Když se pocity promění v lavinu

Emoce jsou skvělým kompasem. Ukazují, co nám dělá dobře a čemu bychom se měli vyhnout. Někdy ale zesílí natolik, že nás úplně přehluší. Přestaneme slyšet sami sebe, ztratíme chuť do běžných činností a dříve, nebo později přijde kolaps. Pokud se v některém z následujících bodů poznáte, je pravděpodobné, že i vy jste se nechali pohltit vlastním vnitřním světem.

I maličkosti jsou pro vás příliš

Prádlo čeká v sušičce několik dní, dopisy se hromadí v poštovní schránce, doklady propadly už dávno – a vy se k ničemu nemůžete donutit. To nemusí být lenost, ale signál, že vaše psychika jede na rezervu a nezvládá už ani běžné drobnosti.

Žijete jen pro okamžik, kdy si zase lehnete

Každé ráno vstáváte s tím, že už se těšíte zpátky do postele. A je jedno, jestli je pondělí nebo sobota. Dny se zdají být jen sérií povinností, které musíte nějak přežít. Radost z nových zážitků? Momentálně žádná.

Banální rozhodnutí jsou nadlidský úkol

Malinový nebo jahodový jogurt? Sukně, nebo džíny? Vypadá to jako hloupost, ale když vás i takové volby naprosto vyčerpávají, je to známka, že váš vnitřní kompas ztratil směr. Intuice mlčí, hlava hučí a vy se cítíte zaseklí.

Ztratili jste chuť na to, co vás dřív bavilo

Sport, filmy, posezení s přáteli. Všechno najednou působí nudně, zbytečně nebo namáhavě. Hledáte výmluvy, proč nikam nejít, a místo radosti cítíte jen prázdno. To je typický příznak toho, že se vaše motivace přepnula do pohotovostního režimu.

V noci nespíte a hlavou se honí myšlenky

„Když usnu teď, mám šest hodin... teď čtyři... teď dvě…“ Zní vám to povědomě? Neklidné noci často prozrazují, že vaše hlava se neumí zastavit. A čím jste unavenější, tím méně zvládáte další dny a začarovaný kruh se uzavírá.

Co s tím?

Emocionální přetížení málokdy odezní samo. Zkuste si dopřát čas jen pro sebe, ubrat na povinnostech, dopřát si odpočinek. A pokud je toho na vás opravdu moc, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Není to slabost, ale první krok zpět k sobě.

Zdroj: názory autora