První lásky jsou sladké, vášnivé a plné omylů. Naštěstí! Díky těmhle přešlapům dnes víme, co ve vztahu funguje a co je jen ztráta energie. Připomeňme si pět chyb, které většina z nás aspoň jednou udělala – a které nás paradoxně udělaly silnějšími.
Kdo z nás by si nepamatoval tu směs radosti, vzrušení a nervozity, která doprovázela první vztahy? První zamilování, první polibek, první velká láska (nebo to, co jsme tehdy považovaly za lásku). Každá máme své příběhy, které v nás vyvolávají úsměv i lehké zacukání koutků nad tím, jak naivní jsme byly.
A právě tyhle zkušenosti, i když nebyly vždy růžové, nás posunuly dál. Nebýt těch „přešlapů“, možná bychom dnes nebyly tak sebevědomé a jisté v tom, co od vztahu chceme.
Tady je pět klasických chyb, které si většina z nás aspoň jednou vyzkoušela. A je vlastně dobře, že jsme udělaly včas.
Život v závorkách
Všechno dělat spolu, telefonovat si několikrát denně a cítit paniku, když se neozve. Typický mix nejistoty, obrovské zamilovanosti a strachu ze ztráty. Bylo to vyčerpávající. Pro něj i pro nás. Dnes už víme, že zdravý vztah stojí na tom, že oba mají i svůj vlastní svět.
Záměrné probouzení žárlivosti
Flirt s někým jiným jen proto, abychom viděly, jestli si nás partner všimne a začne bojovat o naši pozornost. Tehdy se to zdálo jako dobrý nápad. Teď už víme, že zdravý zájem se nemusí živit hrami, ale upřímností.
Tanec podle jeho melodie
Ochota přizpůsobit se úplně všemu – od oblečení přes koníčky až po názor na to, co je „dobrá“ zábava. Ve snaze zalíbit se jsme zapomínaly na sebe. Dnes chápeme, že autenticita je mnohem přitažlivější než dokonalá přizpůsobivost.
Malý soukromý detektiv
Prohlížení telefonu, čtení zpráv, pátrání po „důkazech“. Možná jsme tehdy chtěly mít jistotu, že jsme v bezpečí. Ale opravdová jistota přichází jen z důvěry a tu nelze vybudovat špehováním.
Přestavba partnera
Myslet si, že až se trochu změní, bude „dokonalý“. Zkoušely jsme ho nenápadně směrovat: jiný účes, trochu víc romantiky, jiné koníčky. Dnes už víme, že láska není projekt rekonstrukce. To nejhezčí na vztahu je přijmout toho druhého i s jeho nedokonalostmi. A totéž dovolit sobě.
Tyto chyby nás formovaly. Ukázaly nám, co nefunguje, a připravily nás na to, abychom ve vztazích dokázaly být upřímné, zdravě sebevědomé a otevřené. Díky nim jsme dnes schopné budovat vztahy, které nejsou postavené na hrách, ale na důvěře, respektu a radosti ze společného života.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
