Pravda o upřednostňovaném pohlaví dítěte

Při čekání na miminko si mnozí rodiče říkají: "Hlavně, aby bylo zdravé." Přesto se u některých objevují skryté preference, ať už podvědomé, nebo vědomé. Někdo si přeje dceru, jiný touží po synovi. Pokud se přání nenaplní, může se dostavit zklamání – jev známý jako genderové zklamání.

A co se děje poté? Mají rodiče ke svým dětem stejný vztah bez ohledu na pohlaví, nebo si k jednomu dítěti přirozeně najdou cestu blíž než k druhému?

Hodnější je milejší

V mnoha rodinách se ukazuje, že rodiče mají tendenci přiklánět se k dětem, které jsou klidnější, přizpůsobivější a snadněji zvládají sociální interakce. Tyto vlastnosti jsou často připisovány dívkám, a proto se může zdát, že rodiče k nim mívají blíž než k chlapcům.

Není to však jen otázka pohlaví – oblíbenost může být ovlivněna i povahou dítěte. Rodiče si často přirozeně lépe rozumějí s potomky, kteří se chovají podle jejich očekávání, jsou komunikativní a emočně dostupní.

Nemám favorita, ale…

Na první pohled se může zdát, že pokud si dítě své znevýhodnění neuvědomuje, není to problém. Ve skutečnosti ale děti velmi citlivě vnímají dynamiku v rodině a mohou podvědomě reagovat. Děti, které cítí větší podporu a přijetí, mívají vyšší sebevědomí a stabilnější psychiku. Naopak děti, které se cítí méně preferovaní, mohou mít v dospělosti větší problémy se sebedůvěrou a vztahy.

Přirozeně to neznamená, že rodiče své děti nemilují. Jen někdy nevědomě věnují více pozornosti těm, s nimiž je jednodušší komunikace nebo jejichž povaha jim více vyhovuje.

Láska by měla být vyvážená

Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. I když je nemožné chovat se ke všem dětem naprosto stejně, důležité je, aby každé dítě cítilo lásku, respekt a podporu.

Vztah s každým dítětem je jedinečný, a to je v pořádku. Rodiče by však měli být vnímaví k tomu, zda neprojevují neúmyslné preference, a snažit se dávat svým dětem stejnou šanci cítit se milované a přijímané.

Zdroj: názory autora