech se mohou objevit také puchýřky či strupy. Naštěstí, vyrážka nezanechává jizvy, pokud si ji zbytečně nerozškrábete a budete postižená místa opatrně čistit (2).
Co způsobuje sluneční vyrážku?
Přesná příčina není známa. Nejlogičtější vysvětlení je, že sluneční světlo aktivuje uvolňování histaminu a dalších chemických látek ve vašich kožních buňkách. Následuje reakce, kdy imunitní systém produkuje protilátky působící proti konkrétní dráždivé látce, která reaguje na sluneční světlo (zjednodušeně řečeno). Kopřivka je pak výsledná zánětlivá reakce (3).
Zvýšené riziko projevu alergie na sluníčko můžete mít zejména pokud:
máte rodinnou anamnézu tohoto stavu
trpíte na dermatitidu
pravidelně používáte parfémy, dezinfekční prostředky, barviva nebo jiné chemikálie, které mohou tento stav vyvolat při vystavení slunečnímu záření
užíváte antibiotika nebo jiné léky, které mohou vyvolat citlivost na sluneční záření
Jak se solární kopřivka liší od „potniček“?
K vyrážce z horka (potničky) dochází, když jsou vaše póry ucpané a pot se hromadí pod vrstvou látky či oděvu. Tento typ vyrážky může nastat i bez vystavení slunečnímu záření. V horkém a vlhkém počasí se tato vyrážka může objevit na kterékoli části vašeho těla, která se potí, zejména v záhybech pokožky. Nejčastější výskyt je pod prsy, v tříslech, v podpaží, na vnitřních stehnech. Solární kopřivka se však vyskytuje pouze v důsledku vystavení slunečnímu záření (2).
Jak častá je sluneční alergie?
Vyrážka ze sluníčka se vyskytuje u lidí po celém světě, bez ohledu na věk či barvu pleti. Nejčastěji se vyskytuje u lidí okolo 35–45 let, ovšem může vás postihnout v jakémkoli věku, dokonce i kojence (2).
Jak se solární kopřivka diagnostikuje?
Váš lékař může být schopen diagnostikovat solární kopřivku při vyšetření na kožní ambulanci. Prohlédne si projevy vaší vyrážky, zeptá se vás na historii jejího výskytu a na další podrobnosti. Podle toho, k jakému závěru dojde, vás pak může podrobit dalším vyšetřením. Například testem reakce vaší pokožky na světlo z UV lampy v různých vlnových délkách. Vlnová délka, na kterou vaše pokožka reaguje, může pomoci identifikovat konkrétní sluneční alergii (4).
Jak se solární kopřivka léčí?
Ve většině případech zmizí kopřivka sama od sebe. Pokud je vaše reakce mírná, může pobyt mimo slunce příznaky vyřešit. Stačí si vytipovat, jakou délku pobytu na slunci vaše kůže zvládne. U většiny lidí zabírá pravidlo: jeden den na slunci, dva dny bez sluníčka (na zotavení kůže). V mírných případech může lékař předepsat perorální antihistaminika ke zklidnění kopřivky, krémy s obsahem aloe vera či notoricky známý Fenistil gel. Pokud je vaše reakce závažnější, může vám lékař doporučit další léky, nicméně regulovat délku pobytu na přímém slunci je nejspolehlivější řešení. Kůže se postupně přizpůsobí a ve většině případech se pak výskyt vyrážky významně sníží (4).
Není totiž nic horšího než po dlouhých zimních měsících bez slunečního svitu proležet celé dny na přímém slunci ve snaze docílit okamžitého bronzu. Tímto chováním uštědříte své kůži solidní facku, a základ pro vznik kožní alergie je na světě. Zahajte tedy opalovací sezónu mírně, postupným umírněným vystavováním kůže na sluníčku v kombinaci s vhodně zvolenými ochrannými faktory. Délku slunění pak můžete postupně prodlužovat. Nikdo přece nestojí o doruda spálenou kůži hned první den na koupališti, že ne (5) ?
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK441986/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3277098/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK557790/ , (4) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3748856/, (5) názor autora
