Komentáře k článku

Já tomu nějak přestávám rozumět - ještě chápu, že děcka ve městě nemají tolik možností jako děti z vesnice, ale vymýšlet jim hry? Pokud se pamatuju, nám stačilo ke štěstí, když jsme si směli na zahradě postavit stan a zábavu už jsme si našli sami - naše děti taktéž. Skoro to vypadá, jakoby dnešní děti byly nějak duševně omezené, když si s volným časem o prázdninách neporadí samy...

Co pamatuju byla při dětských hrách účast rodičů velmi nežádoucí, pokud se o nás někdo z dospělých začal zajímat tak obvykle jen z důvodu že se našla práce na kterou už stačíme. Zas byla větší tolerance k napáchaným škodám, když jsem dědovi z hromady písku postavil dálnici přes zahradu vzal to dost sportovně, vzpoměl jsem si na to když mi moje děti pomalovali auto kusy ztvrdlého cementu.

Tak nějak - zájem ze strany dospělých znamenal vždy nějakou zatracenou práci - často mytí nádobí, úklid sklepa nebo okopávání brambor a jiné pakárny - platilo, že po obědě bylo třeba rychle zdrhnout z dohledu a tvářit se hluchým...:-D