Otcové, kteří se vymlouvají na práci či jsou skutečně workoholiky, a tudíž chybějí doma při výchově potomků, páchají velké škody na psychice svých potomků. Absentující otcové nedopřávají dětem dostatek času pro vytváření pout. Zvláště u synů to pak vyvolává neschopnost vytvářet si intimní vztah k vlastním potomkům a v dospělosti zanedbávají výchovu dětí na úkor práce.
„Když otcové pravidelně zůstávají dlouho v práci a nejsou doma, podporuje to děti, a zvláště pak chlapce, aby se jednou, když vyrostou a dospějí, chovali stejně,“ tvrdí psychologové z Queen Mary University v Londýně.
Chápání rovnováhy mezi prací a rodinným životem se u dětí vytváří poměrně brzy, takže rodiče ovlivňují své potomky už jako malé děti na celý život.
„Nejsme žádné nepopsané listy, když zahajujeme pracovní proces, většina z našich postojů vůči práci a soukromému životu je již pevně zakořeněná od dětství,“ tvrdí doktorka Ioana Lupu z Queen Mary University.
Nezaměnitelné pouto
Jak se vlastně vytvoří pevné pouto mezi otcem a dítětem? Zatímco matky se svými potomky navazují blízký vztah při kojení a dotecích hned po narození, k prohlubování tohoto vztahu dochází při pohledu z očí do očí matky a miminka či při matčině mluvení a žvatlání. Později při rozhovoru. Muži se ale podobnému chování většinou vyhýbají. Děti u nich daleko víc reagují na hravé doteky a na vzájemné interakce.
Vědci z Oxfordu také vylučují, že by matky byly biologicky více než muži předurčeny vytvořit si s dítětem hluboké pouto. Stejně blízké pouto jako matky si mohou vytvořit i otcové. Jenom se to děje jinými mechanismy.
Kdyby tomu tak nebylo, kdyby ženy byly předurčeny k výjimečnějšímu vztahu jen proto, že dítě nosí v děloze a porodí, nefungovala by náhradní péče a adoptivní rodičovství. Ovšem pouto mezi biologickou matkou a dítětem může být tak patologické, chybějící či nefunkční, jako může být skvělé, hluboké a fungující pouto adoptivního rodiče, muže nevyjímaje.
U mužů je ale důležité, aby se nebáli novorozeňat. Vědci z Oxfordu tvrdí, že je nezbytné, aby muž začal s dítětem vzájemně komunikovat a starat se o něj do tří měsíců věku. U chlapců to má pak přímý vliv na jejich pocit štěstí v dětství a dospělosti.
„U matek platí, že se v dítěti nejsilněji vylučuje hormon oxytocin v mozku, když s nimi matka hovoří dětskou řečí, kouká jim do očí a něžně se jich dotýká. U otců k vylučování oxytocinu v mozku dítěte dochází, když se otec dítěte hravě dotýká a projevuje, kupříkladu mu ukazuje věci kolem něj,“ tvrdí autoři z Oxfordské univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
