Syndrom prázdného hnízda je výzvou pro každý vztah

Syndrom prázdného hnízda je pojmenování situace, kdy po letech rodiče zůstanou zase sami. Musí se naučit znovu fungovat jen ve dvou, a i když se to zdá jako snadná věc („však jsme to už zažili, když jsme byli mladí“), najednou po těch letech starostí o děti řada párů zjišťuje, že nějak nevědí co s časem a především co se sebou samotnými… Jako by jediné, co oba partnery spojuje, byly právě děti, které však z této rovnice fyzicky vypadly. Jak opět stmelit vztah?

Jasný problém

Když děti opustí své „rodné hnízdo“, je to pořádná změna. A také je zcela přirozené, že rodiče cítí smutek a lítost – vždyť končí významná kapitola jejich života! Samozřejmě že jsou stále rodiči a své potomky určitě nepřestanou vídat, ale přece jen si naplno uvědomí, že je děti nepotřebují tak jako dříve a že už jsou zkrátka velké.

Jenže z depresivních myšlenek může vznikat spousta konfliktů mezi partnery. Oba jsou podráždění, nesví, nějak nevědí, co dělat… Taková situace může trvat týdny, ale také měsíce. Každý se s odchodem dětí zkrátka vyrovnává jinak. Důležité ale je, aby partneři o vzniklé situaci mluvili, připustili, že jsou smutní a že je prázdné hnízdo zasáhlo víc, než by si mysleli. Pokud totiž připustíte existenci problému, bude se vám snáze řešit.

Nová témata

Zkuste si dát takový malý úkol. Každý večer mluvte s partnerem/partnerkou alespoň 20 minut o něčem, co nezahrnuje ani děti, ani práci nebo starost o domácnost. Zpočátku možná budete tápat a hledat témata všude možně, ale postupem času to zvládnete. A jak bude přibývat věcí, o kterých si můžete popovídat, budete si zase najednou o něco blíž. Zjistíte totiž, že máte stále spoustu společného! I bez dětí.

Síla doteků

Spousta párů v době, kdy jejich děti vylétnou z hnízda, podceňuje sílu fyzické blízkosti a intimity. A ne, nemáme na mysli jen sex, i když ten je bezesporu také důležitý (bez ohledu na věk). Jde spíše o to, aby si partneři byli skutečně blízcí, a to i fyzicky. Dotýkejte se navzájem při každé příležitosti, držte se venku za ruce, přitulte se k sobě při sledování televize apod.

Možná to tak zatím nevypadá, ale nejste dvěma oddělenými světy, které musejí nějak najít způsob, jak existovat vedle sebe. Vy se musíte začít soustředit na to, jak žít spolu! A právě jemné doteky a něžnosti jsou skvělou cestou!

Malé minusy, velké plusy

Dost často mají partneři tendenci po letech, kdy jsou spolu, vidět spíše vzájemné chyby. A ty se samozřejmě ještě zvýrazní, pokud z domu odejdou děti. Co s tím? Je potřeba trochu pozměnit pohled na partnera/partnerku. Zkrátka se přestaňte neustále soustředit na to, čím vás vaše drahá polovička rozčiluje, a připomínejte si, jaké vlastnosti vás k ní naopak přitahují a kvůli kterým si jí vážíte.

Ono to zní sice velmi jednoduše, ale není třeba si nic namlouvat, dá to po těch letech práci. Ale když so budete pravidelně připomínat, proč jste vlastně vděční, že žijete po boku osoby, s níž sdílíte nejen domácnost, ale i život, vše bude snazší.

Nové zájmy

Když už teď nejsou doma děti, je třeba najít něco, čím se s partnerem/partnerkou zabavíte. Nějaký projekt či společné koníčky. Řadě rodičů se s odchodem dětí zlepší i finanční situace, a tak by byla škoda toho nevyužít, nemyslíte? Navíc budete mít na sebe i víc času, což je ideální kombinace.

Můžete zkusit například přestavět byt (i kdybyste měli jen přerovnat nábytek – není nutné utrácet za nové vybavení či rovnou rekonstrukci – i když ani to není špatný nápad, tedy pokud v cestě nestojí napjatý rozpočet), více cestovat (nemusíte hned objevovat pláže či velehory, i Česko nabízí spoustu zajímavých míst, o nichž nemáte ani ponětí) nebo si najít nějaký společný koníček (tanec, cvičení, kuchařský kurz…). Je to jen a jen na vás! Každopádně pamatujte, že společné zájmy sbližují i po letech.

Zdroj: https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/adult-health/in-depth/empty-nest-syndrome/art-20047165, https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2018/oct/25/how-to-cope-empty-nest-syndrome-children-move-out-gordon-ramsay