Největší obavy žen ve vztahu

Ruku v ruce se zamilovaností přicházejí i pochybnosti, obavy a vnitřní nejistota. Má mě opravdu rád? Neztratím sama sebe? Nepřijdu o něj? Tyhle otázky se honí hlavou mnoha ženám, i když vztah na první pohled funguje. Důležité je vědět, že v tom nejste sama. A že se s těmito strachy dá něco dělat.

Jsem dost dobrá?

Sebekritické otázky typu „Jsem pro něj dost hezká?“ nebo „Zasloužím si lásku?“ zná snad každá žena. Obzvlášť když má pocit, že její partner je v mnohém „lepší“. Takové myšlenky ale mohou vést k nejistotě, úzkosti a přehnané snaze se zavděčit. Místo toho se zkuste na chvíli zastavit a říct si: Chovám se k sobě tak, jak bych si přála, aby se ke mně choval někdo jiný? Pokud ano, pak jste přesně tam, kde máte být. Tak, jak přijímáte samy sebe, přímo souvisí s tím, jak vás budou přijímat ostatní.

Mohu mu důvěřovat?

Strach z nevěry je jedním z nejčastějších. Stačí, aby partner odepsal na zprávu trochu později, a už se v hlavě rozjíždí scénáře. Ve většině případů ale tyto obavy nepramení z chování partnera, ale z vlastního nízkého sebevědomí. Co s tím? Připomínejte si své silné stránky, věnujte pozornost tomu, co vám dělá dobře a co vás baví. Důvěra začíná u vás a čím jistější si budete sama sebou, tím méně budete potřebovat kontrolu nad druhým.

Co když o něj přijdu?

Přes to, že všechno klape, přichází tichá otázka: „Co když se jednou rozejdeme?“ Tahle obava často vychází z dřívějších zklamání nebo strachu z opuštění. Jenže neustálé myšlení na „co kdyby“ vám bere radost z přítomnosti. Zkuste si každý den najít něco, co vás těší a vědomě se tomu věnujte. Když se zaměříte na to dobré, nejen že posílíte sebe, ale i váš vztah.

Nepřijdu ve vztahu o sebe samotnou?

Možná milujete svobodu a vlastní prostor. A možná se bojíte, že vztah vás o to připraví. Základem je otevřená komunikace, klidně hned na začátku. Není nic špatného na tom říct: „Potřebuju čas jen pro sebe.“ nebo „Jednou týdně chci mít večer jen s kamarádkami.“ Když to uděláte s respektem a včas, partner to většinou pochopí. Důležité je nečekat, až se frustrace nahromadí a vybuchne.

Zničí každodennost naši lásku?

Realita soužití přináší nádobí ve dřezu, nevyprané prádlo a večery, kdy místo romantiky padáte únavou. Strach, že se z lásky stane rutina, je sice oprávněný, ale řešitelný. Nečekejte, až vztah „něco zachrání“. Aktivně ho budujte. Drobné pozornosti, čas jen pro vás dva, společný smích. Nemusí to být velká gesta. Stačí zájem, snaha a vědomí, že vztah je živá věc, o kterou je nutné pečovat.

Mluvit, nebo nemluvit o svých obavách?

Pokud se ve vás strachy hromadí, nemá smysl je dusit. Ale načasování a forma jsou důležité. V rané fázi vztahu si nejistoty raději zpracujte sama nebo s kamarádkou. Pokud jste spolu déle, může být rozhovor s partnerem přínosný. Možná vás podpoří, uklidní, možná pochopí vaše potřeby lépe než dřív. Jen si pamatujte: partner není váš terapeut. Pokud vás obavy paralyzují nebo se často opakují, může být na místě promluvit si s odborníkem.

Zdroj: názory autora