Přitažlivost k lidem, kteří nám v životě dělají jen nepořádek, není náhoda, ale biologické spiknutí. Odhalte s námi tajné mechanismy chemie a psychologie, které nás nutí opakovat stejné chyby u špatných typů.
Stojíte na večírku a zrak vám sklouzne k osobě, u které už od pohledu tušíte, že zítřejší ráno i příští měsíce budou jedna velká emocionální horská dráha. Proč nás tolik fascinují právě ti, kteří se k nám hodí asi jako plyn k otevřenému ohni? První odpověď je vepsaná hluboko v našem biologickém kódu. Evoluce totiž nehledá stabilitu pro hypotéku, ale genetickou variabilitu pro budoucí potomstvo. Významnou úlohu zde mají specifické geny, které ovlivňují imunitní systém.
Sexappeal na jeden nádech
Německá vědkyně Juliane Kromer v rámci svého pachového výzkumu prokázala, že lidé mají tendenci vyhledávat partnery s odlišným genovým profilem, s jehož detekcí podvědomě pomáhá čich (1). Tato genetická odlišnost sice slibuje odolnější potomstvo, ale v běžném životě znamená, že nás neodolatelně přitahuje někdo, s kým si jinak naprosto nerozumíme. Chemická přitažlivost pak naprosto přebije racionální úvahy o tom, že dotyčný jedinec disponuje nulovou empatií nebo neschopností včas zaplatit účty, tudíž jsme doslova v pasti.
Dopaminová ruleta se roztáčí
Když uvízneme ve spárech někoho nevhodného, nastupuje také neurobiologický mechanismus připomínající závislost na výherních automatech. Tito partneři, co nebývají úplně ternem, totiž často praktikují takzvané „přerušované posilování“. Chvíli zahrnují maximální pozorností, aby se vzápětí na týden odmlčeli. Nepředvídatelný vzorec chování vyvolává v mozku masivní vyplavování dopaminu právě v momentech kontaktní pozornosti, z čehož během odmlk následně čerpáme. Nejdříve je tedy všechno růžové, následně zase nastupuje temnota. A takhle pořád dokola.
Ticho bolí. A jak!
Americká antropoložka Helen Fisher (2) na základě magnetické resonance zjistila, že odmítnutí nebo nejistota v lásce aktivují stejná mozková centra jako závislost na kokainu. Potíž je v tom, že mozek se na tomto napětí stává závislý, proto mu v průběhu času klidný a stabilní vztah připadá nudný a bez chuti. Vzrušení, které pociťujeme při čekání na zprávu od onoho „lotra“, není projevem hluboké lásky, ale symptomem abstinenčního příznaku. Právě tahle léčka nás nutí setrvávat v destruktivních cyklech jen proto, abychom znovu zažili ten krátký euforický záblesk, kdy se objekt našeho zájmu uráčí projevit náklonnost.
Tři temné podoby vášně
Dalším důvodem, proč nás přitahují lidé s nálepkou „nebezpečí“, bývá přítomnost rysů takzvané temné triády, kam patří narcismus, machiavelismus a psychopatie. Tyto osoby na první schůzce většinou působí jako ztělesnění charismatu a sebevědomí, proto okouzlí lusknutím prstu. Také britský psycholog Gregory Louis potvrzuje, že muži s těmito rysy dosahují u žen obrovského úspěchu, ovšem pouze v krátkodobém kontextu (3). Jejich dominance a ochota riskovat mnohdy působí jako magnet.
Péče o zevnějšek dělá svoje
Celou věc značně komplikuje i vzhled „zlých hochů“. Dokonale upravené strniště, vyrýsované břišní svaly, účes jako z katalogu – to bývá naprostá „sexy klasika“. Podle vědců o svou vizáž narcisté intenzivně pečují, což jejich přitažlivost uměle zvyšuje (4). Ve skutečnosti se člověk nezamiluje do osobnosti dotyčného, ale do jeho atraktivní prezentace. Sebestřednost sice na začátku vypadá jako obdivuhodná cílevědomost, jenže se velmi brzy promění v neschopnost brát ohled na něčí potřeby.
Zrcadlový tanec s minulostí
Psychologie nabízí ještě jeden pohled, který bývá poněkud bolestivý. Nevhodní lidé nás přitahují i kvůli tomu, že nám jejich chování připadá důvěrně známé. V případě, že jsme v minulosti zažívali nejistotu nebo museli o lásku bojovat, podvědomě vyhledáváme situace, které tento vzorec opakují (5). Projevuje se to zejména u jedinců s úzkostným typem citové vazby. Ti mají sklon vyhledávat partnery s vyhýbavým stylem, čímž vzniká toxický tanec, kdy jeden neustále stíhá a druhý uniká. Je důležité si uvědomit, že to, co vnímáme jako osudovou přitažlivost, bývá ve skutečnosti jen snaha našeho podvědomí vyřešit stará traumata s novým hercem v hlavní roli.
Ústup z toxického pole vyžaduje správnou strategii
Otázkou zůstává, jak se nenechat touto chemií ovládnout. Je třeba přijmout fakt, že pocity vzrušení a úzkosti nejsou měřítkem kvality vztahu. Pokud se s někým cítíte jako na horské dráze, pravděpodobně nejde o lásku vašeho života, ale spíše neurologickou stimulaci. Pomáhá vytvořit si seznam racionálních požadavků na partnera ve chvílích, kdy nejste pod vlivem čerstvého zamilování a toho se striktně držet.
Silná vůle jako alfa i omega úspěchu
Pokud máte neodolatelné nutkání zavolat někomu, kdo vám tři dny neodepsal, odložte telefon a věnujte se aktivitě, která přirozeně zvyšuje hladinu serotoninu – například sportu nebo setkání s přáteli, kteří vás skutečně znají. Časem se mozek naučí, že klid a předvídatelnost nejsou synonymem pro nudu, ale pro bezpečný prostor, v němž lze skutečně růst. Přitažlivost k nevhodným typům nemusí být doživotním trestem!
Zdroje: (1) https://www.nature.com/articles/srep32550, (2) https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2016.00687/full, (3) https://www.researchgate.net/profile/Peter-Karl-Jonason/publication/227537078_The_Dark_Triad_Traits_That_Facilitate_Short-Term_Mating_in_Men/links/5b1330b80f7e9b4981068226/The-Dark-Triad-Traits-That-Facilitate-Short-Term-Mating-in-Men.pdf, (4) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/per.698, (5) https://psycnet.apa.org/record/1991-12476-001
Sledujte nás na sociálních sítích:
