Věříte, že upřímná komunikace zachrání svět? Možná je čas na revizi. Někdy je totiž právě strategické mlčení a schopnost nechtít mít vždycky poslední slovo tím největším důkazem lásky i klíčem k harmonii.
Komunikace je naprostý základ všeho a s partnerem musíme otevřeně mluvit úplně o všem. Takové rady slýcháme běžně a také o nich čteme. Jenže i příručky šťastného soužití se mohou mýlit. Málokdy totiž zmiňují, že mezi konstruktivním dialogem a nekonečným diskusním fórem, které nikam nevede, je velmi tenká hranice. A ticho? Vůbec není tak zhoubné, jak si myslíme!
Vážně mi na to neodpovíš?!
Znáte to možná i vy. Všechno podstatné už bylo dávno řečeno, avšak pořád je tu nějaký vlastně nepodstatný detail, který vám prostě nedá spát. Zeptáte se na něj tedy znovu. A pak ještě mnohokrát. Přesně tohle neustálé si vyjasňování věcí může být škodlivější než tiché mlčení. V afektu mozek přepíná do režimu „bojuj, nebo uteč“. Je to stav emočního zaplavení, v němž nejsme schopní racionálně uvažovat ani naslouchat (1). V takovém momentě je ticho jediným nástrojem, který zabrání vyslovení vět, které se už nikdy nedají vzít zpět. Je to přesně ta chvíle, kdy máte na jazyku jedovatou poznámku o tchyni, ale raději ji polknete a jdete si zalít kytky.
Když slova začnou překážet
Představte si svůj vztah jako zahradu. Občas je potřeba vytrhat plevel - tedy promluvit si o problémech. Ale pokud budete v hlíně rýt každý den a urputně kontrolovat každý kořínek, dřív či později pěstované rostliny zkrátka umoříte. Jinými slovy - přílišná analýza každého pohledu, myšlenky, gesta nebo tónu hlasu je kontraproduktivní a může se stát formou nepříjemného nátlaku.
Neřeším, povznáším se
S tím, že méně je někdy více, souhlasí i poznatky odborných studií zaměřených na spokojenost v manželství. Podle nich nemusí být nejšťastnější ty páry, které řeší naprosto všechno a ze všech stran, ale spíše ty, které se dokáží nad drobnosti povznést (2). Mlčení zde neslouží jako trest, ale projev velkorysosti. Je to smířlivé uznání faktu, že partner je taky „jenom člověk“, který má právo na špatnou náladu, aniž by musel skládat účty před vyšetřovací komisí v kuchyni. Někdy je zkrátka lepší nechat věci plavat, než je pitvat do úmoru.
Nemluvím, ale nic v tom nehledej
Možná se bojíte toho, že ticho vypadá jako lhostejnost. Opak je pravdou. Strategické mlčení vyžaduje obrovskou dávku sebeovládání. V podstatě tím dáváte najevo, že vzájemný klid s pohodou jsou důležitější než ego, které se dožaduje okamžitého uznání pravdy. I známý americký manželský poradce John Gottman potvrzuje, že schopnost uklidnit se a přerušit eskalující hádku je jedním z klíčových prediktorů dlouhověkosti vztahu (3). Klidně i jen několik málo minut prostého nemluvení je tlumičem stresových hormonů. Po takové „pauze“ se můžete vrátit k tématu s chladnou hlavou a mnohem větší šancí na mírovou dohodu.
Neuvízněte v pasti nekonečných diskusí
Běžně se stává, že se z vyjasňování věcí stane past. Čím více se snažíte věci „vysvětlit“, tím hlouběji se do nich zamotáváte. Partner něco řekne, vy odpovíte, on vytáhne další argument a celé to skončí u vyhrocené debaty o událostech dva roky starých. Rázem je tu nekonečný kolotoč. Jenže mlčení v pravou chvíli ho zastaví. Výsledek? Problém, který se večer zdál být na rozvod, ráno po probuzení v tichu a klidu v podstatě neexistuje. Nezapomínejme na to, že i spánek a odstup pomáhají mozku reorganizovat priority. To, co mnohdy vypadá jako katastrofa, je nakonec pouhá banalita (4).
Ticho spojuje
Ještě si ujasněme jednu věc a tou je sdílené ticho. Oproti klasické tiché domácnosti po vyhrocené hádce bývá tak prospěšné, až to bere dech. Společné ticho, kdy spolu jen tak sedíte, každý se svou knihou nebo jen s výhledem z okna, buduje hlubší intimitu. Je to důkaz, že spolu dokážete harmonicky existovat i beze slov a verbální komunikace. A přesně tak se rodí pocit bezpečí i silné emocionální pouto (5). Takže pssst!
Mlčeti zlato
Je fér zmínit, že mlčení není univerzálním řešením na všechno. Zásadní problémy se jím rozlousknout nemusejí. Ale v každodenním provozu a těch drobných třenicích o nevynesený koš nebo zapomenutý nákup je nedocenitelným pomocníkem. Učí nás trpělivosti a pomáhá nám rozpoznat, co je skutečná potíž a co jenom momentální podráždění. Až příště pocítíte nutkání spustit další kolo vyjasňování, zkuste se zhluboka nadechnout a místo mluvení prostě jen buďte. Možná zjistíte, že v tichu se skrývá víc odpovědí, než kolik byste jich kdy dokázali vyslovit.
Zdroje: (1) https://www.gottman.com/blog/does-flooding-play-a-role-in-your-perpetual-conflict/, (2) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6663571/, (3) https://ia803204.us.archive.org/15/items/the-seven-principles-for-making-marriage-work/The%20Seven%20Principles%20for%20Making%20Marriage%20Work.pdf, (4) https://www.health.harvard.edu/newsletter_article/sleep-and-mental-health, (5) https://www.scientificamerican.com/article/the-psychology-of-shared-silence-in-couples/
Sledujte nás na sociálních sítích:
