Videohovory jsou dnes běžnou praxí. Během nich si z vlastní podobizny můžete udělat pár fotek třeba s kloboukem na hlavě a pobavit tak toho, s kým hovoříte. Videohovory ale mají i svoji temnou stranu. Způsobují špatnou náladu!
Pokud se chystáte na videohovor se zoomem, je nejlepší vyhnout se přílišnému zírání do vlastní tváře. Hlásají to vědci z Illinoiské univerzity, podle nichž je riziková i konzumace alkoholu. Kvůli jednomu nebo druhému se můžete dost natrápit!
Když se radost mění ve splín
Nová studie (1) zjistila, že čím více na sebe člověk zírá, když mluví v online chatu, tím více se jeho nálada v průběhu videokonference zhoršuje. Autoři studie se domnívají, že jejich zjištění naznačují znepokojivé spojení mezi platformami pro online setkávání a psychologickými problémy, jako je deprese nebo úzkost.
„Použili jsme technologii sledování očí, abychom prozkoumali vztah mezi náladou, alkoholem a zaměřením pozornosti během virtuální sociální interakce,“ říká Talia Ariss, doktorandka, která vedla výzkum s profesorkou psychologie Catharine Fairbairn. „Zjistili jsme, že účastníci, kteří během konverzace trávili více času pohledem na sebe, se po hovoru cítili hůř, i když kontrolovali negativní náladu před interakcí. A ti, kteří byli pod vlivem alkoholu, trávili více času pohledem na sebe.“
Trend, který stvořila pandemie
Tato studie přidává další důvěryhodnost dřívějšímu výzkumu (2), který naznačuje, že lidé, kteří se zaměřují více na sebe než na svět kolem sebe, zejména během sociálních interakcí, mohou být náchylnější k poruchám nálady než ostatní. „Čím více je člověk zaměřený na sebe, tím je pravděpodobnější, že bude hlásit pocity, které jsou v souladu s věcmi, jako je úzkost nebo dokonce deprese,“ dodává Talia Ariss s tím, že důkazem je třeba taková pandemie. Ta způsobila prudký nárůst deprese a úzkostí, neboť během virtuální výměny názorů mnozí lidé sledovali sami sebe. A když k tomu přidáte i skleničku něčeho ostřejšího, je to o to horší (3).
Hlavně nic nepít!
V kontextu osobních sociálních interakcí existují silné důkazy, že alkohol působí jako sociální lubrikant, který podporuje seznamování a konverzaci. To však neplatí v online prostředí, kde konzumace alkoholu odpovídala většímu zaměření na sebe a neměla žádný z typických účinků na zlepšení nálady. Závěry uveřejnil časopis Clinical Psychological Science (4). Až tedy příště budete rozebírat recepty, rodinné záležitosti či pracovní projekt, myslete na to, že se pohled na svůj vlastní obličej nevyplácí.
Zdroje: (1) www.sciencedaily.com/releases/2022/06/220613143249.htm, (2) www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/mental-health-strengthening-our-response, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7413844/, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7873160/
