Probudíte se do nového dne s pocitem, že je všechno v pořádku. A najednou je vztah pryč. Jak může něco tak zásadního přijít tak náhle? Co se skutečně děje v hlavě toho, kdo najednou odejde? A proč to často vůbec „náhlé“ není.
Když partner „zničehonic“ oznámí konec, spousta lidí si říká: „To přece nemůže být pravda!“ Mnozí dokonce obviňují druhého z impulzivního rozhodnutí nebo z toho, že šlo prostě jen o špatnou náladu. Realita je ale hlubší a často to vůbec není o jednom okamžiku.
U mužů, i když to může působit náhle, bývá za tím „bleskovým“ rozhodnutím dlouhá fáze vnitřního boje, vyhýbání se konfliktům a potlačování vlastních pocitů. Teprve když se tlak nahromadí, dojde k momentu, který pak vypadá jako náhlý výbuch.
Když hádky nejsou řešením a mlčení se stává normou
Podle psycholožky je velký rozdíl mezi tím, jak muži a ženy zpracovávají problémy. Ženy mívají tendenci o svých pocitech mluvit, sdílet je s kamarádkami, přáteli nebo odborníkem a hledat společná řešení. Muži naopak často zůstávají se vším sami, nechtějí, nebo neumějí se otevřít, takže většina vnitřních varovných signálů zůstává nevyslovená. Pro partnera to pak může vypadat, že přišel konec „zčistajasna“.
Není to lenost, je to nevyřčená bolest
Často se přehnaně zjednodušuje, že dotyčný „nechtěl problém řešit“. Realita bývá složitější: kritika a zpětná vazba může být vnímána jako útok na vlastní hodnotu, nikoli jako pozvání ke společnému růstu. Pokud se místo dialogu dostává do hry pocit selhání, může to vést k instinktivnímu stažení a útěku od toho, co bolí nejvíc – od konfrontace.
Plánová změna nebo strach ze závazků
Další důvod, proč může působit rozchod náhle, souvisí s tzv. vnitřními konflikty a obavami ze závazků. Když se blíží velké životní kroky (svatba, společné bydlení, děti), může v některých lidech vyvstat silný strach z vazby a ztráty svobody. Místo otevřeného rozhovoru pak zvolí únik jako cestu „bezbolestnější“. Což samozřejmě pro partnera tak nebolestivé vůbec není.
A co dlouhodobé vztahy?
U dlouhodobých vztahů se mění i priority a osobní vývoj. Po letech společného života si lidé často uvědomí, že jejich životní cíle, hodnoty nebo sny se posunuly jiným směrem. Pokud jeden partner chce jít dál a druhý ne, může to vyústit v konec, který se může jevit náhle, ale ve skutečnosti byl tichým procesem vnitřního odloučení.
Komunikace je klíč, ale ne všichni ji umějí používat
Schopnost komunikovat o pocitech, očekáváních a potřebách je jedním z nejdůležitějších vztahových nástrojů. Když chybí, i malé problémy se rozmnoží a zůstanou nevyslovené, což může vést k nečekanému a náhlému konci.
To, co se může zdát jako „rána z čistého nebe“, je často výsledek dlouhého procesu, který druhá strana možná nepoznala, nebo mu nevěnovala pozornost. Vztahy totiž nekončí proto, že jeden den „nebyl dobrý“, ale proto, že potřeby, obavy a komunikace nebyly dostatečně sdílené nebo vyslyšené.
Zdroje: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
