Zamilovanost je krásná, ale má jednu „chybu“. Vypíná kritické myšlení natolik dobře, že přes růžové brýle nevidíme to, co bije do očí. Proč vás partnerovo hlasité srkání polévky začne rozčilovat až po šestiměsíční známosti?
Prvních pár měsíců vztahu připomíná pobyt v luxusním pětihvězdičkovém resortu, kde personál odklízí každý náznak reality dřív, než si ho stačíte všimnout. Ať už má váš nový objev zálibu v drahých kamenech, pochybnou historii splácení úvěrů nebo tendenci mluvit o sobě ve třetí osobě, vy vnímáte pouze fascinující hloubku jeho očí a neuvěřitelný smysl pro humor. Naivita? Kdepak, mozek si vzal něco jako dovolenou!
Jen blaho a nic víc
Čerstvě zamilovaní mívají nejen ty pověstné „motýlky v břiše“. Dochází u nich také k útlumu činnosti v oblastech, které stojí v pozadí sociálního úsudku a negativních emocí (1). Šedá kůra jednoduše vyhodnotí, že kritika by ohrozila šanci na sblížení, tak ji na čas prostě uspí, aby nepřekážela v milostném rozletu.
Radar na chyby prostě nefunguje
Během toho, co srdce buší jako o závod, prefrontální kůra, tedy ono místo, které nám obvykle radí nebrat si druhou hypotéku a nekupovat auto od podezřelých prodejců, pracuje jen v hodně omezeném režimu. To způsobuje, že nedostatky protějšku buď vůbec nezaznamenáte, nebo je interpretujete jako rozkošné výstřelky. Rozházené ponožky v obýváku nejsou symbolem chaosu, ale důkazem uvolněné a bohémské povahy. Neustálé zapomínání klíčů zase vnímáte jako projev geniální roztržitosti, která k tak výjimečnému člověku prostě patří. A ty věčné chlupy v umyvadle a nesklopené prkénko na toaletě? Pouhé detaily, které chodíte napravovat s úsměvem od ucha k uchu.
„Chemické nastavení v rané fázi zamilovanosti vykazuje podobné znaky jako obsedantně-kompulzivní porucha, což vyvolává totální fixaci na objekt zájmu při současné ignoraci varovných signálů,“ vysvětluje italská psychiatrička Donatella Marazziti (2). Co naplat, kritické myšlení má volno a nechává dotyčného v blažené nevědomosti.
Návrat do reality bývá bolestný
Všechno jednou končí, proto ani období růžových brýlí nemůže trvat věčně. Kolem šestého měsíce vztahu začínají hladiny látek, které udržovaly euforii v maximálních obrátkách, klesat k běžnému normálu. Podobá se to situaci, kdy v baru konečně rozsvítí hlavní světla a vy zjistíte, že ten charismatický cizinec má na triku skvrnu od hořčice, špinavé boty a jeho vtipy nejsou zdaleka tak originální.
Rozum se probouzí
Také americká vědkyně Bianca Acevedo potvrzuje, že intenzivní počáteční fáze doprovázená slepotou vůči chybám trvá pouze omezenou dobu, než se mozková aktivita přesune k oblastem spojeným s dlouhodobou vazbou a empatií (3). Během takového prozření se poprvé ozve tichý hlas rozumu, který se nesměle dotazuje na to, zda je to mlaskání u večeře opravdu tak sexy, jak se dříve zdálo. Zamilovaný najednou vidí realitu bez filtru, a to v celé její „kráse“ i s nelichotivými detaily. Změna je to samozřejmě obrovská.
Okolí už dávno ví!
Vaši blízcí pochopitelně nemají tu čest být pod vlivem stejné omámenosti, proto jim žádná chyba vašeho objevu neunikne. Jenže vy máte svou hlavu, proto jakékoli varování vnímáte jako projev nepřejícnosti či nepochopení osudové lásky.
„Všechny tyto pozitivní iluze jsou v začátcích vztahu klíčové pro vytvoření pevného pouta, které později pomůže překonat reálné krize,“ odhaluje pozitivní stránku věci psycholog Garth Fletcher z Nového Zélandu (4). Bez uvedené počáteční slepoty bychom pravděpodobně utekli z každého vztahu hned po druhé schůzce, protože nikdo není dokonalý, že?
Nevyhnutelný dojezd dopaminové jízdy
Jakmile se chemická mlha rozplyne, stojíte před zásadním rozhodnutím. Buď přijmete fakt, že partner je skutečná lidská bytost s chybami, nebo se pokusíte utéct za dalším objektem, který vám dopřeje čerstvou dávku vzrušení. Teprve v situaci, kdy vidíte ty neuklizené svršky pověšené na židli i hory neumytého nádobí a už je nepovažujete za zajímavou kreativní instalaci, ale otravný zlozvyk, začíná skutečná práce na společném soužití.
Budování stability na základech pravdy
Poté, co opadne prvotní bouřlivá zamilovanost, mozek začne využívat jiná centra. Je prokázáno, že u párů, které překonaly kritickou půlroční hranici, se naplno aktivují oblasti spojené s odměnou a motivací, ovšem s mnohem nižší mírou úzkosti (5). Milovat někoho pro jeho přednosti dovede kdekdo, ale milovat ho i přes jeho občasnou nesnesitelnost a podivné rituály, to je ten pravý vrchol vztahového umění. Hlava se po půl roce konečně vrací z dovolené, aby vám pomohla vybudovat něco, co stojí na pevných základech. Střízlivý pohled je možná šokem, ovšem alespoň konečně vidíte to, čemu jste doteď nevěnovali pozornost.
Zdroje: (1) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11117499/, (2) https://psycnet.apa.org/record/1999-05715-024, (3) https://www.apa.org/pubs/journals/releases/gpr13159.pdf, (4) https://psycnet.apa.org/record/2010-12718-008, (5) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21229613/
Sledujte nás na sociálních sítích:
