Když se motýlci přenesou do těla

Všichni víme, že duše může náš žaludek rychle vyvést z rovnováhy. Neuvěřitelná síla duše nám může dát hodně: dokáže nám vykouzlit motýly v břiše, ale umí nám do břicha dát i kameny. Odmala slýcháme rčení o symbióze duše a těla: Špatné zprávy se musejí nejprve strávit. Hněv nás tlačí v žaludku. Je mi z toho špatně. Tyto idiomy vypovídají o tom, jak normální jsou fyzické reakce na emocionální pocity. Vyprávějí o souhře naší psychiky s naším tělem, které se řecky říká „soma“: Vyprávějí nám tedy o psychosomatice. 

Psychika, žaludek a střeva: malý břišní mozek

Naše břicho, tedy žaludek a střeva, je jedním z nejčastěji postižených orgánů, když se náš organismus dostane do nerovnováhy. Jak ale přesně funguje komunikace mezi duší a tělem? Jak například náš žaludek pozná, že máme obavy z převozu syna, že nás manžel podvádí nebo že je nový šéf cholerik? 

Tyto komunikační procesy v našem břišním mozku nebyly zdaleka všechny prozkoumány. Co se však ví, strach a stres způsobují uvolnění adrenalinu. Hormon brzdí peristaltiku trávicího traktu a narušuje naše trávení, pokud přetrvává delší dobu. Tyto procesy fungují automaticky a jsou založeny na evolučních, tedy prastarých mechanismech. Před tisíci lety měly jistě smysl – při útěku je například důležitější investovat veškerou dostupnou energii do útěku než do trávicího systému. Jelikož ale stres v dnešní době často trvá déle než pár hodin a útěk už v krizových chvílích většinou nepřichází v úvahu, mohou být tyto mechanismy spíše rušivé než prospěšné a vyvést náš organismus z rovnováhy.

Zdravá reakce, nebo již nemoc?

Kdy se ale většinou neškodná interakce mezi psychikou a tělem stane nemocí? Před zkouškou to má občas každý. Je to také psychosomatické, ale docela normální. Pokud se bolest stane chronickou, tedy pokud trvá několik měsíců, měli byste vždy vyhledat lékaře.  

Už Sokrates věděl, že pokud trpí tělo, musí se léčit i duše. Ale i když je znalost holistického spojení mezi duší a tělem stará jako historie medicíny, psychosomatická medicína je stále velmi mladým oborem.  

Hledání skrytých důvodů

Nejčastějším spouštěčem stresu nemusí být nutně mnoho schůzek v kalendáři. Pak jsou tu pacienti, kteří jakoby nezávazně mluví o 80hodinovém týdnu, o jídle v autě, málo spánku a hodně kávy, o nevyléčitelně nemocné matce. A kdo si stále neumí představit, proč jejich těla stávkují. Příčiny jsou individuální, a proto četné: nehoda nebo ztráta člověka, potraty, narušené vztahy. Ale také staré pocity viny, strachy nebo potlačovaná břemena.

Důvody nám tedy mohou být prozatím skryty, zatímco náš žaludek už dávno zareagoval. Přesto může každý udělat něco pro to, aby se podráždění nerozvinulo v chronickou psychosomatickou poruchu. Pokud vás břicho stále bolí, má smysl si na to udělat čas. Například s termoforem na pohovce, abyste se zaposlouchali: Co mě trápí? Jak dlouho to mám? Pokud se zaseknete u sebereflexe, může vám pomoci rozhovor s partnerem, rodinou nebo přáteli. Pokud se dobře znáte a víte, že je těžké ve stresu vypnout, můžete se naučit i relaxační metodu, jako je autogenní trénink. 

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7563122/, www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3731629/