Komentáře k článku

Díky za návod. Ztišil jsem se a mluvil potichu. Děti v pohodě řvaly dál a můj tichý hlas ignorovaly. Vypěnil jsem a dal jim postaru pár pohlavků. Najednou bylo ticho. Udělal jsem to prosím správně?*1*

Tohle jsem měla doma - vysvětlování, ztišení hlasu apod. - nic - jediné, co pomohlo, bylo plácnutí po zadku ve vhodnou chvíli. Stačilo uplatnit 3x a byl klid.

Je něco jiného mít jedno dítě nebo dvě.

myslím, že na některé křiklouny neplatí nic

Starší syn je jako opice :D Vychovaný je pěkně, téměř na nic si nemohu stěžovat, ale ať říká cokoliv, říká to s takovým nadšením, že by probudil i mrtvého. Někdy přidá do hlasu i takovou zvláštní naléhavost. Navíc tu pusu nezavře a rád se předvádí.. mladší syn je úplný opak, ten si věci užívá, nemá potřebu nic ukazovat ostatním, vystačí si a je tichý. Ve školce i doma uplatňuji při křičení větu .." a já teď budu mluvit potichu a kdo mě neuslyší, nebude vědět, co budeme dělat".. starší syn se proti tomuto obrnil, přestal mě zcela vnímat, když šeptám a pak řekne, že mě neslyšel .. klasik :D

Všechny moje děti můuví strašně hlasitě(Je uplně jedno,kde jsou/

Můj syn se chová všude správně a je vychovaný. Doma je ale přesně jako stryc Pepin z Postřižin. V běžném mluvení furt řve, ne v zápalu a vzteku apod. Jsme z toho vyřízení. Nepomáhá nic, a ráda bych řekla, že nikdo jiný u nás nemluví hlasitě. A ne, není hluchý a nebo nějak zdr. postižen

s hlukem problémy nemáme

Moje děti věděly jak se mají chovat.

nějak si nevzpomínám , že bych něco takového musela řešit